Psychologie

Kdo by nechtěl být šťastný. Jenže klacků pod nohama na naší cestě ke spokojenosti je na každém kroku spousta. Každá dobrá rada pro překonávání překážek se proto hodí. Pro začátek se podívejte na tři, které vám mohou pomoci, abyste mohli pociťovat radost pokud možno každý den.

Po vánočních svátcích a silvestrovských oslavách nebývá člověku zrovna nejlépe po těle. Všechno to jídlo, pití a probdělé noci na přelomu roku si vyberou svou daň. Při pohledu do zrcadla mnohým z nás není dobře ani na duši. A tak je leden tou nejlepší dobou na detoxikační kúru.

Taky byste každé ráno dali cokoli za to, aby budík nezvonil tak proklatě brzy? Z vyhřáté postele se nechce nikomu. Pokud se ale hned po ránu cítíte unavení, neodpočatí a podráždění, na vině může být zimní deprese, odborně zvaná i sezonní afektivní porucha.

Předsevzetí má mnoho různých podob. I to, že si nechcete dávat předsevzetí, je předsevzetí. Jak na to, aby nás předsevzetí „nesemlelo“.

Proč vlastně vánoční svátky slavíme tak, jak je slavíme? Proč se chováme každý rok téměř stejně, a to nejen v měřítku vlastní rodiny, ale v zásadě i celých národů a národních zvyklostí?

Netřeba dlouze vysvětlovat, že jóga je na rozdíl od jiných druhů cvičení zdravým pohybem i relaxací a že souvisí také s meditací. O józe se mluví jako o nejlepší formě psychohygieny. Její blahodárné účinky na zdraví těla i duše potvrzuje celá řada odborných studií.

Pro mnoho lidí jsou Vánoce časem, na který se těší. I přes všechen stres z plánování oslav, nákupů a výběru dárků stále považujeme Vánoce za spíše šťastné období. Ale pro některé z nás mohou být svátky bohužel emocionálně vyčerpávající a obtížnou dobou. To platí především pro lidi, kteří se potýkají s duševními problémy, osamoceností a v současné době se vším negativním, co s sebou přináší nekonečná pandemie koronaviru.

První slova dítěte jsou velmi očekávaná nejen rodiči, ale také okolím dítěte. Pokud nepřicházejí, jsou rodiče často podrobováni všetečným dotazům a kritice, což někdy vyústí až v dusnou atmosféru v rodině.

Všichni chceme být zdravějšími verzemi sebe sama a zlepšit svou celkovou kondici. Většinu času ale máme tendenci soustředit se pouze na tělo a fyzické zdraví. I když je to velmi důležité, není to jediná složka správného fungování našeho organismu.

U příležitosti Mezinárodního dne porozumění koktavosti, jenž každoročně připadá na 22. říjen, přinášíme rozhovor s klinickým logopedem a odborníkem na poruchy plynulosti řeči PhDr. Janem Dezortem, Ph.D., který je i garantem projektu Logopedická pohotovost online. Na služby tohoto projektu nyní můžete využít příspěvek ZP MV ČR v Programu podpory duševního zdraví (Klinická logopedie) a Programu Telemedicína.