Až 95 % kardio nemocí můžeme ovlivnit sami svým životním stylem

Evropané umírají především na nemoci srdce a cév

Přitom až 95% hrozícího rizika můžeme ovlivnit sami

Prof. MUDr. Libor Vítek, PhD, MBA

Nemoci srdce a cév, a z nich především ischemická choroba srdeční, jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Tyto kardiovaskulární nemoci připraví každoročně o život 4,2 miliónů Evropanů. Jen v členských zemích EU zemře na nemoci srdce a cév každým rokem okolo 2 miliónů lidí. Na celém světě pak přibližně 17,5 miliónů.

Zdánlivě paradoxně přitom úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Evropě i ve Spojených státech amerických za posledních 15 let postupně klesá. Co však naopak poměrně radikálně stoupá, je výskyt srdečních příhod, a to zhruba o 5 % za 10 let. Příčiny jsou nasnadě - snížený počet úmrtí lze vysvětlit stále kvalitnějšími léčebnými postupy, zatímco za zvýšený výskyt kardiovaskulárních nemocí může především náš nezdravý životní styl. Vždyť až 95 % hrozícího rizika vzniku těchto nemocí jsme schopni ovlivnit sami svým životním stylem. Pouhých pět procent rizik nejsme schopni ovlivnit. Je to například věk, pohlaví nebo pozitivní rodinná anamnéza, tedy genetické faktory.

Vzhledem ke stárnutí populace přibývá starších nemocných, kteří často trpí ještě dalšími doprovodnými nemocemi. Tito nemocní však na akutní srdeční příhody neumírají zdaleka tak často jako v minulosti, a to zejména díky moderním způsobům léčby.
Dnes již dokážeme s podstatně vyšší účinností léčit nemocné s akutními infarkty myokardu pomocí invazivních léčebných postupů, jako jsou angioplastiky, koronární stenty, by-passy atd., které se staly součástí standardních léčebných postupů.
Tento v zásadě příznivý trend však není zadarmo. Léčba nemocí srdce a cév stojí v současnosti země Evropské unie odhadem závratných 192 miliard eur ročně. Sto deset miliard eur spolknou přímé náklady na lékařskou péči o tyto nemocné, zbytek pak tvoří ztráty, způsobené snížením produktivity práce.
Tyto náklady se neustále zvyšují. Zatímco v roce 2003 činily 169 miliard eur, nyní už je to 192 miliard. A je odhadováno, že v roce 2020 dosáhnou náklady na léčení kardiovaskulárních nemocí 250 miliard eur.

Co můžeme sami ovlivnit?

Kouření - existuje jednoznačný vztah mezi nemocemi srdce a cév a kouřením. Výskyt kouření v české populaci je stále velmi vysoký i díky nevůli společnosti k restriktivním opatřením vůči výrobcům cigaret a kuřákům.

Vysoký krevní tlak - za vysoký krevní tlak může do značné míry příjem soli. Je odhadováno, že vysoký příjem soli je v České republice zodpovědný každým rokem za 4 000 úmrtí.

Obezita - existuje jednoznačný a přímý vztah mezi nadváhou a obezitou a nemocností a úmrtností na kardiovaskulární (ale i jiné) nemoci. Jako optimální se jeví v tomto ohledu tělesná konstituce odpovídající body mass indexu (BMI) 22,5-25 kg/m2.

Nedostatek pohybu - odhaduje se, že zhruba 60-70% světové populace trpí nedostatkem pohybu. Přitom je známo, že již jedna hodina intenzivní fyzické aktivity týdně snižuje riziko nemocí srdce o 30 % bez ohledu na to, kolik člověk váží, a také bez ohledu na to, zdali se touto fyzickou aktivitou daří shodit přebytečná kila.

Nezdravá strava - není sporu o vlivu vysokého kalorického příjmu s vysokým podílem živočišných tuků a nízkým obsahem ovoce a zeleniny na vznik nemocí srdce a cév.

Stres - stres ovlivňuje rozvoj kardiovaskulárních nemocí více způsoby. Aktivací nežádoucích hormonálních odpovědí, vedoucích ke změnám cévního řečiště, ale také například ovlivňováním našich stravovacích návyků. I proto je zapotřebí mít všechny podněty vyvolávající stres co nejvíce pod kontrolou.

Z toho je patrné, že pro své zdraví můžeme udělat opravdu mnoho. Především tím, budeme-li důsledně dodržovat zásady zdravého životního stylu. V neposlední řadě pak v boji proti těmto rizikovým faktorům může významně pomoci i společnost. Ta má dokonce povinnost zasazovat se o osvětu v této oblasti a vytvářet takové podmínky, které by tomuto negativnímu trendu bránily.

Prof. MUDr. Libor Vítek, PhD, MBA



Zdraví jako vášeň na Facebooku