Gynekolog MUDr. Miroslav Verner: Pohlavně přenosná onemocnění II

Pro všechny ženy přinášíme sérii článků, které pro projekt „Zdraví jako vášeň“ píše renomovaný gynekolog MUDr. Miroslav Verner.

Zatímco v předcházejícím povídání o pohlavně přenosných chorobách jsem se věnoval těm, které jsou vyvolané bakteriemi, v tomto díle to budou viry, kterými se můžeme během sexuálních aktivit nakazit.

 

HIV

Onemocnění, o němž se mluví v posledních 30ti letech (první zdokumentovaný případ nemocnění je z roku 1981) a o kterém naprostá většina z nás někdy něco slyšela. Dnes už velmi dobře víme, jak se onemocnění přenáší, kdy hlavní cestou přenosu je nechráněný pohlavní resp. anální styk, umíme onemocnění spolehlivě diagnostikovat, vyvinuli jsme léky, které dokáží významně zpomalit průběh onemocnění a tak zkvalitnit a prodloužit život nemocného. Přesto nám stále chybí to poslední, lék, který by dokázal onemocnění vyléčit. Infekce virem HIV tak nadále zůstává smrtelným onemocněním. V této souvislosti proto překvapí fakt, že místo úbytku naopak nově nakažených v ČR každoročně přibývá. Za tento stav zodpovídá především uvolněné a rizikové sexuální chování. Situaci dále komplikuje relativně dlouhé (několikaleté) bezpříznakové období onemocnění, byť více než polovina nemocných několik týdnů po nákaze zaznamená příznaky akutní HIV infekce, které připomínají chřipku (teplota, bolesti svalů a kloubů), může se objevit i vyrážka, bolesti v krku a zduření krčních lymfatických uzlin. Tento stav během krátké doby odezní a přejde do již zmíněného bezpříznakového stádia. Ačkoliv v tomto období nemocný nepociťuje žádné závažnější obtíže, jeho imunitní systém je dlouhodobě virem poškozován (především bílé krvinky s označením CD4) a jeho obranyschopnost se postupně snižuje až do té míry, že se u nemocného začnou objevovat opakující se či chronické infekce, ať už vyvolané kvasinkami (kvasinkové záněty dutiny ústní, pochvy), tak i viry (opary, včetně pásového). V tuto chvíli se již nemocný nachází v tzv. symptomatickém stádiu HIV infekce. Se zhoršující se funkcí imunitního systému se zhoršuje i závažnost infekčních onemocnění až celý stav vyústí celkovým selháním imunity (AIDS), kdy je již nemocný bezprostředně ohrožen na životě nebo dokonce umírá. I přes veškerý a nutno zdůraznit, že skutečně obrovský pokrok, který se ve výzkumu a léčbě tohoto onemocnění učinil, pořád nevede (až na zcela ojedinělé případy) k jeho úspěšnému vyléčení. Jedinou naší současnou nadějí tak nadále zůstává co nejúčinnější prevence jeho dalšího šíření a v případě nakažení se virem jeho časné zachycení (dnes možné již v řádu týdnů, zcela spolehlivě za 3 měsíce od nákazy) a zahájení léčby (čím dříve, tím méně je imunitní systém poškozený a tím delší je i bezpříznakové období, které se dnes už může počítat v řádu desítek let). 

Herpes genitalis

S oparem na rtu se ve svém životě již setkala většina z nás. Ti méně šťastní vědí i o dalším místě, kde se může vyskytnout, a to je oblast zevního genitálu. Jde o onemocnění vyvolané herpetickým virem. První nákaza virem (tzv. primoinfekcí) může probíhat bezpříznakově až po závažné horečnaté onemocnění s dalšími celkovými příznaky. Po vymizení známek onemocnění ale virus v organismu nadále zůstává a v obdobích zvýšené fyzické a psychické zátěže se pak může opakovaně zpravidla již jen v mírné formě vracet. K typickým projevům onemocnění patří výsev drobných puchýřků v postižené oblasti. Tomu u většiny nakažených předchází období, kdy v dané oblasti pociťují zvýšené napětí, svědění, pálení, někdy i zarudnutí. Zahájí-li se v tomto období účinná léčba antivirotiky, nedochází pak ke vzniku puchýřků a onemocnění odeznívá již v tomto tzv. prodromálním stádiu. Nicméně je nutné zdůraznit, že virus nelze z těla ani pomocí léků trvale odstranit, a proto by měl nakažený člověk zvlášť dbát opatření snižujících riziko dalšího přenosu onemocnění.

Anogenitální bradavice

Opět se jedná o projev virového onemocnění, tentokrát lidským papilomavirem. Jeho onkogenní podtypy jsou dnes prokázanou příčinou vzniku zhoubného nádoru děložního čípku. K projevům infekce nezhoubnými podtypy patří právě anogenitální bradavice. Jedná se o různě veliké (od několika milimetrů až po několik centimetrů) kožní výrůstky, které mohou tvořit celé trsy, popřípadě spolu splývat. Nejčastěji se nacházejí na kůži zevního genitálu, popřípadě na hrázi a v okolí řitního otvoru, dále také v pochvě, na děložním hrdle a event. i na jiných, vzdálenějších částech těla (např. v krku). K léčbě lze dnes využít také lokální přípravky v podobě krémů a roztoků, nebo je možné jejich chirurgické odstranění, nejčastěji pomocí laseru.

 

Co říci závěrem?

Nejúčinnější zbraní v boji proti pohlavním chorobám zůstává důkladná prevence, především chráněný pohlavní styk a monogamní vztah. Časné rozpoznání příznaků onemocnění a jeho okamžitá účinná léčba mohou významně snížit jeho další šíření v populaci a zabránit rozvoji s ním spojených závažných komplikací.

 



Zdraví jako vášeň na Facebooku