Cyklistika v plném proudu, co dělat při úrazu na kole?

V dnešní a všech následujících kapitolách se zaměříme na konkrétní situace a nehody, které se mohou stát v různých životních situacích. Budeme se věnovat první pomoci a řešení takových úrazů, když i ta nejlepší prevence selže…

Kapitola 3. PRVNÍ POMOC NA KOLE

Dobrý den,

V dnešní a všech následujících kapitolách se zaměříme na konkrétní situace a nehody, které se mohou stát v různých životních situacích. Budeme se věnovat první pomoci a řešení takových úrazů, když i ta nejlepší prevence selže…

V každé kapitole se o trošku blíže seznámíte s rodinou Dvořákových, která žije ve městě v malém domku se zahrádkou a bude Vás svými zážitky provázet v následujících článcích. Dvořákovi mají dvě děti, Petra a Elišku, a snaží se s nimi trávit co nejvíce času. Snad i proto se daleko častěji setkají s tím, že se někdo zraní…

 

V tomto článku se zaměříme na poranění vznikající při cyklistice. Kolo je totiž nejoblíbenějším dopravním prostředkem nejen pro většinu z nás, ale hlavně pro desetiletého Petra Dvořáka. Hned na jaře vytahuje svoje milované kolo z garáže, s tátou ho seřizují, opravují a mažou všechny součástky tak, aby mohl co nejdříve jezdit. Nejraději s kluky jezdí kousek od domu, v parku, kde mají nádhernou dráhu.

Dnes po škole nemá Petr žádný kroužek: „Bylo by skvělý vyjet zase na kole“, zasněně kouká Petr poslední vyučovací hodinu z okna. Nemůže se dočkat zvonění. Ještě že dneska odpadlo to doučování… Hned po zvonění se domlouvá s kamarády: „…ve tři v parku a kola s sebou!“ Doma rychle úkoly a honem ven. V parku už určitě všichni čekají…

Opravdu všichni čekali, ale ne na Petra. U vjezdu do parku, blízko lavičky, stáli všichni kamarádi vyděšeně kolem Jirky, který ležel na zemi a bolestivě sténal. Jak se Petr dozvěděl, přepadl Jirka přes řidítka na zem ve chvíli, kdy narazil do lavičky. Teď leží, drží si ruku a nemůže s ní ani hnout. Petr si dokonce všiml, že mu otéká nejen ruka, ale hlavně rameno. Co se stalo?

Petrův spolužák a kamarád Jirka při pádu spadl na rameno a zlomil si klíční kost. Tohle zranění, stejně jako velká většina úrazů na kole, se stává často při pádech a nárazech s tím spojených. Vlivem nárazu a následného tlaku je porušena celistvost kosti, která se láme. Nejlépe pomůžete fixací ruky k tělu (pomocí trojcípého šátku či fixací do trička) a zavoláním záchranky, což Petr udělal.

 

A jaké jsou všeobecné zásady u zlomenin?

 

Zlomeniny kostí (fraktury)

Příznaky:

  • deformace končetiny a nepřirozená pohyblivost v místě zlomeniny
  • rána v místě zlomeniny (s viditelnými úlomky kostí) - otevřená zlomenina
  • krepitace (zvuk podobný praskání sněhu pod botami)
  • bolestivost (není pravidlem)
  • otok, hematom (modřina)
  • ztráta funkčnosti končetiny

Příčiny:

  • porušení celistvosti kosti působením hrubé vnější síly

První pomoc:

  • dokonalá fixace - fixujete nejlépe kloub nad a kloub pod zlomeninou, chlazení
  • otevřená zlomenina -možné poranění cév, krvácení a poranění nervů, při masivním krvácení použijete škrtidlo
  • u zlomenin dlouhých kostí (pánev, stehno, paže) dochází k rozvoji šoku - provádíte protišoková opatření
  • zlomenina páteře, lebky - možné druhotné poranění centrální nervové soustavy

První pomoc u jednotlivých druhů zlomenin:

  • Zlomenina ruky, lopatky, klíční kosti - závěs do trička
  • Zlomenina pánve – nefixujete pro velkou bolestivost, protišoková opatření
  • Zlomenina stehenní kosti - protišoková opatření, fixace pomocí zdravé končetiny
  • Zlomenina bérce (lýtková kost) - dlaha – společně se zdravou končetinou
  • Zlomenina kotníku, zánártí a prstů nohy - můžete do odborného ošetření fixovat v pevné botě
  • Zlomenina prstů na ruce – necháte stisknout míček, látku, vatu v dlani, zavážete (případně lze fixovat ke zdravým prstům)

 

Zlomenina páteře

Komplikace:

  • Všeobecný strach ze zlomené páteře je nejčastějším důvodem neposkytnutí adekvátní první pomoci.
  • V případě poškození základních životních funkcí je nutné poskytnout okamžitou komplexní první pomoc - resuscitace, zástava krvácení, atd. Pro tyto úkony je třeba mít postiženého v adekvátních polohách a mít k němu plný přístup. Proto je nezbytné opatrně vyprostit a správně napolohovat pacienta, i při podezření na zlomenou páteř, jinak umírá!
  • Při podezření na zlomenou páteř a nutnosti manipulovat s postiženým, postupujte vždy opatrně a dbejte, aby byla vždy fixována hlava pacienta a nedošlo k rotaci páteře (je-li to možné, požádejte někoho o pomoc), jste-li sami, je ošetření základních životních funkcí prioritní, bez ohledu na zlomenou páteř.
  • Poranění páteře a porušení míchy mezi 1 a 2 krčním obratlem („zlomený vaz“) = zranění neslučitelné se životem (poraněné obratle poruší prodlouženou míchu, ve které je uloženo mozkové centrum řídící dýchání a srdeční činnost) - i při správné resuscitaci nedojde k obnovení dýchání ani srdeční činnosti

Příznaky:

  • napoví mechanismus úrazu, bolestivost, zduření, otok v místě zlomeniny, při porušení míchy postižený necítí nohy, ruce (pokud je „pouze“ zlomená páteř, není přítomno bezvědomí)
  • nemožnost postiženého na výzvu zahýbat prsty u nohou či rukou
  • pokud postiženého zašimráte či lehce poškrábáte na nohou či rukou, nebude nic cítit – známka přerušené či poraněné míchy

Příčiny:

  • vzniká při pádu z výšky na hlavu nebo na nohy (často rozdrcené patní kosti)
  • prudké ohnutí páteře vpřed nebo vzad, tzv. „šlehnutí bičem“ - hlava a krk při něm vykonávají prudké ohnutí vpřed nebo vzad, které je okamžitě následováno prudkým pohybem hlavy a krku opačným směrem - nejčastěji nárazy u autonehod
  • adrenalinové sporty (pády na paraglidingu, skoky na lyžích, snowboardech, úrazy při horolezectví, kolo…)

První pomoc:

  • co nejšetrnější či žádná manipulace, netahat za ruce a nohy - zabránit poškození míchy
  • je-li manipulace s postiženým nezbytná (ohrožení základních životních funkcí), zajistěte hlavu proti pohybu a fixaci těla tak, aby nedocházelo k rotaci páteře – postiženého položte na pevnou tvrdou podložku (velká deska, vysazené dveře…)
  • tepelný komfort, ošetření přidružených poranění
  • v případě bezvědomí či nutnosti KPR – pouze držíte záklon hlavy a někdo druhý resuscituje (pokud jste sami, resuscitujete běžným způsobem – bez ohledu na podezření zlomeniny páteře)
  • při podezření na poranění krční páteře je vhodné páteř vždy znehybnit - např. dva větší sáčky s pískem, kameny, boty apod., které položíte vedle hlavy z obou stran - hlavu můžete i přilepit k podložce přes čelo širokým pruhem náplasti
  • vždy zajistit záchrannou službu

 

Petra už znáte. Má i malou šestiletou sestru Elišku. Hrozně ráda si s ním hraje, i když se to Petrovi ne vždy líbí a občas ji i trochu zlobí. Ale to je stejné v každé rodině. Dneska dostal Petr od táty nové sedlo na kolo. To staré se trhalo a už se na něm nedalo sedět. Petr stál u garáže, podával tátovi nářadí a nemohl se dočkat, až nové sedlo zkusí. Eliška také chtěla pomáhat, ale Petr ji odháněl s tím, že je to jen pro velké.

Konečně. Vezme kolo a projede se po zahradě. Jenom tak, aby to zkusil. Na helmu v tom zmatku a těšení ani nevdechl. Nebo možná ano, ale na zahradu…

Vyjede z garáže, ale pod kolo mu vběhla Eliška. Taktak stihnul vytočit kolo. Ještě se v duchu rozčiloval, ale nedalo mu to a otočil se. Přeci jen by nerad sestře ublížil. Bohužel hned jak se otočil, najel na koloběžku, kterou na zahradě Eliška nechala, když běžela za bráškou ke garáži. Petr padá z kola, hlavou přímo na koloběžku. Zůstává ležet na zemi. Sestřička, která to vidí, začne plakat. Máma vyběhne z domu a utíká k Petrovi. Táta bere telefon a vytáčí 155. Petr naštěstí dýchá, ale je v bezvědomí. Na hlavě má malou tržnou ranku, která krvácí. Ještě než přijede sanitka, se probírá. Je zmatený, bolí ho hlava. Doktor jej sanitkou odveze do nemocnice s podezřením na otřes mozku. Nakonec měl Petr neuvěřitelné štěstí.

Pády z kola bez ochrany hlavy bývají velmi vážné, mnohdy se může jednat o těžké postižení mozku či smrtelný úraz. I při zdánlivě dobrém zdravotním stavu, kdy nevidíte žádnou krev a zraněný je „pouze v bezvědomí“, se může jednat o rozsáhlé postižení mozku vlivem silného úderu do hlavy. Není proto dobré tato zranění podceňovat. Při jakémkoli úderu do hlavy a následných komplikacích (bolesti, zvracení, spavost…), je nutné vyhledat odborné ošetření.

 

Jak je to tedy s poraněním hlavy?

 

PORANĚNÍ HLAVY (MOZKOLEBEČNÍ PORANĚNÍ)

Tato poranění jsou nejčastější příčinou bezvědomí.

Rozlišujeme:

  • Otřes mozku
  • Zhmoždění mozku
  • Stlačení mozku
  • Otevřené poranění klenby lebeční
  • Zlomenina spodiny lebeční (báze lební)


Otřes mozku (komoce)

  • mozek není mechanicky poškozen - spontánní návrat k původní funkci = nejlehčí poranění

Příznaky:

  • krátkodobé bezvědomí (max. 30 minut) – nemusí být nebo je tak krátké, že ho přehlédnete
  • porucha orientace v místě, čase a prostoru, bolesti hlavy, nausea, zvracení
  • ztráta paměti (amnézie) – závisí na délce bezvědomí

Příčiny:

  • násilí na hlavu, pád

Zhmoždění mozku (kontuze)

  • mívá trvalé následky

Příznaky:

  • bezvědomí je pravidlem – delší než 30 minut, často několik dní
  • při otevřeném poranění krvácení, výtok mozkomíšního moku, výhřez mozkové tkáně
  • při návratu vědomí dezorientace, amnézie, obrny končetin, poruchy smyslů i životních funkcí

Příčiny:

  • prudký pohyb mozku a náraz na lebeční kost - vzniká otok mozku a „modřina“ v místě nárazu
  • mozek vlivem nárazu silně otéká (nedojde-li k lékařskému zákroku, začne se mozek „drtit“ o lebeční kosti, protože prostor mezi mozkem a lebkou není moc velký)
  • otevřené poranění lebky - činnost mozku je mechanicky narušena (úlomky kostí, projektilem zbraně…)


Stlačení mozku (komprese)

  • může přivodit smrt - nejtěžší, nejhorší a nejzákeřnější poranění mozku
  • u malých dětí může vzniknout pouhým zatřesením dítěte (tzv. "shaken baby syndrome") - dětská hlava a krk jsou mimořádně zranitelné, protože hlava je velká a krční svaly jsou slabé, dětský mozek a cévy jsou navíc velmi křehké a třesení, škubání a prudké trhání může způsobit různé stupně postižení či krvácení do mozku

Příznaky:

  • dvoufázové bezvědomí
    • v první fázi krátké bezvědomí (max. do 30 minut), následují stejné příznaky jako u otřesu mozku
    • po první krátké fázi bezvědomí je tzv. „volný interval“ – vědomí, může být i několik dní dlouhé
  • při masivním krvácení do mozku během chvíle či několika minut od probrání nástup hlubokého bezvědomí
  • při poškození malé cévky a malém rozsahu krvácení se stav druhého bezvědomí může objevit až po delší době (několik dní i týdnů)

Příčiny:

  • násilí na hlavu, při kterém praskne céva v mozku a vznikne nitrolební krvácení
  • interní stavy (mrtvice, nádor na mozku)
  • krevní výron stlačí mozkovou tkáň (porušení cév mozkových obalů) – subdurální hematom

 

Otevřené poranění klenby lebeční („rozbitá hlava“)

Příznaky:

  • z rány vytéká krev s možným výtokem mozkomíšního moku
  • možný výhřez mozkové tkáně (květákovitý zakrvácený útvar)
  • bezvědomí není pravidlem (pokud ano, je přidruženo vnitřní poranění mozku)
  • mohou být poruchy čití (poruchy vnímání doteku, tlaku, tahu, bolesti, tepla či chladu), hybnosti, smyslů, dýchání, krevního oběhu

Příčiny:

  • otevřené poranění pronikající do mozku

 

První pomoc při mozkolebečních poraněních:

  • pokud je postižený v bezvědomí
    • kontrola životních funkcí, dle potřeby resuscitace
    • zotavovací poloha na nezraněné, či méně zraněné straně
    • ošetření otevřeného poranění lebky
  • pokud je postižený při vědomí
    • poloha na zádech s vypodloženou hlavou (mírně)
    • kontrola životních funkcí (kontrolujete i přiléhavost odpovědí)
    • ošetření přidružených poranění


Zlomenina spodiny lebeční

Příznaky:

  • bezvědomí delší než ½ hodiny, životní funkce zachovány
  • při vědomí bolest hlavy, závratě, nucení na zvracení (nausea), zvracení,
  • krvácení z ucha, nosu, úst (podle místa zlomeniny), někdy s příměsí mozkomíšního moku (nažloutlá lepkavá tekutina)
  • „brýlový hematom“ – krevní výron pod očnicemi a dolními víčky

Příčiny:

  • pád a náraz předmětu na hlavu, střelná poranění…
  • často spojeno se zhmožděním mozku

První pomoc:

  • bezvědomí
    • při zachovaném dechu zotavovací poloha na straně, ze které krvácí (levé ucho-levý bok)
    • kontrola životních funkcí, při zástavě dechu resuscitace
  • vědomí
    • postižený na zádech s vypodloženou hlavou
    • odsávací obvaz (ucho, nos)
    • kontrola životních funkcí

 

Je sobota po obědě. Dnes se Dvořákovi domluvili, že pojedou všichni na kole na výlet. Nejvíc se těší Eliška. Bude to její první velký výlet od doby, kdy se sama naučila jezdit. Maminka je pečlivá a dětem nasazuje chrániče, rukavice a helmu. Rodiče si berou rukavice a helmy. Pojedou po nové cyklistické stezce, takže kdyby Eliška upadla, budou moci zastavit bez ohrožení.

Petr vyjíždí na cestu jako první, pak maminka, Eliška a nakonec táta, aby na všechny viděl. Cesta krásně ubíhá. Petr potkal cestou Jirku. Od jara, kdy si zlomil klíční kost, už uběhlo pár měsíců a zase už jezdí. Je ale opatrnější. Rodiče dovolili Petrovi s Jirkou jet napřed. Sejdou se u restaurace, kde si dají pořádnou zmrzlinu.

Eliška je nadšená. Ještě ani jednou neupadla. Táta s mámou jí chválí a ona chce ukázat, jak to dobře umí a rozjíždí se z kopce. Máma s tátou spěchají za ní. Kopec není prudký, spíš dlouhý, máma stihne malou Elišku dojet a zbrzdit ji. To samé se ale nepovede tátovi, který zabrzdil na štěrku, ujelo mu kolo a on spadl. Když se zvedl, měl na předloktí dlouhou tržnou ránu a odřená obě kolena. Ruka i kolena byla plná štěrku.

Máma vzala nejprve láhev s vodou a všechny rány vymyla. Rána na předloktí naštěstí nebyla hluboká, ale dost krvácela. Pomocí obvazů z cestovní lékárničky máma vytvořila tlakový obvaz a krvácení zastavila. Rány na kolenou si táta bude muset ještě pořádně vyčistit, ale teď se jen zakryly sterilní gázou. Cesta k restauraci tak byla delší, než čekali. A táta dostal navíc ještě pořádnou dávku ledu, aby si chladil ruku i kolena. Když dojeli zpátky domů, zajel si táta raději ještě na ošetření do nemocnice.

 

RÁNY

Nejčastější úraz. Často způsobují krvácení, poškození orgánů, tkání a vazů, jsou náchylné k vniknutí infekce. Cizí těleso v ráně nesmíte vyndávat, protože byste mohli zvýšit krvácení a zhoršit stav raněného. Drobné rány a rány s rovnými okraji můžete snadno ošetřit leukostehy (mašličky z náplasti).

Příčiny:

  • porušení celistvosti kůže, sliznic nebo orgánů mechanickým násilím

Rozdělení ran podle hloubky rány

  • povrchní – zasahují pouze kůži a sliznice
  • hluboké – poraněné jsou svaly, šlachy, kosti, cévy
  • pronikající – rány zasahující tělesné dutiny (lebeční, břišní, hrudní), často poraněny vnitřní orgány

Rozdělení podle tvaru předmětu a mechanismu vzniku rány

  • řezné – ostrý nástroj, hladké okraje, silně krvácí, menší bolest, rychle se hojí
  • sečné – podobné řezným, hlubší, větší, zejí a krvácejí
  • bodné – nebezpečné - hluboké (hloubku rány nelze odhadnout), často pronikající, přítomno malé vnější, ale velké vnitřní krvácení, infekce zanesena do těla
  • tržné – tupý předmět, potrhaná kůže a tkáně, nerovné okraje, málo krvácejí, bolí, velké riziko infekce, špatná hojivost
  • tržně zhmožděné – vytvořeny spíše tupým tlakem a prasknutím kůže a tkání, okraje nerovné, zhmožděné, zamodralé, s krevním výronem, špatně se hojí, riziko infekce
  • pokousání – častá infekce, hrozí tetanus a vzteklina, vzhledem podobné tržně zhmožděným ranám
  • střelné – vzniklé projektilem zbraně, tkáně jsou zhmožděné, odumírají, rána je infikována

První pomoc:

  • pokud není nezbytně nutné, velkou ránu nevyplachovat (v případě silného znečištění rány při výplachu použít peroxid vodíku nebo čistou vodu)
  • sterilní krytí, sterilní obvaz
  • v případě masivního krvácení nejprve zastavujete krvácení

 

Komplikované rány:

  • Cizí těleso v ráně
  • Amputace

 

Cizí těleso v ráně

První pomoc:

  • pokud je cizí těleso v ráně zaklíněno – neodstraňujete jej, ale fixujete v ráně
  • volně ležící předměty, třísky, střepy aj. vyndáte pinzetou
  • ránu s cizím tělesem sterilně kryjete, těleso v ráně již musí být zafixováno
  • končetinu je vhodné znehybnit a chladit

 

Amputace - rána s oddělením části končetiny od těla

První pomoc:

  • postiženého položíte, poraněnou končetinu zvednete
  • přiložíte zaškrcovadlo (pokud rána masivně krvácí) nebo tlakový obvaz (amputace prstů)
  • ránu sterilně kryjete
  • protišoková opatření + kontrola životních funkcí
  • amputát vložíte do igelitového sáčku, ten do sáčku či nádoby s ledem a vodou a odešleme sanitkou spolu s postiženým - ošetřený amputát vždy předáváme pracovníkovi záchranné služby

 

OŠETŘENÍ LOKÁLNÍCH ZRANĚNÍ

Ve většině případů je ošetření lokálních poranění i součástí protišokových opatření, protože působí i proti bolesti. Plastické šití zmírňuje krvácení u ran a urychluje jejich hojení. Platí, pokud pacienta ošetříte správně, ulevíte mu od bolesti a můžete zvýšit šance k úplnému uzdravení.

Rozlišujeme:

  • Sterilní krytí
  • Fixace končetin
  • Leukostehy

 

Sterilní krytí

Kdy se používá:

  • u všech ran s rizikem přenosu infekce
  • u popálenin nad 15% povrchu těla (v tomto rozsahu již nejsme schopni zajistit dostatečné chlazení)
  • u drobných poranění, malých ran a odřenin
  • u vyhřeznutých orgánů - v tomto případě je nutné sterilní krytí namáčet

Proč se používá:

  • ochrana rány a zabránění vniknutí infekce do ran
  • ochrana vyhřeznutých orgánů před vysycháním

Jak se provádí:

  • v chirurgických rukavicích
  • na ránu položte sterilní krytí – v autolékárničkách, případně lze nakoupit v lékárnách či ve zdravotnických potřebách v různých velikostech
  • krytí by mělo dostatečně pokrývat celou plochu rány
  • při popáleninách je možné použít speciální popáleninovou plenu (k zakoupení v lékárnách či zdravotnických potřebách)

 

Fixace končetin

Kdy se používá:

  • po použití tlakového obvazu nebo škrtidla
  • při podezření na zlomeniny kostí
  • při popáleninách
  • při rozsáhlejších plošných poraněních (odřeniny, rány)

Proč se používá:

  • k ochraně končetin před dalším poraněním
  • fixace působí proti bolesti

Jak se provádí:

  • standardně - ruka do šátkového závěsu, noha do dlahy
  • improvizovaně - ruka do trika, mikiny či svetru postiženého, nohu přivážete k druhé, zdravé noze (pamatujete na vypodložení v oblasti stehen, kolen a kotníků)
  • při podezření na poranění obou nohou využíváte improvizovaných dlah (větve, prkna, tyče…), nebo položíte a zafixujete poraněného na vysazené dveře

 

Leukostehy (mašličky z leukoplasti)

Kdy se používá:

  • u zejících krvácejících ran
  • u ran s ostrými okraji (řezná, bodná, sečná)
  • u tržných ran na hlavě (v oblasti obličeje)

Proč se používá:

  • ke zmírnění krvácení
  • ke stažení rány a přiblížení jejích okrajů
  • předcházení jizev po klasickém šití

Jak se provádí:

  • ustřihnete proužek leukoplasti (minimálně 1,5 cm)
  • proužek přeložíte napůl nelepivou stranou k sobě
  • vystřihnete proužek leukoplasti od středu přeložení k okraji tak, aby při rozložení vznikla mašlička se středem širokým alespoň 3 mm
  • mašličku rozložíte a ve středu ji přetočíte o 360°
  • přiložíte od kraje rány tak, aby strany přidržovaly protilehlé okraje, střed mašličky je přímo na ráně
  • přikládáte jednu mašličku vedle druhé, křídla mašliček by se měla překrývat



Zdraví jako vášeň na Facebooku