Rozhovor s Františkem Ringo Čechem

Neskromným cílem našeho projektu je, aby se každý Čech alespoň zamyslel nad tím, jestli není ta správná chvíle změnit svou životosprávu a udělat něco pro svou kondici. I v odlehčeném rozhovoru s jedním z největších požitkářů a humoristů České republiky Františkem Ringo Čechem zaznamenáte nejeden záchvěv zodpovědnosti ke svému zdraví.

Pavel Kříž:
Ringo, co ty a zdraví? Děláš vůbec něco?

František Ringo Čech:
Já jsem vlastně nikdy nebyl pořádně nemocnej.

Pavel Kříž:
Jak je to možné?

František Ringo Čech:
Jím máslo, piju mlíko, olej olivovej a sádlo, žádný šunty nemaj místo v mé domácnosti. A jídlo miluju. Já jsem se zničil kouřením. Kouřil jsem přes třicet let 60 cigaret denně. Kouření je krásná věc, nádhera, takový potěšení. Mě ale bylo z těch cigaret tak zle, že jsem si říkal, že mi dá Pán Bůh ještě šanci. A dal. Byl jsem v Paříži na výstavě Henri Matisse a tam se mi udělalo tak zle, ale tak zle, že víš, že se to blíží. Tak jsem vzal ten drahej strojek na balení, co nebyl za bolšána, ty vzácný papírky, ten drahej tabák a v  Paříži jsem to hodil do koše a od tý doby jsem nevzal cigáro do huby. Nemám na to ani chuť, tak si představ, jak mně muselo bejt zle.

Pavel Kříž:
Takže cítíš rozdíl?

František Ringo Čech:
Ano, fyzicky jsem ožil teda velmi. Já ti musím říct jednu věc, pojďme už od těch cigaret, mně jeden kamarád řekl, a to nejsem svíčková bába, teď si z vás kluci nedělám srandu, tak ten kamarád, hodně vysoce postavenej chemik, čili odborník, mi poradil, abych třikrát denně bral kávovou lžičku granulovanýho lecitinu. Že on svou stavbou seškrabuje z těch cév ten zvápenatělej cholesterol. Můžu ti říct, že já po dvou letech cítím takový zlepšení, že dřív jsem se drápal do prvního patra a dnes běhám nahoru dolů. I přes všechny ty změny k lepšímu mi ale vůbec nedělá dobře stres. Když tě začne bolet srdce, jako bys běžel deset kilometrů, to je strašný. A myslím, že na to není žádný lék. Pak mi ten chemik ještě poradil, ať každý den ráno beru vrchovatou lžičku kyseliny askorbový, čistýho vitaminu C, ne takový ty podvodný tablety, co ti prodávaj za strašný peníze. Já si to dám do skleničky, a protože nesnáším tu kyselost, přidám k tomu jedlou sodu. Člověče já jsem tři roky neměl chřipku! Já, kterej jsem ji měl na jaře i na podzim, tak teď nic. Ono to opravdu vyburujce obranný mechanismus.

Pavel Kříž:
To dělají Číňané už tisíce let. Doporučují každé ráno vymačkat citron do vody.

František Ringo Čech:
Ano, ano, to je totéž, musím říct, že na mě a na každého to působí zázračně. Akorát nevím, proč to lidi nedělaj. Já teď jezdím často na Krétu, ta je vyhlášená svou dlouhověkostí. A oni si každé ráno, jako si Moraváci dávaj slivovici, dávají panáka kvalitního za studena vylisovaného olivového oleje. Myslím, že to má blahodárný účinek. Akorát mám strach to brát všechno najednou, lecitin, kyselinu, olivovej olej, dokážeš si představit, co to se mnou udělá?

Pavel Kříž:
(smích) No aspoň nebudeš mít problém se zácpou.

František Ringo Čech:
Hele, já mám jednu výhodu, že já když umřu, tak se nic moc nestane. Protože já už jsem na řadě. U mě je to všechno jen oddalování konce.

Pavel Kříž:
A kolik ti je?

František Ringo Čech:
No 66 mi je.

Pavel Kříž:
Vždyť to jsi mladý!

František Ringo Čech:
Jsi blázen? V 66 letech už jsi do rakve.

Pavel Kříž:
Ale neblázni, chce se ti tam?

František Ringo Čech:
No to víš, že nechce!

Pavel Kříž:
A jak to máš, Ringo, s jídlem.

František Ringo Čech:
No my cestujeme s Novotným po světě a strašně dbáme na jídlo.

Pavel Kříž:
Co to znamená?

František Ringo Čech:
No jíme velmi dobrý věci ve vybraných restauracích, necháme si poradit, dodržujeme ty národní kuchyně. Akorát mě štve, jak se v  turistických oblastech přizpůsobují těm turistů. Hamburgery a tak, no hrůza, olej do jídla nedávaj, aby Němci neměli ještě větší zadky, než maj. My ale chodíme do špičkových restaurací. Byli jsme v  Bretani, v Provence, navštívili jsme nejslavnější francouzské restaurace vůbec.

Pavel Kříž:
Myslíš si, že je dobrý nejen pro zážitek, ale i pro zdraví jíst kvalitní jídlo?

František Ringo Čech:
Ne! A já ti hned řeknu, proč ne. My se totiž vždycky šíleně přežerem!

Pavel Kříž:
Ale kdybyste se nepřežrali...

František Ringo Čech:
...tak to bude nádhera! A teď víno, já si myslím, že víno je strašně dobrá věc. Ale protože jsem odchovanej zaprděnej pivní Pražák, tak už si na to nezvyknu. Řeknu vždycky vrchnímu, ať mi dá k tomu dobrému jídlu víno, které by pil on. On odnese tu drahou láhev, co nám chtěl prodat, a přinese tu svou. Ale Novotný, ten je stokrát větší barbar. Ten pije fantu. Takže my si dáme kohouta na víně, vlajkovou loď francouzský kuchyně, a já k tomu piju „bordó" a on fantu.

Pavel Kříž:
Shodneme se teda na tom, že jídlo zásadně ovlivňuje zdraví?

František Ringo Čech:
Zásadně! A proto mě štve, že dneska už buřty nejsou buřty, jsou tam drtiny, jsou tam pomeje, je tam formela, že mlíko je voda obarvená vápnem. Prosím tě, kdo to vymyslel odtučňovat mlíko? Já jsem teď dětem začal kupovat alpský mlíko, ale mohl bych i jihočeský, to plnotučný, a oni se mě ptají, no dědo, co to je? Oni už vůbec neznaj takový dobrý věci. Když sejra není sejra, tak co tedy máme jíst? Já jsem tak nešťastnej z tý globalizace, že si snad obleču žlutý montérky a půjdu s nima, až tady příště budou ty buřiči. Protože jestli se bouřej proti tomu, tak mají samozřejmě pravdu! Když jsme byli s Novotným v Mongolsku, tak jsem tam vlezl do obchoďáku, a tam bylo to, co je u nás v Bille. Já tam jel, abych jedl jejich věci!

František Ringo Čech:
Brzo zjistím, kdo tě koupil, kam to tlačíš, pro koho to děláš.

Pavel Kříž:
Dělám pro pojišťovnu vnitra, protože tomu věřím, to není nic tajného.

František Ringo Čech:
A co chtěj, abys propagoval, kam to chtěj dotlačit?

Pavel Kříž:
Abych propagoval to, čemu já věřím. Že když se o sebe trošku budeš starat, když budeš jíst dobrý věci, budeš se trošku hýbat a přestaneš nebo nezačneš kouřit, tak ti bude líp. A o tohle jde.

František Ringo Čech:
Bezesporu! Já nesnáším tu protikuřáckou kampaň. Tam nejde o tvoje zdraví, tam jde o to ti poroučet. Ať si klidně hulej, ale budou prostě platit víc na pojištění, ale o hodně víc, až se z toho po..., to je správný a spravedlivý. Ale ne zakázat kouřit v hospodě.

Pavel Kříž:
Co nějaký pohyb?

František Ringo Čech:
Je to zásadní věc stejně jako jídlo, ale já se nehejbu vůbec. Já mám tenhle problém vyřešenej: mám velmi silnou vůli, takže dokážu zhubnout třeba 15 kilo za tři čtvrtě roku.

Pavel Kříž:
To je brutální. To jako přestaneš jíst?

František Ringo Čech:
Dělím si stravu, nejím po pátý... Je to tak jednoduchý zhubnout. Zhubnu, vyndám si na půl roku kalhoty... Ale já nechci přijmout ten způsob života, nechci tak žít, takže jsme shodil 14 a nedávno jsem zase 7 nabral. A proč o tom tak mluvím? Nepřejídám se, jím normálně, ale nemám žádnej pohyb. Běžím z postele ke stolu a od stolu do auta. A tyhle běhy udělám třikrát.

Pavel Kříž:
(smích) No a proč běžíš?

František Ringo Čech:
No abych měl pohyb!

Pavel Kříž:
No ale já nemyslím takový ten pohyb jako v Americe, kde někdo sedí celý den u počítače, pak sedne do auta a jede do nějakého nejbližšího fitness centra, tam zaplatí šílené peníze za hodinu svého „pohybu" a pak jede do svého bydliště, kde zaparkuje přímo v domě, sedne si a sleduje televizi. Já myslím ten přirozený pohyb: třeba se projít, když je hezky, na kolo, nebo zaplavat si, to taky ne?

František Ringo Čech:
Já se bráním jakémukoli pohybu, kterej nemá smysl. Fotbal třeba má smysl, ale procházet se? Kam? Musel bych někam jít, ale procházet se jen tak z místa na místo?

Pavel Kříž:
No můžeš někam jít, z nějakého bodu na druhý bod.

František Ringo Čech:
A co tam budu dělat?

Pavel Kříž:
Dívat se.

František Ringo Čech:
No, to se mohu dívat z toho místa, kde stojím. Já jsme línej, a proto jezdím s Novotným, kterej je taky línej.

Pavel Kříž:
(smích) To jste se teda spárovali.

František Ringo Čech:
My jedeme na Etnu a nevystoupíme z auta. Koukáme se na ni, stáhneme si okýnka a říkáme, jaká je to nádhera. Proto mi nemůžeme jezdit s mladejma holkama, protože ty by z nás byly hotový. Ona by třeba chtěla někam jít, jenže my nejdeme nikam. Když jsme byli v Londýně na Trafalgar Square, tak se tam seběhly služtičky, ty „au pairky", a chtěly podpisy na Novotným, mě jako moc neznaly, ale byly zděšený, když jsme jim řekly, že si jdeme odpoledne lehnout. Ony říkaly, že jsme v Londýně, a na to já se jich zeptal, jestli je tady zakázaný jít si odpoledne lehnout. Odpolední spaní je vynikající věc a musím ho doporučit. Moje žena se opře o futro, padají jí nohy a já jí říkám, ať si jde lehnout do postele. Ta rozkoš je, že si vezmeš pyžamo a pak ááách ... Churchil říkal, že si dělá z jednoho dne dva. Teď se říká: Spím, léčím se. Spaní je nejlepší terapie, jaká může bejt. Závidím lidem, co můžou spát.

Pavel Kříž:
Já tedy spím docela dobře, akorát přes den bych neusnul. To bych musel noc před tím nespat.

František Ringo Čech:
Zkus to! Lehneš do tý postýlky... Dyť jižní národy to tak dělaj.

Pavel Kříž:
To není pravda, oni si lehnou na pláž...

František Ringo Čech:
Ale to víš, že ne. Já vím, že lezou do postele, proto tam mají ty žaluzuje, aby měli odpoledne tmu!

Pavel Kříž:
Ale uznávám, že spánek je dobrý a důležitý, protože ti, kdo nespí, tak jsou pak nemocní. A co důležitá stránka života, jakou je sex?

František Ringo Čech:
Já si myslím, že je součástí životní energie. Proto se Hemingway picnul, když zjistil, že už ho to přestalo bavit, a taky věděl, že už nic nenapíše. Já mám plány ještě na devadesát let, protože práce v naší branži mě naplňuje a součástí toho jsou i ženy. Ta energie, která ze sexu plyne, je hrozně důležitá. A nedej bože, aby mě to přestalo bavit.

Pavel Kříž:
Zavzpomínáme si nakonec na ty naše „Básníky"?

František Ringo Čech:
To bylo na vrcholu mojí rockový kariéry. Císař českého hard rocku jede zpívat takovýhle strašlivý písničky. Kdybych věděl, jakej šlágr se z toho po letech stane! Jenže já si tehdy říkal, že tohle až uviděj český máničky, tak mě zavrhnou. Ale víš, proč jsme tam byl? Kameraman Sirotek se mnou chtěl mluvit. On vždycky, když mě chtěl vidět, tak řekl rejžovi, že potřebuje nějakou malou roli pro mě, tři věty, aby mě mohl vidět. A představ si, že ta písnička „Šuby duby" se stala hitem. Dneska už jsem se s tou písničkou smířil, protože nemůžeš mít nerad něco, co se k tobě zachovalo tak krásně. 



Zdraví jako vášeň na Facebooku