Rozhovor s Markem Ztraceným

Jak se při ranním vstávání z postele cítíte, Marku?
Někdy na padesát (smích všech zúčastněných). Já mám totiž někdy po ránu problémy se zády a klouby, bolest mi vystřeluje až do zadku, takže někdy ráno po koncertu je to velmi vtipné, to vstávání.

A děláte s tím něco?
Lékaři mi říkali, že je to dáno dispozicí a nic moc s tím dělat nejde. Samozřejmě mi doporučili cvičení, tak jsem si domluvil cvičení a rehabilitaci v Nýrsku, od 7 hodin ráno a ještě jsem tam ani jednou nebyl. Ale ať si z toho neděláme legraci, pro mě je v tuto chvíli zdraví prioritou číslo jedna. Dokud jsem koncert v pohodě proskákal, nic jsem neřešil. Ale teď mě to i při koncertu fakt limituje.

Při vašem vypětí a koncertech před spoustou lidí vás asi provází faktor, který ovlivňuje zdraví velmi, a tím je stres. Vnímáte ho nějak?
Já vůbec nejsem trémista, mě stresuje úplně něco jiného než tréma na pódiu.

A co vás tedy stresuje?
Byli jsme na turné s Annou K, na jednom koncertu jsme skončili o půl druhé ráno, okamžitě jsme jeli do Ostravy, tam jsme byli o půl páté ráno a v pět jsem vystupoval v televizi. Bylo to po několika dnech nespaní. Ve studiu byla se mnou ještě Ewa Farná. Z ničeho nic se mi tam udělalo hrozně špatně, chtělo se mi zvracet, celý jsem se roztřásl a nakonec i rozbrečel. Totální vyčerpání. Vynechali jsme v televizi jeden vstup, Ewa Farná mě pohladila po noze, což bylo jediné pozitivum toho rána, naštěstí to za hodinu odešlo. Ale každopádně to byl moment, kdy jsem si poprvé uvědomil, že člověk není bezedný, nešlo to zastavit ani ovlivnit.
Od té doby na sebe dávám větší pozor.

Jak jste vůbec začal zpívat?
Já už to mám dáno od útlého dětství. Ve čtyřech letech na pískovišti děti stavěly bábovičky a já do zapíchnuté lopatky napodoboval Freddieho Mercuryho. U nás v Železné rudě všichni lyžovali, mně to ale moc nešlo a vzhledem k tomu, že mám muzikální rodiče, táta tvrdý rocker s kytarou, jemná máma s flétničkou, bylo to víceméně dáno.

A jaký máte sen?
Já bych chtěl jednou vyprodat O2 Arénu.

Ve Zlatém slavíkovi stoupáte každý rok výš a výš (naposledy 9.místo), takže by se to mohlo brzy podařit.
Já to umístění nepřeceňuju, ale rozhodně ani nepodceňuju. Nemám rád, když zpěváci tvrdí, že to umístění pro ně nic neznamená. Je moc fajn vidět tu odezvu přímo od lidí.

Co vám, Marku, poslední dobou udělalo radost?
O vánocích jsem byl doma, byli jsme v kostele a já tam hrál na varhany. A i když to asi bude znít přehnaně romanticky, při cestě zpátky v tom křupajícím sněhu jsem si uvědomil, že je nesmírně fajn mít jistotu kdykoliv se vrátit domů, kde na vás vždycky čekají s otevřenou náručí.

Máte pro čtenáře nějaký vzkaz?
Já při svém stylu života žádné poselství týkající se zdravého životního stylu dávat nemůžu, ale co takhle to postavit do nějaké sázky nebo osobní výzvy? Že se změním.

No vidíte, to je fantastické, protože právě v naší prezentaci máme sekci zaměřenou přímo na tohle. Jmenuje se ZMĚNÍM SE a je s nejznámějším specialistou na výživu v ČR Petrem Havlíčkem. Půjdete do toho s námi?
No to mě fakt zajímá. Bude to i cvičení, posilování a tak?

Určitě.
Tak jo. Jdu do toho!

Doufám, že to nevzdáte.
Manažer M.Ztraceného: pokud se nezmění, tak všechno zaplatí i s pokutou (smích).