Rozhovor s Martou Jandovou

Pavel Kříž:
Je pro vás zdraví důležité a kde na tom žebříčku je?

Marta Jandová:
Já myslím, že číslo jedna. Nechci začínat tento rozhovor moc negativně, ale když mi bylo 17, zemřeli mí blízcí i nejbližší v rodině a já v těch 17ti měla hrozný strach, že to potká i mě. Chodila jsem co tři měsíce k lékaři na prohlídky. Když se mě někdo ptá, co si přeji úplně nejvíc, tak vždycky odpovím zdraví.


Pavel Kříž:
Řešíte nějak pravidelnost a složení stravy?

Marta Jandová:
Moc ne. Já totiž strašně ráda jím. Jsem požitkář. A taky je pravda, že mám velmi často na jídlo hodně málo času. Nedávno jsme řešili s kamarádem, že tu chybí rozmanitost restaurací pro rychlé občerstvení. Jsou tu v podstatě jen tradiční fast foody, do kterých chodím maximálně na kafe. V Hamburku je třeba na každém rohu polívkárna, kde mají 5 druhů polívek nebo sendvičárny, kde to dělají před vámi z čerstvých věcí.


Pavel Kříž:
Sportujete ráda, jaký preferujete sport?

Marta Jandová:
Tenis, strašně moc mě baví tenis. Já mám v sobě neuvěřitelně moc energie a nebaví mě takové sporty, které dlouho trvají a nic se neděje (do rozhovoru vstupuje manažer Marty Jandové a říká - třeba golf). Já se prostě ráda vyřádím, v zimě miluji snowboard, ale bohužel na něj nemám moc čas.


Pavel Kříž:
A co stres, máte na něj nějaký recept?

Marta Jandová:
Snažím se neustále hledat nějaké nové recepty. Před půl rokem mě zachránila moje kamarádka z Mánesovky, která bydlí za rohem, volala jsem ji a měla jsem nějaký problém. Ptala se, co se stalo a když to vyslechla, dala mi důraznou radu - nenech si rušit tvojí dobrou karmu! Večer si zavoláme. Šla jsem v parku, bylo teplo, vedle mě ťapkal pes a já si říkala - jsem zdravá, mám práci, je teplo, modrý nebe, bydlím na Vinohradech, kde jsem se narodila, jé jsem v parku, jé Pražský hrad a pak mě to v té chvíli pustilo.


Pavel Kříž:
A co děláte, když jste opravdu unavená a povolí vám nervy?

Marta Jandová:
Tak se vybrečím.  Zavolám třem kamarádkám a klukům z kapely a mám hroznou sebelítost (Marta začne velmi živě předvádět): já na nic nemám čas, nikdo mě nemá rád, nic mi nejde..., a to už všichni ví, že mají říkat: to bude dobrý, to bude dobrý. Oni totiž kluci z kapely vždycky přišli s tím, že musím dělat něčeho míň. Ale já jsem v tu chvíli nechtěla řešení, já chtěla politovat! Já se umím skvěle vybrečet.


Pavel Kříž:
Věříte v prevenci a preventivní prohlídky?

Marta Jandová:
Určitě. Myslím si, že ženy jsou v tomhle směru na tom o něco lépe než muži.  Ženy na ty prohlídky chodí. Muži, když je něco začne bolet, tak říkají, že je to dobrý a že nemají čas, ale pak to může dopadnout blbě. Můj minulý přítel měl spoustu pih na zádech. Měla jsem strach a dohnala jsem ho k doktorovi. Doktor mu řekl, že se tam dvě už nějak zbarvují, že zatím nic, ale ať přijde za tři měsíce znovu. My jsme spolu ještě 3 roky žili a on už tam samozřejmě nikdy nezašel.


Pavel Kříž:
Když teď odbočíme od tématu zdraví, jak jste se dostala do poroty Superstar?

Marta Jandová:
Byla jsem na procházce se psem, zazvonil mi telefon, ozval se dramaturg a říká: hele ahoj, dlouho jsme se neslyšeli, nechtěla bys být porotkyní v československé Superstar? Zmohla jsem se jen na dlouhé: éééééééé, tak mi řekl: hele, rozmysli si to a zavolej mi zpátky. Zkontrolovali jsme si pak termíny, vzala jsem si notebook a říkám: můžu, můžu, můžu, nemůžu (dramaturg odpovídá v pohodě, zařídíme), můžu, můžu, nemůžu - finále (smích). Naštěstí to bylo dlouho dopředu, tak jsme s kapelou odložili jeden koncert. A pak už jsem to strašně chtěla. Dramaturg říkal, že je skvělé, že ten koncert je odložen, ale že ta Superstar ještě není jistá. No a pak mi zavolal, že musím jít do Esa s Leošem Marešem, že se na mě chtějí podívat. Říkám mu: fajn, a kdy? Dramaturg: Za půl hodiny. Ještě že se hrozně nerada maluju. Přijedeme do televize, stála už tam Darinka a ozvalo se: jedeme, natáčíme. Leoš na konci přišel a říkal, že mě nechtěl, ale teď že už mě chce. Tak se mi během chvilky docela zásadně změnil život. Jediný problém, který jsem v Superstar ze začátku měla, byla nedostatečná slovní zásoba (Marta dlouho žila v Německu). Ale nakonec bylo všechno OK.


Pavel Kříž:
Je něco, co jste ohledně Superstar ještě žádným novinářům neřekla?

Marta Jandová:
Všichni chodili v Bratislavě do stejného podniku. Ale nás (s Darinou) to už přestalo bavit, tak jsme objevili v malilinkatém hotelu úžasnou vířivku. A vždycky jsme všechny v té vířivce prodrbaly a připadaly jsme si jako dvě víly. Všichni vyzvídali, kde jsme byly, ale my to nikomu neřekly.


Pavel Kříž:
Děkujeme za rozhovor.