Rozhovor s Ondřejem Brzobohatým

Úspěšný mladý muž mnoha profesí Ondřej Brzobohatý se narodil 2. února 1983 v Praze. Jeho největší láskou a posedlostí je hudba. Má k ní nejblíže i profesně – Ondřej absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor skladba, klavír a dirigování. Je autorem hudby k řadě divadelních her (např. k mimořádně úspěšnému představení Divadla Na Jezerce „Já, Francois Villon“), hudbu komponuje k filmům a seriálům, sám hrál ve skupině Bůhví.

Herectví je koníček, hudba, to je posedlost

Ondřej Brzobohatý – exkluzivní rozhovor pro ZP MV ČR

Úspěšný mladý muž mnoha profesí Ondřej Brzobohatý se narodil 2. února 1983 v Praze. Jeho největší láskou a posedlostí je hudba. Má k ní nejblíže i profesně – Ondřej absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor skladba, klavír a dirigování. Je autorem hudby k řadě divadelních her (např. k mimořádně úspěšnému představení Divadla Na Jezerce „Já, Francois Villon“), hudbu komponuje k filmům a seriálům, sám hrál ve skupině Bůhví. Osvědčil se jako moderátor - zajímavé je, že i jeho moderování souviselo s muzikou – před devíti lety provedl diváky první řadou hudební soutěže Česko hledá SuperStar, v roce 2009 a 2012 konferoval Slavíky. Kromě toho se „zapletl“ s herectvím –objevoval se v roli právníka Stránského v seriálu Ulice, aktuálně coby profesor Kábrt září v seriálu Gympl s /r/učením omezeným. Tato role mu přinesla  vítězství kategorie Herec roku 2012 v divácké anketě TýTý. A nikoho snad nepřekvapí, že i v Gymplu tvoří hudební čísla.

Ondřeji, prožíváte velmi úspěšné období. Možná právě proto se zeptám, co pro Vás znamená zdraví? Kde se pohybuje na Vašem pomyslném žebříčku hodnot?

Zdraví si velice vážím. Pravda, občas jsem maličko nepokorný a možná bych se mu měl víc věnovat. K tomu musím přiznat, že jsem mírný hypochondr. V momentě, kdy mě někde něco tlačí a začnu to řešit, jsem ten typ, co se bojí a hned má nádor a rakovinu. Uklidňuje mě zjištění, že takových „srabů“ je nás víc. Problém je, že doktory nemám rád, udělal jsem několik nedobrých zkušeností. Ale mám to štěstí, že jsem mezi lékaři našel i přátele. A právě na ty se obracím v mých nejistých chvílích a oni mi vždycky dokážou poradit. A, zaplaťpánbůh, zatím jde o lehčí formy nemocí, nic závažnějšího mě nepotkalo. Modlím se a doufám, že mě ani nepotká.

Je tedy pro Vás zdraví na prvním místě?

Ano, samozřejmě - zdraví je vždycky na prvním místě. Štěstí a peníze a tak dál - to člověk může nějakým způsobem ovlivnit. Ale - když o tom přemýšlím - i zdraví můžeme ovlivnit. Podle mě se zdraví snoubí s tím, že je člověk v pohodě.

Věříte v prevenci a v preventivní programy?

No tak věřím, ale sám tyhle věci moc neaplikuju (provinilý úsměv). I když máma mi vždycky říká „Zober si, Ondrejko, ráno ty prášky na imunitu.“ Já totiž občas trpím na hlasivky. Možná by se za preventivní program dalo považovat moje období, kdy jsem každé ráno pil ječmen. To je fakt strašně dobrý, fantasticky to detoxikuje organismus. Ale teď jsem to zase na nějaký čas vypustil. No, možná bych mohl zase začít.

Vypadáte skvěle, a proto si troufám říct, že fanynky Vás milují i díky Vašemu vzhledu. Co Vaše fyzická kondice? Udržujete se nějak ve formě? Sportujete?

Fyzickou činnost mám strašně rád. Takže jsem docela často ve fitku, kde si můžu zaběhat, zacvičit si. Když mě bolí svaly a vím, že to je z toho, že pracovaly – tak to mě šíleně baví, to je strašně fajn pocit.

Máte nějaký oblíbený sport?

Miluju florbal. A potom plážový volejbal.

Kouříte?

Nekouřím a nikdy jsem nekouřil. Neumím to. Zkoušel jsem to několikrát a vždycky jsem u toho vypadal jako blbec.

Dostane Vás někdy na kolena stres?

To je strašně těžké a vždy velmi individuální. Člověk má někdy tendenci podléhat stresu více, někdy méně. Já se k němu stavím jako flegmatik a snažím se zařídit si život tak, abych se stresu úspěšně vyhnul. Ale je pravda, že se mi to občas kvůli mé pracovní vytíženosti nepodaří…

Ondřej Brzobohatý a tréma – jak je to?

Tréma je fantastická věc, jen jí člověk nesmí podléhat. Já si trému přeměňuju na respekt z té konkrétní věci, kterou mám udělat. Ale respekt není strach, to je naopak velmi nepotřebná věc. A je to něco, s čím musíme celý život bojovat.

Jak odpočíváte?

Víte, že ani nevím?

Máte tedy alespoň představu, jak by mohl vypadat Váš ideální den?

Že bych měl celý den volno a nemusel bych nic dělat. To by bylo krásný, ale to se nestalo už hodně dlouho.

Jak jste již sám uvedl, jste velmi zaneprázdněný.  Co strava? Řešíte, co jíte a kdy?

Docela řeším. Já miluju jídlo. A myslím si, že to, co jíme, hodně ovlivňuje to, kým jsme, jak se nám daří. A jídlo určuje, jak naše tělo reaguje na spoustu věcí. Tím pádem řeším hlavně co jím a kdy to jím. Ale nepřeháním to – nejsem z těch, kdo si počítají kalorie a zkoumají hladinu cholesterolu, to ne. Když mi jídlo chutná, užiju si ho. Ovšem v Macdonaldu jsem už hodně dlouho nebyl. Ale, připouštím, takovej Mekáč na kocovinu – to je velmi dobrá věc (smích).

Máte nějaké zlozvyky? Zlozvyků těch já mám fůru, ale o těch by asi měli mluvit jiní lidé. Hm, no, trošku pro mě asi neexistuje časoprostor. Nějak neumím být nikde včas, protože, prostě nevím…čas neexistuje.

Jste hudebník, skladatel. Působí na Vás při tvorbě počasí, ovlivňuje Vás roční období, déšť, slunce?

Víte, že jo? Třeba během letošní hrozně dlouhé, zamračené zimy, kdy skoro ani jednou nesvítilo sluníčko jsem už cítil, že mi to strašně vadí a že mám stavy úzkosti. Což je šílený. Přemýšlel jsem, že bych někam odjel. Bohužel jsem neměl čas. Prostě sluníčko mám hrozně rád, když svítí, opravdu z něj cítím energii. Vím, že je důležité nepodléhat počasí, ale recept na to zatím neznám.

Jste muž několika profesí. Kdybyste měl volit mezi hudbou a herectvím, co by vyhrálo?

Jednoznačně hudba, vždycky to tak bude! Herectví je koníček, ve kterém se mi, zaplaťpánbůh, daří. Hudba – to je posedlost.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Život.

Co Vás naopak naštvalo?

Víte, že skoro ani nic? Já se snažím věci, které mě štvou hned úplně vypustit. Zapomínám na ně, jdu od nich během vteřiny pryč.

Takže jste stále pozitivně naladěn?

No ano, vždyť to je nejdůležitější.



Zdraví jako vášeň na Facebooku