Vánoce vánoce přicházejí

A je to tady. Po roce Vánoce přicházejí. Musím říct, že i když je Halloween jakýmsi novým českým svátkem, který do naší kultury úplně nepatří, tak ho miluji. A to nejenom kvůli kostýmům a dýním.

Miluji ho i proto, že díky němu se dostanou Vánoční výzdoby do obchodu až na začátku listopadu.

Ty výzdoby, které nám připomínají, že se dřív nebo později musíme pustit do boje o úlovek v dlouhých předvánočních frontách. Uf. Ještě že existuje internet a pošta, která nám přiveze balíčky až domů.

Letos nás opět očekávají další nádherné Vánoce. Maruška z nich bude mít malinko víc, než minulý rok, kdy jí bylo teprve 5 měsíců. Tehdy s námi byla u štědrovečerní večeře v rozkošných červených šatičkách, ve své vysoké židli s nástavcem pro miminka. V pololehu to naše sváteční dění moc nevnímala. Zato letos to bude bomba. Budeme muset zabetonovat vánoční stromeček do podlahy, ozdoby pověsit až do výšky nad 100cm, zajistit světelný řetěz (nebo tam nedat vůbec žádný) a utáhnout její kšíry ve své dětské sedačce, aby nemohla slézt dolů, což je jedna z jejích oblíbených disciplín. Pak tedy asi budeme potřebovat špunty do uší, protože spoutaná lvice nám jistě předvede parádní rockové číslo. Už se těším. :-)


A právě proto se na to těšíme. Maruška už nějakou dobu objevuje svět. A to se vším všudy. Je to zvědavá, nebojácná, čiperná, nezničitelná, uchechtaná, kudrnatá holka. Všechno jí baví, má ráda děti i dospělé, miluje zvířátka a já bych takhle mohla pokračovat až do aleluja. Jsem prostě její maminka, která zbožňuje každý puntíček jejího divokého tělíčka. 


Už se nemůžu dočkat, jak bude reagovat na stromeček a všechny ty světýlka, které rozvěsíme. Už jí vidím, jak rozbalí a rozebere všechny dárky, jak pak bude skákat mezi balícím papírem a svojí hatlamatilkou nám vysvětlovat, co se jí líbí a jak je to všechno krásné.

A jsme u tématu. Dárky. Co by měl Ježíšek přinést takové treperendě? Panenka jí zajímá leda tak v kočárku, se kterým drandí po bytě. Lega, plyšáků, skládaček a puzzlí už má plnou truhlu. Má přece jenom dvě o kousek starší tety, po kterých dědí a dědí :-))) Tak něco užitečného? Lyže ji nesmíme ještě pár let ani ukázat, to samé s bruslemi, tenisovou raketou, skateboardem atd… Z ručně upleteného svetru od její maminky mít radost určitě nebude. Nové botičky, ani nemluvit. Další haraburdí ve formě zvířátek a panenek už náš byt neunese. 


Když o tom tak přemýšlím, tak jí asi dárek budu muset vyrobit sama. Několik nápadů už mám. Koupím různé taštičky na zip a nastrkám do nich spoustu malých předmětů, které jsou příjemné do ruky, nejsou toxické a nedají se spolknout. Ty bude pak Maruška vybalovat a zase dávat zpět a zase vybalovat a zase dávat zpět. Skoro všechno z toho najdu u nás doma. Ježíšek je velice milosrdný :-)


A ještě malá vzpomínka. Když mi bylo asi 10 let, našla jsem pod stromečkem vedle super dárků i jeden zvláštní balíček. V něm byly ručníky s mým monogramem. Koupila mi je tehdy moje maminka. Už bohužel ani nevím, kde skončily. Ale třeba bych měla jít v jejích šlépějích a věnovat Marušce něco opravdu potřebného. 


Milý Ježíšku, děkuji za všechny nápady, za všechny ty roky, že jsi k nám pravidelně chodil. A i když život i bral, ty jsi vždy dával. Omlouvám se, že jsem tak patetická. K Vánocům to ale patří.


Klidné svátky Vám všem,

Vaše Marta


  • Deník Marty Jandové: Mluvíme, mluvíme, hore po dědině…

  • Deník Marty Jandové: Dovolená s dětmi aneb co jim stačí ke štěstí

  • Deník Marty Jandové: SPÍME aneb ŠKATULATA HEJBEJTE SE

    Marušce už je něco přes rok a půl, i když je vlastně na světě o 9 měsíců déle. Je zvláštní, že se ta doba v těhotenství nepočítá. Letopočet člověka začíná s jeho prvním nádechem kyslíku.

  • Takový normální den

    Každé ráno vstávám s ní. Někdy v šest, někdy v sedm, zřídka až v osm. Nikdy nespím déle než ona. Ale nevadí. Když se v postýlce jenom převalí a maličko zapláče, dáme dudlík a spíme ještě chvilku dál.

  • Dětská hřiště, jak na ně?

    Hned jak se naše ratolesti postaví na nohy, vydají se maminky a tatínkové na hřiště. Někteří jsou již při první takové výpravě vybavení od hlavy až k patě různými hračkami, které takový malý prcek bude určitě používat. I já popadla malý batůžek s kyblíčkem a hrabičkami a šli jsme na výpravu.

  • Možná bychom všichni občas měli zajít do ZOO

    To, že máme každý to nejkrásnější dítě pod sluncem, je absolutně jasná věc. Žádné ošklivé miminko nikdy neexistovalo a taky existovat nebude! Všechno jsou to geniální a nádherné bytosti.

  • Noční můra - očkování

    Po dlouhých 9 měsících čekání a doufání se Vám konečně narodí ten vysněný uzlíček. Je takový čistý, voňavý, nevinný.

  • Hej rup

    Od prvního dne po porodu musíme dávat naše ratolesti na bříško, aby se naučily zvedat hlavičku a pak i pást koníčky. Velice důležité pro vývoj všech miminek. Maruška se snažila celou svou pevnou vůlí, hlavičku v barvě purpury, k tomu podivný skřek a myslím, že byla i plná plínka ... Ale zvedla ji.

  • Intuice nad zlato

    Není moc teple oblečená? Možná nemáte dobré mléko, když špatně spí. Cože, tak malá váha při porodu? To se zvyšuje riziko náhlého umrtí kojenců, viďte? Víte, že po očkování už nějaké děti umřely?

  • Bolení bříška

    Když budoucí maminka čeká svoje první miminko, nedokáže si představit, co všechno ji čeká. Víme, že nám nějak změní život, že je to láska na celý život a posloucháme dlouhosáhlé diskuze našich přátel o správné výchově.

  • Miminko je tady!

    A je to tady… ten den, ten moment, první pohled, první dotyk… láska na první pohled. Všechno jde stranou. Nejen to nové „JÁ“, které se zmítá řádícími hormony, ale i bolest, která se s příchodem miminka dostaví. Každý vám to nějak vypráví, popisuje, radí a vzpomíná, ale každý má tu svou zkušenost jinou.

  • Štědrovečerní balada

    Vlastně jsem až poměrně pozdě identifikovala problém, díky kterému u nás Vánoce neprobíhaly tak jako ve většině českých rodin. Ten problém spočíval v odlišném náboženství a v jiné tradici.

  • Chceš někomu radit

    Když mou kamarádku opustil manžel a řekl jí, že ji už nemá rád, a že si našel ženu mladší, hezčí a po všech stránkách lepší, snažila jsem se ji utěšit, ale ona na mne vždy až s nenávistí koukla a pak řekla: "Nezažilas to, nevíš, o čem mluvíš!"

  • Dětské hřiště a společná matrace

    Vždycky jsem bydlela v centru Prahy, narodila jsem se prakticky hned vedle Národního divadla a maminka mi vždycky vyprávěla, jak jsem si chodila hrát na dětské hřiště na Žofín.

  • Věř jen sobě!

    Dneska má dcera pořádala odpolední dýchánek pro všechny své kamarádky, které mají děti. Na chvilku mne tam taky pozvala a já s odstupem svých zralých let mohla sledovat všechny ty výrony mateřské lásky. Zdůrazňuju, že všechny maminky, které mou dceru navštívily, byly čistotné, krásné ženy, které milovaly svá robátka.

  • Bolí mě to jako tebe

    Můj muž tehdy natáčel někde na Letné, asi fotbal na stadiónu, když má dcera se tak nešikovně vykláněla z postýlky, až si zlomila ruku. Tehdy jí byly tři roky a předloktí ji v minutě strašně nateklo. Moje holčička moc plakala. Držela jsem ji v náručí a kolíbala sem a tam, můj otec - Natálčin dědeček - byl tak strašně nervózní...

  • Náš malý génius

    Když se mi narodil syn, už v porodnici z toho bylo pozdvižení. Měl hodně vlasů a byl veliký a dlouhý jako kdyby mu byly už tři měsíce. Když byly mému synovi dva roky, jedl příborem stejně vybraně jako kdyby byl šedesátiletým diplomatem, když mu byly tři, uměl zlomky, ve čtyřech přečetl slabikář a ...v první třídě si mě zavolala jeho třídní učitelka. "Nerada to říkám, ale máte velký problém", zavzdychala.

  • Máma má vždycky pravdu

    Má dcera má tříletého synka Huga. Má neteř má dvouletou holčičku Kristýnku. Má dcera si myslí, že by děti neměly...

  • Kojná roku

    Když se mi narodila dcera, tak jsem byla v porodnici, kde všechny sestry byly velice přísné a na všechny matky se tvářily, že jsou úplně slabomyslné. Já jsem si tak rozhodně připadala, ale vadilo mi...

  • Mateřská láska nikdy neskončí

    Je to už docela dost dávno. Chodila jsem tehdy na vysokou školu. Na Famu. Každou středu jsme měli seminář tvůrčího psaní. Byl to nejdůležitější předmět pro všechny, kteří se chtěli stát spisovateli nebo scénáristy. Nechtěla jsem nikdy ten seminář prošvihnout.

Zdraví jako vášeň na Facebooku