Věř jen sobě!

Dneska má dcera pořádala odpolední dýchánek pro všechny své kamarádky, které mají děti. Na chvilku mne tam taky pozvala a já s odstupem svých zralých let mohla sledovat všechny ty výrony mateřské lásky. Zdůrazňuju, že všechny maminky, které mou dceru navštívily, byly čistotné, krásné ženy, které milovaly svá robátka.

Dneska má dcera pořádala odpolední dýchánek pro všechny své kamarádky, které mají děti. Na chvilku mne tam taky pozvala a já s odstupem svých zralých let mohla sledovat všechny ty výrony mateřské lásky. Zdůrazňuju, že všechny maminky, které mou dceru navštívily, byly čistotné, krásné ženy, které milovaly svá robátka. A zcela jistě si všechny přály, aby jejich holčičky a chlapečkové vyrostli v dokonalé bytosti.

Všechny to chtěly, ale každá měla úplně jinou představu, jak se k tomu cíli dostat.

"Dítě by mělo chodit do školky, aby se setkalo s kolektivem, otrkalo se a odbylo si dětské nemoci, " řekla Klára.

"Vědci dokázali, že dítě, které se pohybuje výhradně ve světě dospělých, je vyspělejší a samostatnější a víc toho opravdu zná, protože se tolik nevěnuje hře, ale musí poslouchat a sledovat dospělé lidi." řekla Bára.

"Hm, je fajn mít několik dětí hned za sebou, žena si to odbyde a děti si mají s kým hrát," řekla Irena.

"Jedináčci prý jsou společensky daleko úspěšnější, už od dětství vědí, že se musí rozhodovat samy za sebe." řekla Naďa.

"Děti mají přes den spát, " řekla Margot.

"Děti klidně mohou jít pozdě spát a pozdě vstávat, " řekla má dcera.

"Žádný cukr!"

"Žádný lepek!"

"Do letadla nejdřív ve třech letech!"

"K moři klidně už ve třech měsících!"

"Kojit klidně až do šesti let!"

"Kojit maximálně půl roku!"

"Spát ve svém pokoji už od půl roku!"

"Spát s mámou a tátou až do deseti..."

"Mluvíme na něj anglicky a francouzsky!"

"Psycholog řekl, že děti mají slyšet jen jeden mateřský jazyk, pak se dokonale vyvine jejich jazyková výbava."

"Rozhodně nesolit!"

"Pepř podporuje chuť k jídlu a neškodí ani feferonka!"

"Nejhorší je, když dítě nemá žádný řád!"

"Nejdůležitější je, aby dítě nebylo jak pes, který stále musí sledovat svého pána."

"Hrozné je nechat dítě doma a sami vyrazit na dovolenou."

"Když si rodiče odpočinou sami na dovolené, mají pak na své dítě víc energie."

"Dítě do práce nepatří."

"Je úplně normální vzít si s sebou dítě do práce..."

A takhle se dámy bavily několik hodin, než se děti porvaly, rozeřvaly, potloukly a usnuly.

A pak, když odešly, tak jsem se zamyslela, jakou výchovu jsem vlastně praktikovala já. A musím říct, že jsem byla velice nedůsledná. Někdy šly mé děti spát brzo a nutila jsem je, aby si zdřímly i odpoledne, někdy jsem je nechala řádit až do půlnoci a spát až do poledne. Někdy jsem jim dovolila cpát se čokoládou a někdy jsem jim nedovolila ani si dát do čaje med. Někdy jsem s nimi šla každé odpoledne do ZOO a někdy jsem celý rok tvrdila, že v ZOO je moc lidí a nutila jsem je, aby si hrály na dvorku.

Asi jsem byla špatná matka. Je proto zázrak, že mi vyrostly tak krásné, milé, hodné a chytré děti!

Co z toho vyplývá? Snad jediné:

Jak se starat o své robě?

Nevěř radám,

věř jen sobě!


  • Deník Marty Jandové: Mluvíme, mluvíme, hore po dědině…

  • Deník Marty Jandové: Dovolená s dětmi aneb co jim stačí ke štěstí

  • Deník Marty Jandové: SPÍME aneb ŠKATULATA HEJBEJTE SE

    Marušce už je něco přes rok a půl, i když je vlastně na světě o 9 měsíců déle. Je zvláštní, že se ta doba v těhotenství nepočítá. Letopočet člověka začíná s jeho prvním nádechem kyslíku.

  • Vánoce Vánoce přicházejí

    A je to tady. Po roce Vánoce přicházejí. Musím říct, že i když je Halloween jakýmsi novým českým svátkem, který do naší kultury úplně nepatří, tak ho miluji. A to nejenom kvůli kostýmům a dýním.

  • Takový normální den

    Každé ráno vstávám s ní. Někdy v šest, někdy v sedm, zřídka až v osm. Nikdy nespím déle než ona. Ale nevadí. Když se v postýlce jenom převalí a maličko zapláče, dáme dudlík a spíme ještě chvilku dál.

  • Dětská hřiště, jak na ně?

    Hned jak se naše ratolesti postaví na nohy, vydají se maminky a tatínkové na hřiště. Někteří jsou již při první takové výpravě vybavení od hlavy až k patě různými hračkami, které takový malý prcek bude určitě používat. I já popadla malý batůžek s kyblíčkem a hrabičkami a šli jsme na výpravu.

  • Možná bychom všichni občas měli zajít do ZOO

    To, že máme každý to nejkrásnější dítě pod sluncem, je absolutně jasná věc. Žádné ošklivé miminko nikdy neexistovalo a taky existovat nebude! Všechno jsou to geniální a nádherné bytosti.

  • Noční můra - očkování

    Po dlouhých 9 měsících čekání a doufání se Vám konečně narodí ten vysněný uzlíček. Je takový čistý, voňavý, nevinný.

  • Hej rup

    Od prvního dne po porodu musíme dávat naše ratolesti na bříško, aby se naučily zvedat hlavičku a pak i pást koníčky. Velice důležité pro vývoj všech miminek. Maruška se snažila celou svou pevnou vůlí, hlavičku v barvě purpury, k tomu podivný skřek a myslím, že byla i plná plínka ... Ale zvedla ji.

  • Intuice nad zlato

    Není moc teple oblečená? Možná nemáte dobré mléko, když špatně spí. Cože, tak malá váha při porodu? To se zvyšuje riziko náhlého umrtí kojenců, viďte? Víte, že po očkování už nějaké děti umřely?

  • Bolení bříška

    Když budoucí maminka čeká svoje první miminko, nedokáže si představit, co všechno ji čeká. Víme, že nám nějak změní život, že je to láska na celý život a posloucháme dlouhosáhlé diskuze našich přátel o správné výchově.

  • Miminko je tady!

    A je to tady… ten den, ten moment, první pohled, první dotyk… láska na první pohled. Všechno jde stranou. Nejen to nové „JÁ“, které se zmítá řádícími hormony, ale i bolest, která se s příchodem miminka dostaví. Každý vám to nějak vypráví, popisuje, radí a vzpomíná, ale každý má tu svou zkušenost jinou.

  • Štědrovečerní balada

    Vlastně jsem až poměrně pozdě identifikovala problém, díky kterému u nás Vánoce neprobíhaly tak jako ve většině českých rodin. Ten problém spočíval v odlišném náboženství a v jiné tradici.

  • Chceš někomu radit

    Když mou kamarádku opustil manžel a řekl jí, že ji už nemá rád, a že si našel ženu mladší, hezčí a po všech stránkách lepší, snažila jsem se ji utěšit, ale ona na mne vždy až s nenávistí koukla a pak řekla: "Nezažilas to, nevíš, o čem mluvíš!"

  • Dětské hřiště a společná matrace

    Vždycky jsem bydlela v centru Prahy, narodila jsem se prakticky hned vedle Národního divadla a maminka mi vždycky vyprávěla, jak jsem si chodila hrát na dětské hřiště na Žofín.

  • Bolí mě to jako tebe

    Můj muž tehdy natáčel někde na Letné, asi fotbal na stadiónu, když má dcera se tak nešikovně vykláněla z postýlky, až si zlomila ruku. Tehdy jí byly tři roky a předloktí ji v minutě strašně nateklo. Moje holčička moc plakala. Držela jsem ji v náručí a kolíbala sem a tam, můj otec - Natálčin dědeček - byl tak strašně nervózní...

  • Náš malý génius

    Když se mi narodil syn, už v porodnici z toho bylo pozdvižení. Měl hodně vlasů a byl veliký a dlouhý jako kdyby mu byly už tři měsíce. Když byly mému synovi dva roky, jedl příborem stejně vybraně jako kdyby byl šedesátiletým diplomatem, když mu byly tři, uměl zlomky, ve čtyřech přečetl slabikář a ...v první třídě si mě zavolala jeho třídní učitelka. "Nerada to říkám, ale máte velký problém", zavzdychala.

  • Máma má vždycky pravdu

    Má dcera má tříletého synka Huga. Má neteř má dvouletou holčičku Kristýnku. Má dcera si myslí, že by děti neměly...

  • Kojná roku

    Když se mi narodila dcera, tak jsem byla v porodnici, kde všechny sestry byly velice přísné a na všechny matky se tvářily, že jsou úplně slabomyslné. Já jsem si tak rozhodně připadala, ale vadilo mi...

  • Mateřská láska nikdy neskončí

    Je to už docela dost dávno. Chodila jsem tehdy na vysokou školu. Na Famu. Každou středu jsme měli seminář tvůrčího psaní. Byl to nejdůležitější předmět pro všechny, kteří se chtěli stát spisovateli nebo scénáristy. Nechtěla jsem nikdy ten seminář prošvihnout.

Zdraví jako vášeň na Facebooku