Zástava krvácení, šok a protišoková opatření

Představte si velmi častou scénu: rodinný oběd v rodině se dvěma malými dětmi. Dospělí již dojedli, maminka sklízí ze stolu, děti ještě dojídají. Čtyřletá holčička si u stolu vyzula bačkůrky a pošťuchuje brášku. Seskočí ze židle, bráška mávne rukou a ...

Představte si velmi častou scénu: rodinný oběd v rodině se dvěma malými dětmi. Dospělí již dojedli, maminka sklízí ze stolu, děti ještě dojídají. Čtyřletá holčička si u stolu vyzula bačkůrky a pošťuchuje brášku. Seskočí ze židle, bráška mávne rukou a mamince vyrazí z ruky skleničku, kterou chtěla odnést. Sklenička padá na zem, holčička se lekne, přešlápne a…na zemi se objevuje kaluž krve, holčička pláče a padá k zemi, z nožičky jí rovnoměrně stříká tmavá krev…

Kdyby se něco podobného stalo u Vás doma, víte si rady?

1. ZÁSTAVA KRVÁCENÍ

Zastavit krvácení je v první pomoci nejdůležitější úkol. V začátku vás ani nezajímá stav vědomí a dýchání pacienta. Vycházíte především z faktu, že při tepenném krvácení může člověk vykrvácet dříve, než se stihnete v místě nehody zorientovat.

  1. Zastavit krvácení je základní a první krok při poskytování první pomoci!
  2. Postupujete vždy co nejrychleji, i za cenu nedodržení sterility!
  3. Náhlá ztráta většího objemu krve vyvolává šok, nutnost provést protišoková opatření!

Zástava krvácení je vždy nutná tam, kde krev zjevně odtéká z těla, pod postiženým je vidět velká kaluž krve, vidíte z rány tryskat krev.

Podle vzhledu a intenzity krvácení lze určit i typ vnějšího krvácení, a pokud správně určíte typ krvácení, znáte i přesný postup k jeho zástavě:

  • Krev je světlá, v proudu krve je patrná pulzace – krvácení tepenné, nejzávažnější
    • Komplikace: u velkých tepen (stehenní, pažní, stehenní, krkavice) lze vykrvácet za 60-90s, nutný okamžitý zásah!
  • Krev je tmavá, z rány volně vytéká – krvácení žilní – toto krvácení lze zastavit tlakovým obvazem
    • při poranění dolních končetin může krev rovnoměrně stříkat z rány (na rozdíl od tepenného krvácení nepulsuje) – to je zapříčiněno kinetikou váhy těla, zvednete-li poraněnou nohu, přestane téměř krvácet – vracíme se na začátek našeho článku – maminka by měla nohu holčičky zvednout a přiložit tlakový obvaz – jednalo se o řeznou ránu na noze s žilním krvácením- uhodli jste :o)?
  • Drobné ranky s mírným krvácením – krvácení vlásečnicové – k ošetření stačí ránu vyčistit a sterilně krýt

Způsoby zástavy tepenného krvácení:

  1. Stiskem poraněné tepny přímo v ráně
  2. Tlakovým obvazem
  3. Škrtidlem

1. Zástava krvácení stiskem poraněné tepny přímo v ráně

Kdy se používá:

  • u silného tepenného krvácení
  • VŽDY u poranění krkavice, pažní, podklíčkové (pod klíční kostí) a stehenní tepny

Proč se používá:

  • nejrychlejší a nejúčinnější způsob zastavení krvácení
  • snadná technika
  • zvládne každý bez pomůcek (ruce nikdy nezapomenete doma…)

Jak se provádí:

  • postižený je ve vodorovné poloze
  • pokud se jedná o končetinu, zvednete ji
  • výhodné je obalit prsty kapesníkem (lepší utěsnění) – NE za cenu časové prodlevy
  • tlak prstů v ráně držíte až do příjezdu záchranné služby, v některých případech až do nemocnice

Rada:

Tento úkon je velice jednoduchý a zvládne jej každý bez průpravy. Máte-li možnost, využijte pomoci kolemjdoucích, je-li více zraněných než zachraňujících, mohou v některých případech pomoci i lehce zranění pacienti.

2. Zástava krvácení tlakovým obvazem (TO)

Kdy se používá:

  • krvácení z tepen středního a malého průměru (předloktí, holeň…)
  • veškeré žilní krvácení

Proč se používá:

  • k zástavě krvácení na končetinách (náhrada tlaku prstů v ráně u malých ran či menšího tepenného krvácení)
  • zachránce nemá blokované ruce k ošetření dalších poranění

Jak se provádí:

  • lze použít hotový tlakový obvaz zakoupený v lékárně, nebo ho vytvořit pomocí obyčejných obvazů či improvizovaných pomůcek (stočený kapesník a šátek...)
  • přikládáte jej na zvednutou poraněnou končetinu
  • vrstvy tlakového obvazu:
    • krycí – přímo na ráně, pokud možno sterilní
    • tlaková – stlačuje cévu v ráně a zastavuje krvácení, musí být dostatečně vysoká (3-5cm), široká a nesmí zraňovat, lze přiložit max. 2 tlakové vrstvy
    • připevňovací – pevně fixuje tlakovou vrstvu k ráně, nesmí zaškrtit končetinu, musí být hmatný tep na periferiích
  • Chlazení a znehybnění ošetřené končetiny napomáhá zastavit krvácení a působí proti bolesti

3. Zástava krvácení zaškrcovadlem (škrtidlem)!

Komplikace:

  • pozor - definitivní řešení – ohrožení ztráty končetiny a otravy organismu toxickými zplodinami uvolněnými ze zaškrcené končetiny (pokud byste škrtidlo povolili)
  • přiložení škrtidla je samo o sobě velmi bolestivým zásahem

Kdy se používá:

  • při masivním krvácení z velkých tepen (stehenní, pažní), není-li prostor a čas na tlak prstů v ráně
  • při úrazové amputaci provázené masivním krvácením
  • prosakuje-li druhá vrstva správně přiloženého tlakového obvazu (viz výše)
  • při otevřené zlomenině s masivním krvácením
  • při zaklíněném tělese v ráně s masivním tepenným krvácením
  • v případě syndromu ze zavalení (Crush Syndrom) = zhmoždění tkání velkým tlakem - vzniká při závalech, rozsáhlých zlomeninách, lavinách apod.
    • škrtidlo přikládáte ještě před vyproštěním
    • v případě nezaškrcení se ze svalů po vyproštění uvolní do oběhu nahromaděný myoglobin (zajišťuje ve svalech přenos kyslíku) a toxiny, což způsobí selhání ledvin a následnou otravu organismu
  • škrtidlo nikdy nepovolujete a používáte pouze při uvedených indikacích!

Proč se používá:

  • při výše uvedených indikacích nelze jiným způsobem krvácení zastavit - bez takového ošetření pacient vykrvácí

Jak se provádí:

  • široké škrtidlo (nejméně 5cm), jinak poškozuje cévní svazky, přikládáme na plocho, dbejte, aby se škrtidlo nezkroutilo
  • použít lze pouze na stehno a paži, vždy nad ránou směrem k srdci
  • nikdy nepřikládat na holou kůži (holou kůži je potřeba podložit, jinak přes oděv)
  • nikdy nepovolovat – hrozí otrava organismu (jako v případě crush syndromu)
  • čas – pište na viditelné místo na čelo či škrtidlo (rtěnka, propiska), musí být uveden přesně na minuty
  • znehybnění a chlazení zaškrcené končetiny (zástava krvácení a zmírnění bolesti)
  • správně zaškrcená končetina je bledá, na jejím konci nenahmatáte žádný tep

Mýtus:

Nejrychleji zastavím krvácení škrtidlem.

Důsledek v praxi:

Téměř každý, kdo dostane do ruky škrtidlo, vůbec neví, co s ním a jaký způsobem se vlastně přikládá. Samo přiložení škrtidla je nejen velice nebezpečné, ale hlavně opravdu bolestivé pro postiženého. Pokud byste škrtidlo přiložili jinam než na paži či stehno, místo zastavení krvácení můžete krvácení zvýšit. Kromě vykrvácení může být při špatně přiloženém škrtidle pacient ohrožen i amputací končetiny.

2. ŠOK A PROTIŠOKOVÁ OPATŘENÍ

Šok je nedílnou součástí jakéhokoli vážnějšího zranění. Tělo postiženého reaguje na sníženou dodávku kyslíku a celkové nedokysličení organismu. V průběhu šoku tělo pracuje na tzv. „kyslíkový dluh“. Dluhy se ale musí splácet. V tomto případě je ale cena příliš vysoká. Když se naučíte protišoková opatření provádět jako prevenci, předejdete spoustě komplikací…

Kdy se používají protišoková opatření:

  • vždy, máte-li podezření na možný rozvoj šoku (větší množství krve, rozsáhlejší popáleniny, autonehody, podezření na infarkt…) – v této chvíli budou protišoková opatření nejúčinnější
  • pokud pacient projevuje známky rozvíjejícího se šoku (zrychlený tep a dýchání, studený lepkavý pot po těle, zima, žízeň)

Proč se používají:

  • podpoříte obranný mechanismus těla postiženého
  • pacient se uklidní a jeho stav se může zlepšit
  • protišoková poloha podporuje organismus v centralizaci krve k životně důležitým orgánům
  • zabráníte tepelným ztrátám
  • neošetřený šok může skončit smrtí pacienta

Příčiny šoku:

  • náhlá velká ztráta tekutin – krvácení vnější i vnitřní, infekční onemocnění (průjmy, zvracení), rozsáhlé popáleniny (do puchýřů a tkání se uvolňuje krevní plazma)
  • srdeční nedostatečnost – krve je dostatek, ale srdce ji nedokáže čerpat (infarkt, akutní srdeční selhání…)
  • kombinace zranění a velké psychické zátěže (traumatický šok) - podpůrná složka vzniku šoku je bolest
  • otok cévní soustavy (distribuční šok) – silné alergické reakce, otravy, poranění míchy

Příznaky šoku:

  • v začátku
    • zrychlený tep
    • studená kůže, bledost
    • lepkavý pot na kůži
  • rozvinutý šok
    • promodrávání těla v důsledku nedostatku kyslíku (cyanóza)
    • závratě, nevolnost a zvracení
    • zrychlený povrchní dech („jako pejsek“)
    • velice slabý až nehmatný tep na zápěstích
    • velká žízeň, zimnice
  • na konci
    • tep je na zápěstích nehmatný, cyanóza patrná na první pohled
    • může se stupňovat agresivita nebo naopak člověk upadá do letargie a apatie
    • lapání po dechu
    • zástava životních funkcí

Co se děje uvnitř těla postiženého:

  • uvolňuje se adrenalin a jiné hormony, které zrychlují srdeční činnost a vyvolávají pocení
  • menší a okrajové cévy se stahují – krev je potřeba u životně důležitých orgánů
  • v ledvinách, kůži a trávicím systému klesá průtok krve ve prospěch srdce a mozku
  • tělo funguje na „nouzový režim“ – snaží se ušetřit kyslík, proto některé funkce nebudou vůbec funkční (např. trávení) a jiné nefungují standardně (např. ledviny)
  • snížený průtok krve orgány způsobí po určitém čase jejich selhání

První pomoc:

Protišoková poloha

  • vychází z předpokladu, že při šoku se tělo snaží centralizovat veškerou dostupnou krev k životně důležitým orgánům (srdce, mozek, plíce) na úkor ostatních funkcí
  • smyslem protišokové polohy je podpořit organismus raněného v centralizaci krve
  • pacienta položíte na záda a nohy zvednete 20- 30 cm nad podložku (podložíte, zapřete, držíte...) - pouze pokud jste si jisti, že nejsou zraněné nohy, pánev a hlava, tato poloha není vhodná ani při dýchacích potížích
  • lze využít terénu - položte postiženého hlavou dolů z kopce
  • pokud si nejste jisti či má pacient rozsáhlá zranění, nechte jej v klidu ležet na zádech

Pravidlo 5T

  • Teplo = udržení tepelného komfortu - nejlepší je využít izotermickou folii (i v létě) – při šoku jsou tepelné ztráty velmi rychlé a velké, zajištění tepla je jedním z nejdůležitějších protišokových opatření
  • Ticho = relativní klid, psychologické působení, uklidnění postiženého, popište, co děláte a proč – psychický stav je velmi důležitý pro rozvoj šoku (strach, úzkost a nevědomost mohou šok prohloubit)
  • Tišení bolesti = správné ošetření poranění - fixování zlomenin, chlazení popálenin… – nezapomínejte, že bolest je podpůrnou složkou rozvoje šoku
  • Tlumení pocitu žízně = otírání obličeje vlhkým kapesníkem - nedávejte nic ústy! – tělo není schopné při šoku tekutiny vstřebat, zraněný může po podání nápoje začít zvracet
  • Transport = vždy RZP, netransportujete pacienta nikdy sami – možné zhoršení stavu, event. smrt


Zdraví jako vášeň na Facebooku