Běh v zimě? Neprochladnout a být vidět

Běh v zimě? Neprochladnout a být vidět

Zkušení ultramaratonci i začátečníci, kteří zatím zápolí i s tím, aby oběhli vlastní dům, mají to hlavní společné: Nejdůležitější z celé trasy je první krok – ten krok, který je zvedne z gauče.

Je přitom alibistická hloupost nechávat takový krok na jaro, třeba už jen proto, že běhání v zimě, v zasněžené krajině, má své romantické kouzlo. A nejen to. Guru tuzemských běžců Miloš Škorpil vtipně říká: „Málo slunce? Málo tepla? Krátké dny? Na chandru zabírá nejlépe LSD – long slow distance, pomalý běh na dlouhou vzdálenost.“ Pravdou ovšem je, že běhání v zimě má specifika, která není radno podcenit. Tato specifika se z velké míry týkají oblečení.

Jak se správně obléct?

Zatímco mimo zimní měsíce stačí šortky a tričko, studené počasí klade v tomto ohledu logicky vyšší nároky. První „přikázání“ zní, že je lepší se zpotit než prochladnout, přičemž v zimě stačí studený vítr, aby se příjemný zážitek změnil v martyrium. Tomuto nebezpečí se lze vyhnout vhodným oblečením. Když běžec opustí vyhřátou domácnost, měl by cítit mírný chlad, který následným pohybem zmizí, rozhodně by se však neměl rozklepat. Nepanuje-li extrémní mráz, není třeba navlékat se do mnoha vrstev prádla, pro běh je to často kontraproduktivní. Platí jakási přímá úměra: čím rychlejší běh, tím méně vrstev. Pomalejší začátečníci se tedy mohou obléct přece jen důkladněji. Poměrně častou chybou je zanedbání dolních končetin. Nohy člověka nesou a vyběhnout do zimy s kotníčkovými ponožkami a holými achilovkami je těžký běžecký hřích.

Jak bojovat s mrazem?

Klesají-li teploty hlouběji pod nulu, jsou vrstvy oblečení na místě: Hodí se zateplené tričko s dlouhým rukávem a rolákem, funkční mikina a běžecká bunda nebo větrovka, ještě lépe rovnou zateplená. V mraze sportující člověk si patrně sám odvodí (či na vlastní kůži pozná), že je dobré mít rukavice a čepici. Nemusí ho ale již napadnout, že nejvíc tepla odchází z těla zátylkem, a proto rozhodně není zbytečný takzvaný tunel. V případě potřeby se dá natáhnout i přes ústa, takže běžec nevdechuje příliš chladný vzduch.

Jaké jsou zimní speciality?

V zimě se hodí i další vybavení, jež v létě není nutné. Pro výběhy do náročného terénu například takzvané nesmeky, jakási obdoba řetězů na pneumatiky, v podstatě hřeby na běžeckých botách. Nabízí se též trénink s běžkařskými holemi: na první pohled snad nepřirozený, nicméně pro budování fyzické kondice prospěšný, navíc hole mohou automaticky naučit, jak při běhu správně zapojovat ruce.

Jak být vidět?

Čelovka umožňuje běžci vidění za soumraku a zároveň zajišťuje, že je sám vidět. Stejně podstatný efekt mají reflexní prvky: Ty jsou v mnoha případech součástí běžeckého oblečení (běžec by měl při výběru zimního oblečení myslet na to, aby na něm reflexní prvky byly), nic však nelze zkazit reflexní páskou, drobnou věcí s velkým účinkem. Platí bonmot: Pokud řidič vidí člověka běžícího v marastu a za tmy, je jedno, co si o něm myslí. Klíčové je, že ho vidí.

Přečtěte si také

Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je nenahraditelným zdrojem živin nezbytných pro správný růst a vývoj, a proto by mělo mít v jídelníčku dětí své pevné místo. Kromě oblíbeného drůbežího neopomíjejte takzvané „červené“ maso ani ryby.

Veďte děti k pohybu odmalička. Hrajte si a jděte jim příkladem

Veďte děti k pohybu odmalička. Hrajte si a jděte jim příkladem

Děti si utvářejí vztah k pohybu již od nejútlejšího věku. Kdy a jak s nimi začít? Jděte jim příkladem a ukažte jim, že pohyb a později i sport je součástí zdravého životního stylu. Ovšem nezapomínejte ani na to, že pohybové aktivity by měly děti bavit a měly by jim přinášet radost.