Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je nenahraditelným zdrojem živin nezbytných pro správný růst a vývoj, a proto by mělo mít v jídelníčku dětí své pevné místo. Kromě oblíbeného drůbežího neopomíjejte takzvané „červené“ maso ani ryby.

Děti rostou, potřebují maso

Zatímco my dospělí se snažíme maso v jídelníčku spíše omezovat, dětem bychom ho měli dopřávat často; batolatům obden, kojencům dokonce každý den. Dítě, které roste a vyvíjí se, totiž potřebuje jiné množství živin než dospělý. Maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, vitamin D, vitaminy skupiny Ba kromě dalšího i železo, které má zásadní vliv na správnou krvetvorbu. Právě železa by mělo být ve stravě dítěte mezi prvním a třetím rokem až čtyřikrát více než ve stravě dospělého. Mezi jeho nejbohatší zdroje patří zejména hovězí maso, které obsahuje až třikrát více železa než maso drůbeží.

Železo z masa se lépe vstřebává

Železo najdeme i v potravinách rostlinného původu. Je obsaženo v luštěninách, především v sóje, listové zelenině, brokolici nebo třeba v ořeších. Mnohem lépe se však vstřebává železo z živočišných zdrojů. Rostlinné zdroje totiž obsahují látky, které jeho absorpci znesnadňují.

Důležitá je pestrost

Kdy začít s masem? Přechod na nemléčnou stravu zahajte zeleninovými příkrmy a maso začněte postupně zavádět do jídelníčku nejdříve po ukončeném čtvrtém měsíci, avšak nejpozději po ukončeném sedmém měsíci života dítěte. Vhodné je dobře stravitelné a měkké drůbeží maso, především kuřecí, které patří mezi méně tučné druhy. Nezapomínejte na „červené“ maso a zařazujte ho do stravy stejnou měrou jako bílé. Dbejte na pestrost. Libové hovězí, vepřové a jehněčí maso střídejte s telecím, kuřecím, krůtím a velmi zdravým králičím masem. Součástí dětského jídelníčku by měly být i ryby; zaveďte je do stravy rovněž mezi ukončeným čtvrtým a ukončeným sedmým měsícem věku dítěte.

Kojencům maso každý den

Kojenci by měli dostávat maso denně; jednou týdně ho můžete nahradit vaječným žloutkem. Začněte asi jednou polévkovou lžicí (20 g) a postupně porci masa navyšujte. Starší děti by měly mít maso 3–4krát týdně. Jedna masitá porce pro dítě mezi 2. a 3. rokem odpovídá asi 40 g, u starších batolat a předškolních dětí je to přibližně 50 až 70 g.

Dětský jídelníček bez masa je třeba dobře promyslet

Pokud se rozhodnete stravovat dítě vegetariánsky, je třeba věnovat velkou pozornost sestavení jídelníčku. Dítě musí pravidelně přijímat dostatek živin pro správný vývoj, a proto nestačí jen vyřadit maso z běžného jídelníčku. Důležitý je přísun kvalitních bílkovin, železa, vitaminu B12 a omega-3 mastných kyselin. Správnou kombinaci potravin zkonzultujte s výživovým specialistou a pediatrem. Veganská strava, která vylučuje kromě masa a ryb i veškeré mléčné výrobky a vejce, je pro nejmenší děti naprosto nevhodná.

Přečtěte si také

Některé oční vady lze léčit pouze v dětském věku

Některé oční vady lze léčit pouze v dětském věku

Novorozené miminko rozeznává pouze obrysy věcí a lidí kolem sebe. Zrak se ještě dlouho vyvíjí, než dospěje k dokonalosti. Pokud si chcete ověřit, že je vidění vašeho děťátka v pořádku, vyzkoušejte si jednoduché domácí testy a v případě pochybností se neváhejte obrátit na lékaře.

Antibiotika pomáhají. Obezřetnost při jejich užívání je ale na místě

Antibiotika pomáhají. Obezřetnost při jejich užívání je ale na místě

Nasadíme antibiotika… Kdo z nás tuhle větu z úst ošetřujícího lékaře někdy neslyšel? Pro většinu pacientů spásonosná slova znamenající začátek cesty za odstraněním zdravotních potíží, které nás sužují. Antibiotika zkrátka uzdravují i zachraňují životy. Jenže to nemusí platit vždy. To proto, že stále přibývá bakterií odolných vůči antibiotikům jako důsledek nadměrné spotřeby těchto léků, stejně jako jejich nesprávného užívání. I na to upozorňuje ve své kampani letošní, už dvanáctý Evropský antibiotický den, který opět připadne na 18. listopadu.