Může mysl ovlivnit naše zdraví? Vliv mysli na imunitní systém, nemoc a možnosti prevence

Může mysl ovlivnit naše zdraví? Vliv mysli na imunitní systém, nemoc a možnosti prevence

Onkologická onemocnění v současné době sužují velké množství lidí. Když se řekne „psychoonkologie“, mnohým se vybaví především péče o člověka, který se právě od lékaře dozvěděl tíživou zprávu. Psychoonkologie ale dokáže nabídnout mnohem více v oblasti prevence a zlepšení šancí na uzdravení.

Lidé, kteří se poprvné setkají s rakovinou, se mohou po sdělení diagnózy mylně domnívat, že jejich osud nemá dobrých vyhlídek. Jak ale píše ve své knize známý psychoonkolog Volke Tschuschke: „To, co bylo bezpochyby ještě před několika stoletími chápáno jako výrazné ohrožení života, je dnes stále více nahlíženo jako chronické onemocnění a přibývá lidí, pro které se rakovina stává vyléčitelnou.“ Časy se tedy mění. Pokroky v oblasti onkologie, genetiky, farmakologie, imunologie, ale i psychologie pomohly zachránit už mnohé lidské životy. Ve vyspělých zemích (kam patří i Česká republika) je vysoké procento dobře zaléčených pacientů.

Po úspěšné léčbě akutní fáze je společným cílem všech napnout síly, aby se onemocnění už nevrátilo. V mnoha nejpokrokovějších zemích světa je část zdravotních snah soustředěna právě na práci s lidmi, u nichž byl léčbou zastaven akutní průběh onemocnění, a nyní je třeba dalšími prostředky aktivovat „sebeúzdravný“ potenciál jejich těla. Budoucnost léčebných postupů směřuje právě do oblasti podpory správného fungování imunitního systému, endokrinního systému a dalších souvisejících regeneračních procesů těla.

Psychoonkologie nabízí více než jen psychickou podporu v době aktutního stavu sdělení diagnózy nebo v prvních fázích léčby. Může být, zdá se, i jedním z nástrojů pro zlepšení prevence návratu onemocnění.

Podívejme se na jeden příklad za všechny. Vědci z The Ohio State University investovali několik let do studie(1), jejímž cílem bylo prokázat, že zapojení poznatků z psychologie dokáže zvýšit pravděpodobnost uzdravení pacientek po rakovině prsu a celkově zvýšit jejich šance na dlouhodobé přežití.

Ve studii šlo o dlouhodobé srovnání dvou skupin osob. Jedna zahrnovala pacientky, které prodělaly jen somatickou léčbu, tedy zjednodušeně řečeno bylo léčeno „pouze“ jejich tělo. Typicky byl proveden operační zákrok s následnou adjuvantní (zajišťovací) terapií. Druhou skupinu pak tvoří pacientky, které také prošly somatickou léčbou, ale navíc jim byla poskytnuta tzv. psychologická intervence, jejímž cílem bylo dosáhnout snížení pravděpodobnosti návratu rakoviny, dosažení celkově lepší životní spokojenosti a kvality života. S postupem času se vytvářel mezi skupinami čím dál větší rozdíl. A to jak v míře dosažené životní spokojenosti, tak především ve vyšší délce celkového přežití a doby bez návratu nemoci u těch žen, kterým vedle „léčby těla“ byla poskytnuta také psychologická péče.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že psychoonkolog se nesnaží hledat u klientů diagnózy duševních nemocí. Někteří lidé se totiž obávají, že půjde o „hloubkovou“ terapii, nálepkování různými názvy duševních poruch apod.

Zdá se tedy, že vedle nezbytné a klíčové léčby těla (chirurgické, chemoterapeutické, radioterapeutické či biologické ) v prvním kroku dává následně smysl věnovat se také práci s myslí a přístupem k životu.

V případě psychologické intervence u onkologických pacientů jde ve většině případů spíše o poskytnutí nástrojů, o náhled a otevírání možností, jak obtížné období a onemocnění samotné lépe zvládnout.

Navíc si člověk může v mnoha případech výrazně pomoci i sám. Pokud našeho čtenáře zajímají možnosti, které psychologie v této oblasti nabízí, zveme ho k účasti na cyklu přednášek, které jsme připravili ve spolupráci s Českou onkologickou společností, Ústavem aplikované psychologie ČR, Aliancí žen s rakovinou prsu a za současné podpory společnosti Roche a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Přednášky a následné webové semináře pokrývají téma vlivu mysli na progresi onkologického onemocnění a možnou prevenci. Na rozdíl od jiných projektů v oblasti prevence se soustředí hlavně na lidskou mysl, tedy naše prožívání, jeho možný vliv na lidské zdraví a nemoc jako takovou.

Cílem přednášek je názorně poukázat na souvislost mezi naší myslí, celkovým psychickým nastavením a prožívanými emocemi na straně jedné a naším zdravotním stavem, případně progresí nemoci na straně druhé. Zároveň nastiňují možnosti, které nám psychologie dává pro podporu procesu uzdravování u onkologických onemocnění.

Pokud si uděláte čas, bude se autor článku těšit na společné setkání. 

Autor: PhDr. Ing. Martin Pospíchal – psycholog, člen výboru psychoonkologické sekce České onkologické společnosti; věnuje se možným vlivům naší mysli na onkologická onemocnění a zdraví

Použitá literatura: (1) Andersen BL, Yang HC, Farrar WB, Golden-Kreutz DM, Emery CF, Thornton LM, Young DC, Carson WE. Psychologic intervention improves survival for breast cancer patients a randomized clinical trial. Cancer. 2008;113(12):3450–8.

Přečtěte si také

Zdravá snídaně. Nastartujte svůj vnitřní motor hned po ránu

Zdravá snídaně. Nastartujte svůj vnitřní motor hned po ránu

Stejně jako auto potřebuje palivo, vaše tělo vyžaduje správné dávkování energie. K tomu, aby zůstalo zdravé a fungovalo celý den, výrazně pomůže zdravá snídaně.

Expedice Nanga Parbat, Rupálská stěna

Expedice Nanga Parbat, Rupálská stěna

Vrchol deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat ležící ve výšce 8 126 metrů je cílem opavského rodáka Tomáše Petrečka a jeho kamaráda a horolezce Marka Holečka. Dobrodružství a extrémy má 39letý Petreček, civilním zaměstnáním profesionální hasič, evidentně v genech, protože i jejich výstup na nejvyšší horu Pákistánu, jejíž název v překladu znamená Nahá hora, bude unikátní. Oba horolezci se na vrchol vydají prvovýstupem proslulou a obávanou Rupálskou stěnou, která je s převýšením 4 600 metrů nejvyšší stěnou světa. Navíc tzv. alpským stylem, tedy bez cizí pomoci, bez použití kyslíku a předem připravených fixních lan.