Řepný, třtinový nebo hroznový? Není cukr jako cukr

Řepný, třtinový nebo hroznový? Není cukr jako cukr

Cukry jsou jednou ze základních složek lidského jídelníčku, proto bychom jim měli věnovat nemalou pozornost. Vybírat můžeme z bílého nebo hnědého řepného, oblíbeného třtinového nebo méně rozšířených náhražek. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Nejčastěji používaným cukrem je ten bílý, který při své výrobě prochází dokonalou rafinací. Během té je roztok surového cukru zbaven všech nečistot, balastu a barviv, ale zároveň ztrácí veškeré vitaminy a minerály. Při konzumaci bílého cukru se tedy jedná čistě o zisk energie bez dalších přidaných benefitů.

Hnědý cukr, který se taktéž vyrábí z řepy, některé zdraví prospěšné látky obsahuje. Oproti cukru bílému je obohacen o vlákninu, vitaminy a minerály, ale v přirozeném stavu jsou hodnoty těchto látek zanedbatelné.

S trochou nadsázky se dá říct, že bílý cukr a nadále neupravovaný hnědý jsou stejné. Nejdůležitější faktor u výroby hnědého cukru tak nastává až při dobarvování. Pokud je hnědý cukr obohacen o melasu, jedná se o cukr přírodní, a v případě, že při jeho výrobě nebylo melasou šetřeno, může obsahovat stejné množství prospěšných látek jako cukr třtinový.

Ne každý hnědý cukr ale podobnou procedurou prošel. Některý hnědý cukr je totiž dobarvován pouze pomocí karamelu a žádné významné živiny do těla tudíž nepřináší. O tom, čím vším cukr prošel, by se měl uživatel dočíst na obale každého produktu.

Třtinový cukr je pro tělo mnohem prospěšnější. Bohužel je ale také dražší než cukr řepný. Je to hlavně proto, že cukrová třtina je tropickou plodinou, která se pěstuje ve Střední a Jižní Americe, na Kubě, v Indii, Austrálii a na jihu Afriky.

Ve třtinovém cukru nalezneme vitaminy skupiny B, dále pak vápník, hořčík, draslík a železo. Stále se však jedná o cukr a při jeho nadměrné konzumaci si z něj tělo vytvoří nevítané tukové zásoby. Jak tomu předejít?

Jako vhodná varianta by se mohl nabízet hroznový cukr, ale jedná se o jiný druh cukru, a tudíž se jako náhrada nehodí. Zatímco běžný cukr je sacharóza, cukr hroznový je glukóza (monosacharid tvořený jedinou cukernou jednotkou).

Hroznový cukr je vhodný pro okamžitý zdroj energie a dá se využít jak při duševní, tak fyzické námaze. Ke slazení ale vhodný není. Má totiž více energie a jeho sladivost je navíc o něco nižší. Proto se hroznový cukr nedoporučuje ani cukrovkářům či lidem bojujícím s nadváhou.

Podívejme se však na některé zdravější náhražky cukru. Ať už bílého, hnědého, nebo třeba i třtinového:

  1. Med: V Evropě se coby sladidlo používal před příchodem cukrové třtiny. Má několik pozitivních vlastností: Snižuje krevní tlak, hojí sliznici, léčí poruchy krevního oběhu a pomáhá při zažívacích potížích. Med není vhodný jen pro tepelnou úpravu, protože během ní o většinu svých živin přichází.
  2. Stévie: Další tropická rostlina, která je ale výrazně sladší než cukr a přitom neobsahuje žádné kalorie. Působí navíc protizánětlivě, snižuje únavu a zlepšuje trávení. Je k dostání v prášku a vhodná je také pro pečení.
  3. Xylitol: Cukry vyskytující se v bobulovém ovoci. Je stejně sladký jako cukr bílý, ale má jen dvě třetiny kalorií. Navíc neškodí zubům a díky nízkému glykemickému indexu je vhodný i pro diabetiky.
  4. Jacon sirup: Sirup vyráběný z andské rostliny jacon má méně kalorií než med a obsahuje na 20 cenných aminokyselin, minerálů a vitaminů. Je dobrým pomocníkem při dietě, jelikož snižuje chuť k jídlu. Stejně jako xylitol je doporučován diabetikům.

Přečtěte si také

Nos – dobrý sluha, zlý pán. O nosní hygieně na jaře

Nos – dobrý sluha, zlý pán. O nosní hygieně na jaře

Jen jsme se zbavili rýmy a nachlazení v zimní sezoně, již máme nosy ucpané znovu. Je vám to povědomé? Nastupuje totiž pylová sezóna. Pár rad, jak lépe chránit svůj nos a správně se o nos a čich starat, najdete i v tomto článku. 

Psychika a nemoc. Tělesné zdraví se odvíjí od životního příběhu

Psychika a nemoc. Tělesné zdraví se odvíjí od životního příběhu

Když vás rozbolí záda a bolest neustává, vydáte se k lékaři, který se snaží odhalit příčinu potíží. Může se ovšem stát, že se dostanete do kolotoče bezvýsledných vyšetření a z ordinace odcházíte se stále bolavými zády, bez diagnózy. Příznivci celostní nebo také psychosomatické medicíny poukazují na kámen úrazu: Klasická medicína léčí, ovšem neuzdravuje. V čem je jejich přístup jiný?