Pracovní rutinu nahradilo šití roušek a dobrovolnictví. Roušky nastavily laťku našich hodnot vysoko. Můžeme udělat ještě něco navíc?
Pestrobarevné roušky jsou důkazem toho, že i malé a zdánlivě nenáročné činy můžou mít velký smysl. Každá šikovná švadlenka vzala zdraví své rodiny do rukou, vlastně do šicích strojů. Darováním ušitých roušek lidem mimo rodinu jsme začali vědomě pomáhat. Nyní zase nastává čas udělat o krok navíc – darovat krev.
Darování krve se na čas stalo téměř opomenutým krokem, zejména kvůli obavám z nákazy. Nemocnice omezily na čas svůj plný provoz, proto možná ani pravidelní dárci s odběrem krve nespěchali. Na silnicích ubylo provozu, bylo méně havárií, celkově poklesla spotřeba krve a krevních derivátů.
S návratem zdravotnictví do normálního provozu ale radikálně poroste i potřeba zásob krevních konzerv, plazmy a jiných životně důležitých krevních derivátů. Pravidelní dárci nestačí tuto spotřebu pokrýt. Navíc velká část dárců jsou vojáci, policisté, strážníci, mnohokrát i sami zdravotníci. Všechno jsou to profese, které již tak pracují naplno a mnozí si ani krátký výpadek ze služby kvůli darování krve nyní nemohou dovolit.
Především ženy se bojí darování krve kvůli obavám z anemie, nízkého krevního tlaku, možné nákazy nebo z jiných důvodů. Ani v současné situaci pandemie však k těmto obavám není vůbec důvod. Naopak. Při darování krve se toho o sobě hodně dozvíte, nejenom díky vyšetřením odborníkem a četným laboratorním testům, které jsou na začátku provedeny, ale hodně se dozvíte i o své povaze a odhodlání překonat strach a ochotě pomáhat jiným.
Proč darovat krev?
Krev je zcela nenahraditelná tekutina. S nárůstem operačních výkonů její spotřeba roste, zejména u vzácnějších krevních skupin. Odkladem operací se také snížila možnost takzvané autotransfuze, kdy si pacienti mohli předem sami sobě připravit rezervu v podobě upravené vlastní krve. Posunem operací v době karantény naroste zcela přirozeně nutnost operovat vážnější a neodkladné stavy. Tím vzroste i nutnost mít krevní rezervy i pro tyto vážnější situace. Přitom průměrná doba použitelnosti krevní konzervy je poměrně krátká, jen cca 40 dnů, z toho znatelná část je skladována v karanténě.
Krev a riziko infekce
Všechna odběrová místa v České republice zavedla hned v březnu výjimečná hygienická opatření nejen při odběru, ale také při zpracování krve a krevních derivátů. Vše na místě odběru je dezinfikováno, odběrové sady jsou sterilní. Měření teploty a důkladné vyšetření je nyní rutinním opatřením při každém odběru.
Jiný režim platí i při nakládání s darovanou krví. Aby se zcela vyloučila možnost nákazy koronavirem krevní cestou, je nyní každá krevní konzerva skladována odděleně a k operacím nebo pro použití je možné ji uvolnit až za 14 dnů.
Kdo může darovat krev?
Darovat krev mohou zdraví muži až 6× ročně a ženy 4× ročně. Obecně platí tato kritéria:
- Věk: 18–65 let (první odběr do 60 let)
- Hmotnost minimálně 50 kg
- Žádné vážné chronické nebo psychiatrické onemocnění
- Riziková cestovatelská anamnéza
- Neprodělaná žloutenka B, C, malárie, HIV
- Dárce není alkoholik, neužívá drogy
Za jakého zdravotního stavu?
Darovat krev může každý, kdo aktuálně není nemocný a není v pracovní neschopnosti (s výjimkou ošetřování dětí v karanténě). Darovat krev může také ten, kdo při odběru krve:
- Nemá čerstvé poranění ani opar
- Poslední týden nebyl na trhání zubů
- Neužíval antibiotika poslední dva týdny
- U žen není aktuálně menstruace
- Uplynulo 12 měsíců od porodu, 6 měsíců od ukončení kojení
- Uplynulo 6 měsíců od posledního tetování, piercingu
- Uplynulo 6 měsíců od jakékoli i endoskopické operace nebo vyšetření
- Minimálně 4 týdny od přisátí klíštěte
Příprava na odběr krve
- Večer před odběrem nejíst tučná jídla
- Několik dní před odběrem nepít alkohol ve větším množství
Co se děje při odběru krve?
- Samotný odběr závisí na tom, zda je odebírána plná krev, krevní plazma nebo krevní destičky
- Typický odběr má objem cca 400–450 ml, což je méně než 10 procent vaší krve
- Nehrozí žádné hygienické riziko, vše je sterilní; místo odběru je důkladně dezinfikováno
- Komplikace při dobrém zdravotním stavu nehrozí; jistou dobu pobývá dárce na oddělení pod dozorem zdravotníků
- Po odběru je nutné odpočívat, kvalitně se najíst a také se dostatečně napít
- Rozhodně se nedoporučuje v den odběru fyzická námaha ani sportovní trénink
- Odběr krve trvá jen zhruba 10 až 15 minut
- Po prvním darování je dárce zaevidován jako dárce krve, a může být případně v budoucnu pozván k dalšímu odběru
Darování krve je velmi vzácný projev lidskosti. V době pandemie je navíc projevem odvahy a ochoty jít za své hranice. Není právě darování vlastní krve tou nejsmysluplnější formou pomoci?
Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti
Autorka
MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.
Upozornění
Léčebná a zdravotně osvětová doporučení v této rubrice nenahrazují kompletní lékařské vyšetření.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
