Upečte si chléb z kvásku a předcházejte riziku nákazy

Upečte si chléb z kvásku a předcházejte riziku nákazy

Ať už se snažíte hledat všechny možné cesty, jak předejít riziku nákazy koronavirem, nebo chcete „jen“ dbát o své zdraví, určitě uděláte dobře, když začnete péct chléb z vlastního kvásku.

Bavili jste se někdy se svou babičkou, která vzpomínala na to, jak si v minulosti pekla vlastní chléb? Jako byste ji slyšeli říkat: „To se s tím dnešním nedá vůbec srovnat. Tehdy byl mnohem chutnější a něco vydržel!“ Babička v té době měla tajný trumf – vlastní kvásek. A tenhle trumf můžete držet v ruce i vy dnes.

Co se děje při tzv. kvašení?

Mikroorganismy se začínají po smíchání mouky a vody živit škrobem (složité cukry) a kvasinky vytvářejí oxid uhličitý, který směs kypří. Další organismy pak vytvářejí kyselinu mléčnou, která zajišťuje trvanlivost.

Běžný chléb, který v současnosti seženete v obchodě, nemá zpravidla s klasickým kváskem nic společného. Jeho těsto „vypracovaly“ kvasinky z droždí, které se při svém rozmnožování živí jednoduchými cukry, a po pozření takový chléb zatěžuje lidský organismus, nechutná (ve srovnání s kváskovým chlebem) nijak valně, a navíc má tendenci plesnivět.

To chléb upečený z kvásku má oproti tomu z droždí nesporné výhody:

  1. Má mírně nakyslou, klasickou chlebovou chuť.
  2. Lépe zasytí díky nižšímu glykemickému indexu.
  3. Je lépe stravitelný a méně nadýmá.
  4. Kvásek pomáhá štěpit kyselinu fytovou a tím pomáhá distribuovat minerály do těla.
  5. Obsahuje kyselinu mléčnou, díky které vydrží déle čerstvý.

A proč tedy pekaři většinou připravují chléb z droždí? Protože klasický kvásek kyne výrazně déle než kvas z droždí. A čas jsou, jak víme, peníze. Ale než se dostaneme k samotnému pečení, musíme si kvásek nejdříve založit (samozřejmě pokud nemáme po ruce někoho blízkého, kdo si svůj kvásek již hýčká a může nám z něj kus darovat).

Jak si vlastní kvásek založit?

  1. Do vymyté nádoby vložíme stejné množství mouky (na chléb ideálně celozrnné žitné) a vody (např. 150 g), vše promícháme, abychom se zbavili hrudek, přikryjeme utěrkou a necháme na místě v pokojové teplotě.
  2. Druhý den si ponecháme 150 g z kvásku a zbytek vyhodíme. Přidáme opět 150 g mouky a vody.
  3. Tento postup opakujeme další tři dny.
  4. Pátý den je kvásek pěkně „probublinkovaný“ a připravený k použití.

Zatímco kvásek z droždí nakyne společně se zbytkem těsta za několik desítek minut, klasickému kvásku to trvá podstatně delší dobu. Záleží samozřejmě na množství přísad (zejména mouky) a také pokojové teplotě, ale než kvásek udělá svou práci, trvá to několik hodin. Zpravidla osm až dvanáct.

Než se však podíváte na recepty, nezapomeňme si kousek kvásku odebrat a uložit na příští pečení. A nezapomeňte tento kousek také „nakrmit“.

Založit si můžete kromě chlebového kvásku z celozrnné žitné mouky také třeba pšeničný pro přípravu bílého pečiva a baget. A když se vám podaří upéct pevný tmavý kyselejší chléb, odneste kousek babičce. Třeba se s chutí kváskového chleba vrátí do svým mladých let…

Recepty:

  1. Klasický kmínový pšenično-žitný chléb: Smíchejte 50 g kvásku se 150 g žitné mouky, 150 g pšeničné mouky a 300 g vody, přisypte dvě lžičky soli a dvě polévkové lžíce kmínu a hněťte deset minut vařečkou nebo v robotu. Nechte vykynout 6 až 8 hodin. Vložte do trouby na 200 °C a nechte cca 35 minut péct. Chléb vyndejte, až se začne kůrka zbarvovat do tmavě hněda.
  2. Chléb s koriandrem: Smíchejte 500 g žitné chlebové mouky a 150 g žitného kvásku na řídké těsto a nechte vykynout 8 hodin. Poté přimíchejte 500 g pšeničné mouky, 4 lžičky soli, půl lžičky mletého koriandru a 3 lžičky kmínu. Alespoň deset minut hněťte vařečkou nebo v robotu a vzápětí nechte těsto kynout další 3 hodiny. Pak ho rozdělte na poloviny a nechte kynout další hodinu. Troubu rozpalte na 250 °C, pečte asi 5 minut a pak teplotu snižte na 200 °C. Pečte asi 50 minut.

TIP: Když si rozehřejete troubu, vložte dovnitř společně s těstem také nádobu s vodou. Ta se bude měnit v páru a díky tomu vznikne lákavá kůrka.

Předešlý článek
Další článek

Přečtěte si také

Detektivka jménem D: Proč nám vitamin D chybí?

Detektivka jménem D: Proč nám vitamin D chybí?

Každý asi slyšel, že pokud budeme pár desítek minut na slunci, tělo si vitaminu D vyrobí samo dost. A co si tělo nevyrobí, polkneme v prášku. To je nesprávná a velmi zjednodušená úvaha. Skutečnost je v mnoha ohledech složitější a zjistit, proč nám „déčko“ chybí, je občas pěkná detektivka.

Cvičit můžete i doma. S vlastní vahou i jednoduchými pomůckami

Cvičit můžete i doma. S vlastní vahou i jednoduchými pomůckami

I doma se dá cvičit, hýbat se a nemusíte přitom mít luxusně zařízenou posilovnu nebo špičkové vybavení. Tou úplně základní možností je cvičit s vahou vlastního těla – od protahování až po posilování. Stačí si jen během dne vyhradit určitý čas a začít.