Nestačí, že sotva vyjdou ven, hned kýchají a prskají všude kolem, oči je pálí a v pylové sezoně jsou unavení, jako kdyby celý den káceli stromy v lese. Nemůžou si ani k jídlu dopřát oblíbenou pochoutku. Neškodí některé potraviny náhodou i vám?
Alergie v sezoně kvetoucích stromů a travin dělají starosti tisícům alergiků po celé jaro a léto. Jsou projevem přílišné imunitní reakce, agresivního boje imunitního systému, namísto normálního stavu, ve kterém by si zdravé tělo ani dané látky nevšimlo. I když se jedná o částečně zděděné vlohy, síla a intenzita alergické reakce je ovlivněna mnoha dalšími faktory, především celkovým zdravím daného člověka, dostatkem protizánětlivých látek ve výživě, co největším vyhýbáním se původcům alergie a konečně i moderními léčebnými metodami včetně postupného zvykání si formou aktivní imunizace.
Alergici trpí hned třemi poruchami imunitních reakcí:
- Imunita útočí na nevinnou a neškodnou látku, kterou považuje za nepřítele organismu. Je to obvykle prach, pylové zrnko nebo zvířecí chloupek. Organismus zdravého jedince si této látky vůbec nevšímá nebo ji v pohodě toleruje. Alergik na ni reaguje.
- Imunitní systém si danou látku velmi dobře pamatuje. Proto při každém dalším styku s alergenem reaguje čím dál tím rychleji a zuřivěji.
- Když už imunita útočí, tak jde o velmi přehnanou a intenzivní reakci, která se dokonce časem může ještě zhoršovat. Rozdrážděný imunitní mechanismus pak dokáže reagovat i na podobnou nebo příbuznou látku. Zkřížené alergie jsou tedy čím dál větším rizikem i pro zdánlivě „mírné“ alergiky.
Výstřední imunita
Zjednodušeně řečeno, pokud běžné sezonní alergie popisujeme jako nepřiměřené, zkřížené alergie by mohly aspirovat na titul výstřelek. Tělo si totiž všimne biologické podobnosti alergenu pylu s některou potravinou nebo kosmetickým přípravkem. Méně obvykle se může jednat i o reakci mezi jednotlivými druhy potravin navzájem. U profesí používajících často rukavice (zdravotníci, kadeřníci) bývá také zkřížená alergie latexu a například potraviny.
Pylové alergeny – např. bříza, platan, pelyněk i některé traviny – jsou velmi častým alergenem, který si tělo „rádo plete“. Bříza velmi často reaguje s u nás velmi typickým jablkem nebo celerem. Méně často jsou to ořechy, ale k reakci může dojít i při použití kari koření. Travinové alergeny zase poměrně často reagují s rajčaty, kiwi, pomeranči a jiným tropickým ovocem.
Ořechy jsou kapitola sama o sobě. Například vlašské ořechy s lískovými ořechy. Ořechy můžou vyvolávat alergie, i když je nekonzumujeme. Často je výrobci potravin balí na stejných balicích linkách jako obiloviny a jiné balené potraviny. Jde o stopovou přítomnost, kterou zjistíme až při opakovaných potížích s trávením.
Nejen pyly způsobují zkřížené alergie. Při alergii na roztoče v domácnosti může tělo lehce zareagovat například na mořské plody, sóju, celer, mrkev a ořechy.
Projevy zkřížené alergie
Nejčastějším projevem zkřížené alergie bývá otok rtů, jazyka nebo škrábání v krku. Slzení a zarudnutí očí a začervenání kůže zase ukazuje, že jsme se daného alergenu dotýkali rukama, krájeli ho, loupali nebo strouhali, i když jsme jej přímo nekonzumovali. U silných alergiků pak dochází i k vážnějším projevům alergie – od otoku dýchacích cest, zhoršení dýchání a pocitu dušnosti s pískáním na průduškách až po velmi vážné kolapsové stavy a anafylaktický šok, které můžou alergika ohrozit na životě.
Nejčastější zkřížené alergie
Zdroj: www.bez-alergie.cz
Zlatá pravidla prevence
- Eliminace
Pokud již máme zjištěnou alergii na pyly, roztoče, prach nebo jiné inhalační alergeny, měli bychom vědět o tom, že naše tělo může zareagovat dráždivě i na některé druhy ovoce nebo zeleniny, případně na jiné časté alergeny. Opakované vystavování se tomuto podnětu pak postupně dokáže zhoršit nejen projevy samotné alergie, ale ještě i způsobit daleko větší zdravotní komplikace. Platí pravidlo, že pokud nám něco škodí, vyhýbáme se tomu, co nejvíc to jde. Pokud je pylová sezona, raději vyloučíme z potravy ty druhy ovoce a zeleniny, které nám škodí. - Snižování alergického potenciálu
Zejména u ovoce a zeleniny platí, že tepelnou úpravou se mění jejich konzistence a stávají se méně alergenními. Přesto buďme opatrní a například tropické ovoce v pylové sezoně vynechme. Ořechy lze nahradit vybranými obilovinami a semínky, například slunečnicovými a lněnými semeny, mléčné živočišné výrobky lze nahradit rostlinnými mléky. Pozor však na sóju a sójová mléka. Nutno ověřit, jestli na ně nejsme alergičtí. - Připravenost
Vždy se může stát, že na něco nového v potravinách tělo zareaguje, aniž bychom o tom věděli. Alergici s léčenými formami alergie by na možnou situaci měli být připraveni a blízcí z rodiny i našeho okolí by měli vědět, že jsme silní alergici. Důležité je mít také doma prostředí, které minimalizuje kontakt s alergeny, základní sadu léků proti alergii, případně inhalační kortikoidy. Velmi silní alergici s sebou nosí také autoinjektor. - Kvalitní výživa
Zní to jako klišé, ale i při zděděných dispozicích na alergii hraje při tom, jak tělo reaguje, klíčovou roli dostatek některých základních živin. Velmi významnými tlumiči zánětových reakcí v těle jsou omega kyseliny, hodně důležité jsou omega3 kyseliny, kterých v naší české kuchyni nemáme dostatek. Další důležitou látkou v prevenci alergií jsou fosofolipidy, známé jako stabilizátory buněčných membrán. Vždy je dobrý nápad doplnit vitamin D3, na regeneraci kůže má zase vliv konzumace řady B vitaminů. Nedrážděte tělo zbytečnými látkami, které výrobci potravinových doplňků deklarují jako „posilovače“ imunity. Vaše imunita už tak reaguje divoce, není nutno ji ještě více provokovat. - Správné informace
Vyhledávat ověřené a kvalitní informace společně se střízlivým přístupem ke všem „zaručeným“ novinkám a zázrakům na počkání – to je asi ta nejlepší rada, kterou by se měli alergici řídit. Pokud již trpí sezonními alergiemi, je dobré si najít možné rizikové potraviny a minimálně vědět o možnosti zkřížené alergie. Ideálně pak eliminační dietou předcházet zbytečným komplikacím. Zdravý rozum a „přátelské“ soužití s alergií je tím nejlepším preventivním opatřením, které si tělo alergika zaslouží.
Alergie je fenoménem doby a musíme se s ní naučit žít jako s něčím, co již nevymizí. Čtvrtina lidské populace již nějakou formou alergie trpí. Třetina celé populace si predispozice nosí v genech, byť se u mnoha jedinců ještě příznaky neprojevily. Nezbývá než přijmout alergii jako součást života, zvyknout si s ní žít a za pomoci vědy a medicíny nejen tlumit příznaky, ale i zvyšovat toleranci organismu aktivní imunizací. Imunologové v tomto směru dělají obrovský pokrok a při spolupráci s nimi alergii dokážeme zvládnout.
