Světový den proti mozkové mrtvici si každoročně připomínáme 15. května. Nejde tu o žádné oslavy, ale o důrazné připomenutí, že právě mozkové příhody jsou nejčastějším důvodem úmrtí či dlouhodobého postižení u starších lidí.
Pojďme si proto připomenout a zopakovat principy a základní informace, které mohou celkový výsledek této neblahé příhody výrazně ovlivnit.
Cévní mozková příhoda může mít dvě formy:
- ischemickou – sraženina ucpe jednu z tepen, které do mozku přivádějí krev. Postižená část mozku se tedy neprokrvuje a neokysličuje, tudíž začíná odumírat.
- krvácivou – v důsledku přetlaku uvnitř cévy nebo při úrazu hlavy praskne mozková tepna a krev se vylije na povrch mozku.
V obou případech jsme vážně ohroženi na životě, avšak ischemický typ znamená větší šanci na přežití.
Jak se mrtvice projevuje navenek?
Často se stane toto:
- pokles ústního koutku nebo očního víčka
- bolest hlavy
- rozmazané vidění
- nesrozumitelná řeč
- závratě a špatná koordinace těla
- slabost v ruce nebo noze
- ochrnutí v jedné polovině těla
Mrtvici ale prozradí i toto:
- zmatenost a ztráta paměti
- náhlá změna chování
- svalová ztuhlost
- porucha polykání nebo škytavka
- samovolné pohyby očí
Má mrtvici, nebo nemá?
Představte si, že sedíte na rodinné oslavě a babička naproti přes stůl se vám už chvilku nějak nezdá. Dostala mrtvici? Snad ne, ale jak si to potvrdit nebo vyvrátit?
- Požádejte ji, aby na vás udělala grimasu. Nebo ať se usměje, zamračí, zamrká nebo třeba vyplázne jazyk. Řekněte jí, ať očima sleduje pohyb vašeho prstu.
- Mluvte s ní a chtějte odpovědi. Zeptejte se jí třeba na jméno nebo na to, jestli ví, co se jí právě stalo.
Na nic nečekejte a volejte záchranku, jakmile zjistíte:
- pokles ústního koutku nebo víčka
- tiky v obličeji nebo očích
- stáčení jazyka na stranu
- setřelou a nesrozumitelnou řeč
- výpadek paměti
- pokles jedné nebo obou paží po předpažení
- slabost končetiny a neschopnost chůze
Byla to mrtvice. A co dál?
V nemocnici:
Je nesmírně důležité začít co nejdříve s rehabilitací, vlastně už v nemocnici na lůžku. Je to zkušenostmi ověřený přístup, který má ty nejlepší výsledky s nejmenšími doživotními následky.
Zdravotnická zařízení zaměstnávají kvalifikované rehabilitační pracovníky, kteří navštěvují pacienty na oddělení a pravidelně jim pomáhají s rehabilitací už na lůžku.
Doma:
Nebude to jednoduché a žádá si to trpělivost všech členů domácnosti, kde se mrtvicí postižený člověk bude zotavovat. Mrtvice může způsobit změnu osobnosti, a byť byl pacient před příhodou aktivní, může najednou rehabilitaci i cvičení odmítat. Psychika je při zotavování naprosto zásadní, proto je nezbytné si s domácím pacientem co nejvíce povídat, ukazovat mu známé předměty a třeba fotografie, které vyvolají v mozku vzpomínku a potřebu interakce. Je dobré, když postiženého navštěvují členové rodiny, když má kontakt s domácím mazlíčkem, na kterého byl zvyklý. Tím vším rodina přispívá k plnění léčebného plánu a urychluje návrat nemocného do plnohodnotného života.
Autor: Štěpánka Trnková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň
