Alzheimerova choroba: každých pět let se počet nemocných zdvojnásobí

Alzheimerova choroba: každých pět let se počet nemocných zdvojnásobí

Alzheimerova choroba v České republice, podobně jako v západní Evuropě, sílí. Její výskyt se z roku na rok zvyšuje a předpoklad, že bude růst dál, je se stárnutím populace, více než jistý.

Výskyt demence v populaci je doposud pouze odhadován, protože žádná země na světě nemá spolehlivě zavedený systém časné diagnostiky. Informace, které doposud máme, pocházejí z velkých dlouhodobě vedených studií sledování celkového zdravotního stavu populace. Odhaduje se, že pět procent populace ve věku pětašedesáti let trpí některým z typů demence, přičemž každých pět let se výskyt zdvojnásobí.

Ze všech demencí je dvacet až třicet procent způsobeno změnami cévního původu, padesát až šedesát procent demencí je způsobeno Alzheimerovou chorobou, kterou podle těchto odhadů trpí každý pátý osmdesátiletý a každý druhý devadesátiletý člověk. Zbývající procenta demencí jsou druhotného původu: po prodělání zánětu, z důvodů onemocnění látkové přeměny, nedostatku důležitých vitaminů či snížení činnosti štítné žlázy.

Nemoc bývá odhalena až v pokročilé fázi

U nás se na způsobu časné diagnostiky Alzheimerovy demence teprve pracuje. Zatím trvá, že Alzheimerovu chorobu diagnostikujeme až ve fázi poruch chování, tedy v pokročilejší fázi. Diagnostikováno je zhruba dvacet tisíc nemocných s demencí, ale skutečný počet je v České republice odhadován na sto čtyřicet až sto padesát tisíc. V absolutním čísle jsou sice častěji postiženy ženy, ale roli zde hraje faktor delšího středního věku žen.

Alzheimerova nemoc se řadí k postižením, kterým říkáme atroficko-degenerativní. Je dosud nejasného původu a způsobuje různé metabolické a strukturální změny nervové buňky, vedoucí ke ztrátě její funkce. Tento proces se v počátečních stadiích projevuje poruchami novopaměti, postupně ale vede k poruchám všech složek intelektu a ke ztrátě pohybových schopností.

Začátek bývá plíživý

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem. První poruchy paměti se mohou jevit jako přiměřené věku pacienta, tedy nevzbuzují pozornost okolí. V prvním stadiu zůstává proto choroba obvykle nediagnostikována.

Stálou pomalou progresí dochází postupně k úpadku osobnosti, ztrátě soudnosti, logického myšlení, prostorové orientace – v této fázi se obvykle objevují těžké poruchy chování, kdy si i okolí povšimne změny. Teprve v této střední fázi je obvykle demence diagnostikována a je zahajována léčba.

První fáze Alzheimera trvá přibližně čtyři roky. Základním příznakem je úbytek paměti – chybění slov, nesprávné ukládání věcí, poruchy novopaměti –, pacient například vykládá po krátké době tutéž příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou již dostal odpověď. Dále se projevuje pokles úsudku, myšlení, orientace v prostoru, ztráta schopnosti logického uvažování, představivosti nebo soudnosti.

Poté nastupuje asi tři roky trvající fáze poruch chování – tzv. behaviorální. Při ní se objevují problémy s blouděním na známých místech, nehody v podobě opomenutí vypnout plyn, vodu, poruchy spánku charakteru noční aktivity a spánku přes den. Další asi dvouletá fáze nazývaná kortikální již znamená poruchy mobility, ztrátu schopnosti komunikace, nepoznávání příbuzných a pečovatelů. Objevují se již i poruchy udržení moči či stolice.

poslední fázi, která trvá asi rok a nazývá se decerebrační, pacient leží, nekomunikuje s okolím a vyžaduje komplexní ošetřovatelskou péči. Alzheimerova demence sama o sobě je smrtelná choroba, nemocný však může v konečných fázích choroby zemřít i na některou z komplikací, jako je například pneumonie či celkové selhání organismu při banální infekci. Alzheimerova choroba od vzniku prvních zjevných příznaků po úmrtí pacienta tedy bez léčby trvá asi deset let. Věk, kdy se nemoc objeví, je významný pro léčbu i dědičnost.

Prevencí je trénování paměti

Jedním z preventivních opatření, které může zpomalit proces vzniku demence nebo zpomalit její zhoršování, je trénování paměti. Oblíbené křížovky, sudoku či osmisměrky mají sice význam, ale zásadnějším způsobem pomáhá učení se zpaměti (básničky nebo slovíčka). Vhodné je trénovat si i plány cesty – představit si, jak pojedu či půjdu, kde zaparkuji.

Nadějnou zprávou je, že v posledních letech se objevují nové poznatky o laboratorně rozpoznatelných charakteristických změnách složení mozkomíšního moku již několik let před prvními zjevnými příznaky onemocnění. Možná v budoucnu najdeme účinný lék i na tuto dnes nevyléčitelnou chorobu.

Příklady trénování paměti:

  • vyplňování bludišť
  • překreslování obrazců
  • jednoduchá motorická cvičení
  • srovnávání obrazců
  • hledání párových obrazců 
  • sčítání, odečítání, násobení 
  • doplňování znamének 
  • doplňování chybějících částí obrázků
  • skládaní geometrických vzorů 
  • doplňování chybějících čísel z řady 
  • trénink paměti – zapamatování čísel a jejích srovnání, básničky, slovíčka
  • tvorba synonym, antonym
  • faktické kvízy
  • doplňování přísloví, pranostik
  • spojování výrazů do významových dvojic

Pro ZP MV ČR zpracovala: prim. MUDr. Klaudia Vodičková Borzová

prim. MUDr. Klaudia Vodičková Borzová

Přečtěte si také

Žádné plážové pinkání, při badmintonu si dáte pořádně „do těla“

Žádné plážové pinkání, při badmintonu si dáte pořádně „do těla“

Zima až praští, sněhu po kolena, nebo – a to v našich zeměpisných šířkách platí obvykleji – sněhová břečka, teploty kolem nuly. Zkrátka sportovat venku se příliš nedá. Co s tím? Pohyb je třeba. Ale kde nalézt nějakou sportovní aktivitu, která nezpůsobí příliš velkou díru do našeho rozpočtu a umožní zapojit celou rodinu? Máme tip. Co třeba vyzkoušet badminton?

Pitný režim: Základ zdravě fungujícího organismu

Pitný režim: Základ zdravě fungujícího organismu

Věděli jste, že člověk dokáže přežít i několik týdnů bez jídla, ale bez vody jen pouhé dva až tři dny? Právě proto je důležité vybalancovat příjem tekutin s jejich výdejem a neopomíjet správný pitný režim.