Přejít k hlavnímu obsahu
Jana Poštová
Zdravý životní styl

Rozhovor: Jak poznat akutní infarkt?

Bolest na hrudi, která vystřeluje do levé paže, může být typickým příznakem akutního infarktu myokardu, říká v rozhovoru záchranářka, vedoucí operátorka a mluvčí pražské záchranky Bc. Jana Poštová. Kdy neprodleně volat 155?

  • Dokážeme sami na sobě poznat příznaky infarktu myokardu?

Obecně lze říct, že sami na sobě 100% infarkt poznat nedokážeme, k diagnóze jsou třeba krevní testy, natočení EKG atd. Ale existují varovné příznaky, které bychom neměli ignorovat – patří mezi ně bolest na hrudi, tzv. stenokardie, kterou někteří lidé popisují jako pálení, bolest nebo nepříjemný tlak na hrudníku. Bolest může vystřelovat do levé paže, ale i do zad, za krk, může se přesouvat mezi lopatky nebo dokonce i do čelisti… Může tak snadno simulovat bolesti krční páteře. To jsou příznaky typické pro akutní infarkt myokardu, které bývají doprovázené špatným dýcháním, pocitem dušnosti, člověk je bledý, zchvácený, opocený… Pozná zkrátka na sobě, že něco není dobře. Jen bych chtěla upozornit, že toto nemusí platit u všech osob – například diabetici jsou atypičtí, mohou mít infarkt naprosto bez příznaků.

  • Pokud se v takové situaci ocitneme, máme se vypravit do nemocnice, nebo raději ihned volat 155?

Takové příznaky není dobré brát na lehkou váhu, ale ihned je řešit. Domněnky typu „zkusím se z toho vyspat“ nebo „počkám, až to přejde“ jsou špatné, protože do jedné hodiny od vzniku těchto příznaků je srdce nejvíce ohrožené náhlou zástavou oběhu, vznikem tzv. maligní arytmie. Proto doporučuji ihned volat tísňovou linku 155, aby nedošlo ke ztrátě vědomí, respektive, aby byla co nejdříve zahájena léčba.

  • Máte takových telefonátů více během léta vinou vysokých teplot?

Je pravda, že záchranná služba nejčastěji vyjíždí k pacientům právě s takovýmto typem obtíží, tedy pocity dušnosti, bolest na hrudi apod., ale nedá se říct, že by to bylo vázáno s letním obdobím. Nicméně platí, že v horkých letních dnech by na sebe kardiaci a osoby staršího věku měli být opatrnější. Výkyvy teploty i tlaku se mohou projevit.

  • Pokud zavoláme na linku 155, na co se nás bude operátor ptát?

Nejdůležitější je přesná adresa, kde se nacházíte – musíme ji vědět perfektně. Pokud nevíte ulici a číslo domu, operátor se bude doptávat, jestli je tam například zastávka apod. Dobrou pomůckou jsou sloupy veřejného osvětlení, na kterých je uvedené jejich číslo. Pro nejpřesnější lokalizaci slouží aplikace Záchranka – stiskem jednoho tlačítka váš telefon odešle aktuální polohu, což se hodí především v přírodě, aby vás záchranka co nejrychleji našla. Po upřesnění polohy se budeme dále ptát: nejdůležitější je stav vědomí člověka, jestli je při vědomí a reaguje, jestli dýchá normálně. Pamatujte také, že nemusíte zavěšovat jako první, a že kdyby se cokoli zhoršilo, můžete volání zopakovat. Důležité je také vždy pamatovat na vlastní bezpečnost – vždy se na pár vteřin zastavit a zamyslet, zdali pro mě jako zachránce nehrozí nějaké nebezpečí.

  • Pokud bude třeba přistoupit k resuscitaci člověka, ale jsme v tom nezkušení, navede nás operátor?

Operátoři tísňové linky jsou zdravotníci, špičkoví odborníci. Přesně volí slova a žádná jejich otázka není zbytečná. Zároveň jsou pro vás v tu chvíli i psychickou oporou – je důležité je poslouchat a dělat to, k čemu vás instruují. I když jste resuscitaci nikdy nezkoušeli, každého dokážeme navést k účinné pomoci. Víme, že lidé jsou ve stresu. Víme přesně, co máme říkat, naše slova jsou promyšlená. Nemusíte se obávat, že byste masáž srdce nezvládli – společnými silami dokážeme výrazně přispět k záchraně člověka. Pro představu něco z našich statistik: v Praze je 8 z 10 pacientů se zastaveným srdcem resuscitováno ještě před příjezdem profesionálních posádek. Průměr ve světě je asi 2 z 10. 

Co je to infarkt?


Infarkt, přesněji infarkt myokardu, je stav, kdy dochází k odumření části srdečního svalu kvůli nedostatečnému přívodu kyslíku. Nejčastěji je to způsobeno ucpáním jedné z věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdce krví. Bez kyslíku srdeční buňky velmi rychle odumírají – a čím větší část srdce je zasažená, tím vážnější jsou následky.


Autor: Petra Škeříková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně