Přejít k hlavnímu obsahu
Klimatizace
Pohled lékaře

Klimatizace. Které části těla ji nemají rády?

Velmi vítaný společník našich domácností občas může trochu zatočit s naším zdravím. Nesprávným užitím klimatizace velmi trpí některé části těla. Řekneme vám které a poradíme, jak je ochránit.

Oči

Prouděním vzduchu z klimatizace a ventilátoru vzniká syndrom suchého oka, velmi častá potíž spojená se svěděním až zarudnutím spojivkového oka, rozostřením vidění a velmi výrazným diskomfortem. Tyto potíže mnozí zcela nesprávně připisují alergiím. Faktem ale je, že v klimatizovaných místnostech nejsou alergeny tolik přítomné jako například v parku. Syndrom suchého oka, pokud je dlouhodobě neřešený, výrazně narušuje kvalitu zraku. Pro úlevu od tohoto problému si pořiďte v lékárně oční kapky. Kvalitní přípravky obsahují ve většině případů kyselinu hyaluronovou a další složky, které vytváří na povrchu spojivek ochranný slzný film.

Tip 

Moderní oční přípravky na suchost očí se nyní vyrábí i ve formě gelu. Gel stačí aplikovat 1–2× denně a jeho ochranný efekt je překvapivě dlouhotrvající. Vliv klimatizace omezuje i použití ochranných nedioptrických brýlí. 

Nos

Typickým problémem předimenzované klimatizace v horku je poměrně časté nachlazení a rýma. Někdy se infekci nedá vyhnout, zejména při komunikaci s mnoha lidmi nebo v dětských kolektivech. Prvotní příčinu však najdeme někde jinde – je jí vysušení nosní sliznice v dolní části nosu. I zde pomůže jednoduchý návyk: Nosní sprej s mořskou vodou nebo Vincentkou noste i do práce. Neváhejte jej k nosní hygieně použít i vícekrát denně.

Tip 

Po ranní nosní hygieně si vatovou tyčinkou do nosních dírek vetřete trochu vazelíny. Vazelína výborně ochrání vlhkost nosní sliznice tam, kde sliznice nejvíce trpí.

Dutina ústní

Při mluvení nebo dýchání se pusou z těla odpaří 0,5 až 1 litr vody. Pamatujte na to nejen v silně klimatizovaných prostorech, ale i při práci, která vyžaduje hodně mluvení. Dělejte si v práci přestávky na doplnění tekutin průběžně, nejlépe každou hodinu.

Tip 

Pastilky s bylinnými výtažky nebo například hašlerky zvlhčují dutinu ústní a podporují tím její přirozenou obranyschopnost. Žvýkačky naopak udržují ústa zavřená a podporují dýchání nosem. 

Hlava krk 

Bolest hlavy tenzního typu vzniká nejen vlivem horka a dehydratace, ale i při silném proudu chladného vzduchu, kvůli kterému zatuhne krk a omezí se přívod krve do mozku. Problém často vzniká v autě, když jsou výduchy klimatizace nasměrovány ke krku a klimatizace jede naplno. Bolest hlavy pak vážně ohrožuje bezpečnost za volantem. 

Dalším zdrojem problémů je klimatizace v ložnici a přímý proud vzduchu směřující na lůžko. V noci se tělo potí a prouděním vzduchu dochází k prochladnutí a zatuhnutí kývačů hlavy. Často se pak budíme s bolestmi hlavy. 

I ve dne nás kvůli zatuhnutí svalů v průvanu může hlava rozbolet. Při bolesti hlavy je moudré promasírovat šíji a spánky esenciálním olejem a užít některé z lehkých léků proti bolesti, aby se bolest hlavy nerozvinula do dalších komplikací, jako je nevolnost nebo zhoršená pozornost. Nejlepší prevencí je chránit krk před chladem lehkým savým šátkem nebo vzdušnou šálou, kterou lze nosit i v létě.

Tip 

Vyhněte se přímému proudění vzduchu, například zaslepte nebo zavřete jeden z průduchů klimatizace nebo (pokud to jde) přesuňte pracovní stůl o kousek dál. Ventilátory směrujte spíše nad hlavu nebo přímo na obličej, vyhněte se krku a šíji.

Srdce a cévy

O zátěži pro srdce jste jistě slyšeli, ale střídáním horka a chladu v klimatizovaném prostoru trpí celý cévní i kardiovaskulární systém. Na vině jsou především malé cévy mikrocirkulace, které v teple propouštějí do mezibuněčného prostoru více tekutin z krevního oběhu. Po prostupu tekutin se v krevním oběhu vlivem zahuštění krve častěji tvoří nad žilními chlopněmi krevní víry. Hrozí riziko krevních sraženin v místech, kde je zhoršený návrat krve do srdce. Nejhůř jsou na tom lidé v sedavém zaměstnání a v profesích, kde se převážně stojí. Cévy potřebují pohyb a jistý rozdíl teploty a tlaku vnějšího okolí.

Tip 

Noste s sebou chladivé gely nebo sprejový rozprašovač s chladicím roztokem. Opakovaně je nanášejte na podkolení. Snažte se nohama co nejvíce pohybovat alespoň pod stolem nebo střídavě napínat lýtkové svaly. 

Klouby

Možná by vás to nenapadlo, ale při silném proudění vzduchu trpí velké klouby i malá kloubní spojení na rukách a nohách. Šlachy a kloubní vazy jsou elastické a pro správnou funkci potřebují jistou provozní teplotu. Jde o málo prokrvené části těla velmi náchylné k prochladnutí. Své o tom ví každý rekreační běžec, profesionální sportovec nebo tanečník. 

Klouby byste měli před silným proudem vzduchu také chránit. Pomůžou vzdušné části oblečení, které izolují od průvanu. Vhodné je i zmírnění proudu vzduchu na lehký vánek, se kterým si tělo lépe poradí.

Tip 

Z času na čas ruce a nohy jednoduše protřepejte nebo protáhněte. Každý pohyb do nich nažene novou krev a pomůže jim lépe fungovat. V autě vypínejte klimatizaci asi 15 minut před dojezdem, adaptujete tak klouby na vnější teplotu.

Teplo nedělá našemu organismu dobře, ale bojovat s ním můžete i chytře. Lehký vánek je pro náš pocit komfortu a zvládání horka daleko lepším spojencem než naplno puštěná klimatizační jednotka. 

Vaše doktorka
Gianna Conti

Aktuálně