Přejít k hlavnímu obsahu
Kliste
24. 6. 2020

Klíště – braňte se důsledně

Toto léto pobýváme v přírodě, kdykoli je to jen možné. Sportujeme, grilujeme, piknikujeme, chodíme na vycházky, sedíme s přáteli na trávě.

Kocháme se krásami a vůní léta. Přitom ani nevíme, že jsme na mušce malého, zdánlivě nevinného lovce s velkým apetitem. Stáváme se chutným krvavým soustem klíštěte.

Proč má na nás klíště chuť?

Klíště samo o sobě za svůj apetit nemůže. Příroda jej v potravinovém řetězci postavila mezi parazity. Krev, která se do trávicího traktu klíštěte dostane, slouží k přežití a dalšímu rozmnožování dospělého jedince.

Pro klíště jsme jen jedním z mnoha teplokrevných živočichů, na které se přisává. Před námi na potravinovém lístku figurovala například liška. Naši domácí mazlíčci jsou také vyhledávanou lahůdkou. Klíšťata se přisávají na větší polní zvěř, lišky, zajíce, větší hlodavce, v lese na lesní zvěř, srny, jeleny, divoká prasata, na polích a loukách nepohrdnou ovcemi nebo krávami. Jejich doménou jsou vysoké luční traviny a keře.

Kde na nás číhají

Klíšťata jsou problémem nejen střední Evropy, ale i Severní Ameriky, Sibiře nebo Japonska. V zimě přežívají pod zemí, přisátá na drobných zvířatech. Se vzrůstající teplotou ovzduší roste také jejich aktivita.

Nelze úplně přesně vymezit místa jejich zvýšeného výskytu. Klíšťata se málo vyskytují na prosluněných loukách, posekaných krátkých trávnících nebo v parcích. Z lesů se více vyskytují ve smíšených a listnatých lesích, méně v jehličnatých. Není pravda, že se na člověka spouštějí ze stromů. Pravděpodobnější je, že z obuvi nebo oblečení vyšplhají na vyšší místo, kde cítí vyšší tělesnou teplotu. Velmi obvyklé je také to, že se přisají na domácího mazlíčka při vycházkách a venčení. Slunění na louce i piknik v přírodě si o malé kousnutí přímo říkají. Neplatí přitom, že pokud sedíte na dece, jste chráněni. Klíšťata jsou v teplém počasí poměrně pohyblivá a lehce pár centimetrů překonají.

Přenašeči infekce

Klíšťata se vzhledem k tomu, že se během svého života přisávají na různá zvířata, stávají přenašeči mnoha infekcí. Infekce pochází ze zvířat. Samotná klíšťata nejsou zdrojem infekce. Infikována jsou lesní zvířata a drobní hlodavci, z jejichž krve se pak přes kusadla do slinných žláz a střev klíšťat dostane řada virových a bakteriálních nákaz. Po přisátí na člověka se do krevního oběhu dostává infekce, se kterou si náš imunitní systém buď poradí, nebo u nás propukne nemoc.

Nejde jen o borreliózu

Nejznámějšími a poměrně vážnými infekčními nemocemi jsou lymeská borreliózaklíšťová encefalitida a tularemie. Proti klíšťové encefalitidě je možné nechat se očkovat. Zejména chalupářům, farmářům, pejskařům a rekreačním sportovcům pobývajícím často v přírodě se toto očkování velmi doporučuje. Vyvarují se tím komplikovanému onemocnění s úpornými bolestmi hlavy, světloplachostí a častokrát i doživotními komplikacemi, které vyplývají z postižení nervové soustavy.

I když na lymeskou borreliózu již vědci testují vakcínu, její dostupnost v Evropě je otázkou příštích let.  Jedinou dobrou prevencí je tedy prohlížení těla po pobytu v příroděodborné odstranění přisátého klíštěte a okamžitá dezinfekce. Pokud na místě přisátí zůstává zčervenání, které se postupně rozšiřuje, případně má mezi okrajem a středem bílý kruh, okamžitě vyhledejte svého ošetřujícího lékaře. Jde o typický příznak rozvoje nemoci, ještě ve stadiu, kdy je možné ji velmi dobře léčit antibiotickou terapií.

Mezi další méně časté nemoci přenášené klíšťaty patří bartonelózaehrlichióza nebo babezióza. Společným znakem těchto nemocí jsou chřipkové příznaky, svalová únava, zvýšení teploty a zduření uzlin.

Prevence a bdělost

Jedním z nejefektivnějších preventivních opatření obecně proti všem infekcím přenášeným klíšťaty je zabránit jim, aby se na nás přisáli. Kromě repelentních přípravků, které najdete všude v drogeriích, nezapomeňte na impregnaci sportovní a vycházkové obuvi a oděvů silnějšími repelentními přípravky. Obecně lze říct, že obuv, ponožky i kalhoty impregnované silným repelentem způsobí, že si nás klíšťata „nevšimnou“. I toto není stoprocentní ochrana, ale rozhodně je to velmi moudré opatření pro rodiny s dětmi a aktivní sportovce.

Kontrola těla

Kromě preventivní repelentní ochrany pamatujte na to, že děti a sami sebe musíte po pobytu v přírodě zkontrolovat. Klíšťata jsou drobná, hůře viditelná a na rozdíl od komárů jejich přisátí necítíme. Proto se lehce může stát, že zůstanou přisátá a odpadnou až po delší době. Čas přitom hraje roli v šíření infekce z místa bodnutí do krevního a lymfatického oběhu těla. Pokud se tedy stane, že na kůži najdete klíště, opatrné odstranění a důsledné dezinfikování je nutností.

klíšťata

desinfekce

Jak správně odstranit přisáté klíště

  • Základním pravidlem po nalezení přisátého klíštěte je co nejrychleji místo DEZINFIKOVAT. A to ještě před jakoukoli manipulací s klíštětem.
  • Klíště uchopte pinzetou. Rozhodně jej nevytáčejte. Použijte kývavé pohyby do stran a uvolněte mu kusadla.
  • Na dobrém světle se ujistěte, že v místě vpichu nic nezbylo. Místo opakovaně a důkladně dezinfikujte.
  • Nezapomeňte si vydezinfikovat ruce a také použitý nástroj.
  • Místo přisátí si vyfoťte a zaznamenejte datum přisátí. Místo pak týden, ale raději dva alespoň jednou denně zběžně zkontrolujte. 

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti

Mudr. Gianna Conti, MBAAutorka

MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.

Upozornění

Léčebná a zdravotně osvětová doporučení v této rubrice nenahrazují kompletní lékařské vyšetření.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.