Pupečníková krev a pupečníková tkáň
- Pupečníková krev je vlastně krví vašeho dítěte. Nachází se nejen v cévě v pupečníku, tedy té velké trubici, kterou je miminko spojeno s mámou v břiše, ale i v placentě.
- Pupečníková tkáň je přímo buněčný štěp. Pro její skladování a uchovávání platí trochu jiné podmínky než pro krev, ale odebírá se ze stejných důvodů.
Po porodu se placenta a pupečník likviduje jako biologický odpad, ale nemusí tomu tak být. Na přání rodičky jej lze ještě využít k jiným účelům, mimo jiné i k dlouhodobému skladování.
Jak a kde se odebírá pupečníková krev
První odběr pupečníkové krve se uskutečnil v roce 1988 v USA s cílem použít buňky novorozence k transplantaci příbuznému na základě shody základních tkáňových parametrů. Důvodem byla snaha vyléčit příbuzného z nádorového onemocnění krve. Brzy po tomto odběru se metodika odběru a zamražení začala rychle vyvíjet. Vzniklo nejen americké, ale i evropské centrum EUROCORD s dlouhodobým programem, který garantuje akreditaci pracovišť a vysokou odbornou erudici.
V České republice najdeme v každém větším městě zařízení, které se na uchování pupečníkové krve, případně buněčných štěpů zaměřuje. Naprostá většina z nich jsou nestátní zařízení, tomu odpovídá i cena jejich služeb a někdy až agresivní marketing. Tyto společnosti oslovují budoucí maminky na veletrzích pro těhotné, formou sociálních sítí a nespočtem příběhů šťastně vyléčených, předtím velmi nemocných dětí. Často už ale neuvádí, jak raritní příběhy to jsou a jaká je vlastně reálná pravděpodobnost, že někdy za život dítěte budete moci pupečníkovou krev nebo štěp tkáně využít.
Investice do budoucnosti?
Hlavní argument, na kterém je postavena většina nabídek specializovaných center, je vlastně pravdivý. Nevíme, co se nám může v budoucnu stát, a stejně tak nevíme, jestli některou z vážných nemocí neonemocní právě naše milované miminko. Nutno také říct, že zrovna v těhotenství máme výrazně více obav o budoucnost nejen svou, ale především dítěte, které čekáme. Z tohoto úhlu pohledu se nám investice do budoucnosti ve výši několika desítek tisíc korun může jevit jako „nutná“ nebo velmi vhodná. Jenomže tato investice má i svou druhou stranu, kterou by po poradě se svým gynekologem a svou rodinou měla každá žena pečlivě zvážit.
Mezitím totiž medicína velmi pokročila, a to nejen na poli využití kmenových buněk novorozenců, ale i jiných metod odběru a kultivace zárodečných buněk z vlastní tkáně, tedy i tkáně nemocného dítěte, například z kostní dřeně, kde se krev tvoří. Pochopitelně s tím přibývají i možnosti, jak mnohé poruchy krvetvorby řešit. Velkou roli v tomto procesu hraje i rozvoj biologické léčby, nejmodernějšího přístupu k nádorovým komplikacím na úrovni krve.
Oproti tomu je pupečníkovou krev možné pro léčbu využít jen u samotného jedince, případně u tzv. příbuzenské indikace, tedy v rodině, kde se ještě navíc laboratorně potvrdí shoda základních tkáňových parametrů.
Jednoduše řečeno, možnosti reálně využít pupečníkovou krev jsou velmi omezené a původní argument, že jejich skladováním si „pojistíte“ zdraví svého dítěte, tak již trochu postrádá reálnou podstatu, protože velmi rychle rozšiřuje paleta způsobů léčby mnoha nemocí.
Smysluplné odběry
Jako naopak velmi smysluplná aktivita se jeví darování pupečníkové krve na vědecké účely a bezplatné darování spojené s evidencí v bankách pupečníkové krve, které daný vzorek zaregistrují do všech dárcovských registrů, mezi které patří například i registr dárců kostní dřeně. Tento odběr pak přispívá k mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci a rozšiřuje možnosti v případech, že je nutné najít anonymního dárce pro jiného pacienta.
O této možnosti by vás však mělo pracoviště, na kterém budete rodit, předem informovat. Některé velké banky pupečníkové krve již totiž příjem dárcovské krve pozastavily z důvodu naplnění kapacity. Naopak privátní zařízení kapacity pro odběr stále mají a za úplatu vám je nabízejí.
