- Proč je v zimním období důležité posilovat imunitní systém? Hrají roli faktory jako chlad či nedostatek slunce?
Zcela určitě! Je známo, že velký vliv na správnou funkci imunitního systému má vitamín D, který získáváme v letních měsících hlavně ze sluníčka. Bohužel zhruba od října do dubna není v našich zeměpisných šířkách možné vitamín D ze sluníčka získat, kvůli sklonu slunečních paprsků – neproniká k nám v dostatečné míře UVB záření, které je za jeho tvorbu v kůži zodpovědné. Nedostatek vitamínu D v zimních měsících může být příčinou větší náchylnosti k respiračním infekcím. Kromě zmíněných faktorů hraje roli také to, že se v zimních měsících pohybujeme hlavně v uzavřených prostorech, kde se viry snadněji šíří.
- Jaké vitamíny a minerály jsou pro imunitu v zimě nejdůležitější? Které doplňky stravy tedy doporučujete?
Jako prevence respiračních infekcí mají klinicky prokázaný účinek již zmiňovaný vitamín D a zinek. Ty zajišťují mimo jiné rychlou odezvu imunitního systému, když do těla vnikne nějaký patogen. Zinek hraje také důležitou roli ve slizniční imunitě, což je vlastně taková první obranná linie našeho organismu. V průběhu nemoci pak má smysl zvýšit příjem vitamínu C. Tady bych upozornila na důležitost správného výběru dávkové formy. U vitamínu C platí takové pravidlo, že pokud užíváme jednorázově dávku vyšší než 200 mg, měli bychom volit tablety nebo kapsle s pozvolným uvolňováním nebo liposomální formu vitamínu C, aby bylo zajištěno, že se celá dávka vstřebá ze střeva do krevního oběhu. Velmi slibně se dle nejnovějších vědeckých poznatků jeví užívání betaglukanů, což jsou polysacharidy izolované z hub nebo kvasinek. Prokázané pozitivní účinky na imunitní systém má také Echinacea.
- Jaký je vlastně rozdíl mezi příjmem vitamínů z potravy a z doplňků stravy?
Musíme si uvědomit, že ve stravě, pokud je pestrá, přijímáme nejen mix vitamínů a minerálů, ale také spoustu dalších biologicky aktivních látek, které mohou příznivě ovlivňovat vstřebávání konkrétního vitamínu, zlepšovat jeho stabilitu nebo i zvyšovat jeho účinek v organismu. Proto je na prvním místě dbát na vyvážený jídelníček složený z kvalitních surovin. Po doplňcích stravy saháme v případě, když chceme doplnit nutrienty, kterých máme ve stravě nedostatek. Nejvíce deficitní v naší populaci je právě vitamín D, a to hlavně v zimních měsících. Je to dáno jednak již zmíněným nedostatečným příjmem ze sluníčka, ale také nízkou konzumací mořských ryb, jejichž tuk je zdrojem vitamínu D. Přirozeně nejvíce vitamínu D obsahuje olej z tresčích jater. Dále se také upozorňuje na častý deficit hořčíku. V jeho případě je ale problém v tom, že jeho hladiny se nedají přesně zjistit z krevních testů, neboť se jedná o minerál, který se vyskytuje hlavně uvnitř buněk.
- Jak poznáme kvalitní doplněk stravy? Na co si dát pozor při výběru, abychom jen nenaletěli na dobrou reklamu?
Nevýhodou u doplňků stravy je to, že se nemusí nijak prokazovat jejich účinnost, takže se dá říci, že vždy kupujeme zajíce v pytli. To, co nám může alespoň trochu udat směr, jsou údaje ve složení. Měli bychom sledovat to, aby měly účinné složky co nejlepší biologickou dostupnost pro náš organismus, aby byly zastoupeny v dostatečném množství a aby produkt neobsahoval složky, které mohou negativně ovlivňovat vstřebávání hlavních účinných látek. Pravdou je, že nabídka je opravdu široká a pro laika může být těžké se v ní zorientovat, proto na svém webu provozuji bezplatnou odbornou poradnu, kde klientům s výběrem doplňků stravy pomáhám individuálně. Spoustu informací najdete také na mém instagramovém profilu.
- Zmíněný vitamín D se doporučuje užívat především novorozencům, ale to ve formě léku na předpis. Proč?
Léky podléhají před uvedením na trh registračnímu řízení, kde je posuzována jejich kvalita, bezpečnost a účinnost. To je hlavní výhoda oproti výživovým doplňkům. Zatímco doplňků stravy s vitamínem D je na trhu celá řada, léčivé přípravky s vitamínem D, které jsou v ČR registrovány, jsou dostupné pouze na lékařský předpis. Nejčastěji se jedná o kapky nebo kapsle, kde je vitamín D rozmíchán v olejovém základu. Další možností je olej z tresčích jater, který je přirozeným zdrojem omega-3 mastných kyselin a vitamínů D a A. U miminek se doporučuje suplementovat vitamín D pomocí kapek od 7-14 dnů od narození do 1 roku. U dětí narozených v zimních měsících pak do 1,5 roku. Je to z důvodu prevence rachitidy (křivice), což jsou těžké nevratné deformace pohybového ústrojí způsobené špatnou mineralizací kostí v důsledku nedostatku vitamínu D.
- Mluvila jste o vitamínu C. Je třeba ho doplňovat „uměle“, nebo stačí jen jíst více ovoce?
Pokud konzumujeme každý den ovoce a zeleninu, měli bychom mít denní doporučený příjem pokrytý ze stravy. Nejbohatším zdrojem vitamínu C je čerstvé ovoce (citrusy, kiwi, černý rybíz…) a zelenina (paprika, čerstvá petrželová nať, brokolice). Při nemoci ale spotřeba vitamínu C naším organismem roste a je vhodné dávky navýšit například pomocí doplňku stravy. Doporučený denní příjem vitamínu C je 80-100 mg. Při nemoci se doporučuje užívat dávky od 500-1000 mg denně.
- A co v případě zinku?
Zinek hraje v našem imunitním systému důležitou roli. Bylo zjištěno, že lidé, kteří trpí nedostatkem zinku, jsou méně odolní vůči virovým infekcím. V naší populaci však není deficit zinku příliš častý. Riziko nedostatku mají například vegetariáni, protože maso, ryby a vnitřnosti jsou jeho nejvýznamnějším zdrojem. Zinek samozřejmě najdeme i v potravinách rostlinného původu (ořechy, semínka, obiloviny, luštěniny), z nich je však pro naše tělo hůře dostupný.
- Jaké doplňky stravy na podporu imunity byste poradila užívat malým dětem? Co betaglukan v sirupu? A má smysl kupovat různé gumové vitamínové bonbonky?
Betaglukany mohou být skvělou prevencí například u dětí navštěvujících školku nebo u lidí, kteří v zimním období často trpí na respirační infekce. V dnešní době je už hodně klinických studií, které se zabývají vlivem betaglukanů na imunitní systém, a výsledky jsou slibné. Co se týká želé multivitamínů, je potřeba pečlivě vybírat podle toho, jaký efekt očekáváme. Pokud nám jde hlavně o podporu imunitního systému, měli bychom sledovat obsah vitamínů C, D a A, ze stopových prvků pak zinek a selen. Některé doplňky stravy tohoto typu obsahují pouze malé dávky v jednom želé, na to je také třeba si dát pozor.
- A jaké fungují bylinné doplňky? Zmínila jste echinaceu, co rakytník?
Echinacea má klinicky prokázaný imunomodulační účinek, tedy ovlivňuje přímo buňky imunitního systému. Je možné ji používat jako prevenci virových i bakteriálních infekcí respiračního traktu, ale také například při léčbě běžného nachlazení. Rakytník je bohatým zdrojem vitamínu C, dále obsahuje také vitamín A a flavonoidy, které chrání buňky před volnými radikály, zabraňují růstu nádorových buněk a celkově příznivě ovlivňují imunitní systém.
- Kdy je nejlepší doba na užívání doplňků stravy, aby měly maximální účinek?
To je u každého doplňku stravy jiné. Například zinek a železo se doporučuje užívat ráno na lačno, protože potrava významně snižuje jejich biologickou dostupnost. U některých osob ale může při užívání na prázdný žaludek docházet k nevolnosti a v těchto případech je možné užívání po jídle. Musíme ale počítat s tím, že biologická dostupnost bude nižší. Betaglukany bychom pro maximální účinek měli také užívat ráno na lačno, kdy je tenké střevo prázdné a betaglukan se tak snáze dostane ke specifickým imunitn buňkám ve střevní sliznici. Naopak vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích, proto je nejvýhodnější jeho užívání po jídle.
