Stresová reakce je evoluční mechanismus, který měl člověku pomoci přežít akutní nebezpečí. V moderním prostředí však stres nevyvolávají pouze život ohrožující situace, ale i každodenní pracovní či rodinný tlak, informační přetížení nebo dlouhodobé psychické napětí. Pokud tato zátěž přetrvává, hormon kortizol zůstává zvýšený příliš dlouho – a to má významné zdravotní důsledky. Je tedy pravda, že dlouhodobý stres oslabuje imunitu, zvyšuje náchylnost k infekcím i zpomaluje regeneraci těla.
Co se děje s tělem, když jsme ve stresu
Chronicky působící stres postupně mění fungování mnoha tělesných systémů:
- zpomaluje trávení a regeneraci,
- narušuje hormonální rovnováhu,
- a především tlumí imunitní odpověď, která je pro ochranu organismu zásadní.
Hormon kortizol a volání SOS
Hlavní roli ve stresové reakci hraje hormon kortizol. Vylučují ho nadledviny vždy, když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující. Kortizol má za úkol jediné: zajistit přežití. Jenže přežití v praxi znamená, že tělo přesměruje energii tam, kde ji akutně potřebuje – do svalů, srdce a mozku. A protože energie není nevyčerpatelná, některé „méně důležité“ procesy dočasně vypíná nebo zpomaluje.
Co kortizol v těle dělá:
- Zpomaluje trávení – protože teď není čas trávit oběd, teď je čas utíkat.
- Utlumuje regeneraci – hojení a opravy buněk mohou počkat.
- Snižuje aktivitu imunitního systému – protože když jde o život, řešení virů a bakterií není prioritou.
- Zvyšuje hladinu cukru v krvi – aby měl mozek a svaly rychlý zdroj energie.
- Zvyšuje krevní tlak a tep – tělo se připravuje na akci.
V krátkodobé stresové situaci je to naprosto v pořádku, dokonce životně důležité. Potíž je, když se kortizol drží vysoko dlouhodobě.
Když je stres stále „zapnutý“
Chronicky zvýšená hladina kortizolu způsobuje celé kaskády problémů. Imunitní systém je trvale utlumován, a tak se stáváme náchylnější k infekcím – virózy, nachlazení i opary si najednou nacházejí cestu častěji. Organismus také hůře regeneruje, hůře spíme, trávicí systém může reagovat bolestmi břicha, nadýmáním či zpomaleným metabolismem. A protože tělo neustále „šetří energií“, paradoxně si o ni říká skrze chutě na sladké, které rychle doplní glukózu do krve.
Jak zlomit stres a posílit imunitu?
- Spánek je lék – obnovuje hormonální regulaci i činnost imunity.
- Dýchání a mindfulness – jednoduché dechové techniky umí kortizol „srazit“ během minut.
- Pohyb – pravidelná aktivita snižuje hladinu stresových hormonů a naopak podporuje imunitní buňky.
- Sociální kontakt – lidská blízkost doslova tlumí stresovou reakci.
- Vyvážená strava – dostatek vitamínů, minerálů a vlákniny dává tělu stavební materiál pro obranu.
A tak platí jednoduché pravidlo: aby imunita fungovala, tělo se musí cítit v bezpečí. Teprve tehdy může vypnout krizový režim a zapnout opravdovou obranu.
Autor: Petra Škeříková, šéfredaktorka portálu Zdraví jako vášeň
