Mnozí rodiče mají dojem, že nejlepší řešení je potenciální alergeny do stravy děťátka vůbec nezařazovat, ale je tomu přesně naopak. Mnohé studie dokázaly (a pediatři to jen potvrzují), že včasný kontakt s „nebezpečnými“ potravinami pomáhá alergii předcházet. Důležité je správné načasování kontaktu střevní sliznice dítěte s látkami způsobujícími imunitní odezvu a alergickou reakci. Jedině tak může být imunita kojence správně naprogramovaná.
První kontakt s alergeny
Takzvané bezpečné okno zařazení alergenů do stravy je mezi 4. až 6. měsícem věku. Do 4 měsíců by miminko mělo být výlučně kojeno nebo krmeno umělým kojeneckým mlékem. Předčasné zařazování příkrmů do stravy kojence před 4. měsícem může vést k tomu, že dítěti začne vadit například mléko. Alergie na bílkovinu kravského mléka je na prvním místě všech potravinových alergií u dětí! Mezi 4. a 6. měsícem by se děťátko mělo v malé míře setkat s lepkem, mléčnými výrobky, vejci, rybami a dokonce i ořechy (jen pozor na vdechnutí). Není tak s podivem, když pětiměsíční miminko „žužlá“ rohlík. Čím později se tyto alergeny zařadí do jídelníčku kojence, tím větší riziko vzniku alergie a celiakie mu v budoucnu hrozí.
Jak poznat alergii na potraviny?
Reakce na požití určité potraviny jsou velmi často způsobené její intolerancí, nikoli přímo potravinovou alergií. Jeden průjem nebo vyrážka tak hned nemusí znamenat, že je vaše dítě alergické. Obvykle jde o tzv. falešnou alergii neboli intoleranci. Nebo mu prostě jídlo jen „nesedlo“, to se přece stává i nám dospělým. Režimová opatření včetně případné diety jsou v případě alergie a intolerance odlišná. V případě pravé alergie vyvolá kontakt alergenu s buňkami alergické příznaky, ke kterým patří kopřivka, kýchání, astmatický záchvat, nevolnost, zvracení, ezkém a podobně, a to krátce po konzumaci. Látka, která tyto příznaky vyvolává, se nazývá histamin. Proto se ke zmírnění reakce užívají tzv. antihistaminika (např. Fenistil kapky). Pozorujte pečlivě, které potraviny dané příznaky vyvolávají, často to bývají sýry, ryby, rajčata, jahody, u starších dětí čokoláda, ořechy apod.
Jaké potraviny zavádět mezi 4. až 6. měsícem
Slepičí vejce. Uvařený žloutek přidávejte do zeleninových nebo masozeleninových příkrmů jednou týdně.
Ryby. O rybách se říkalo, že by se dětem do 1 roku neměly podávat. Dnes už to neplatí a tuňák nebo losos jsou běžnou součástí příkrmů v daném období.
Lepek. Z hlediska prevence celiakie je vhodné postupné zavádění malých dávek lepku společně s kojením, které má ochranný vliv, mezi 4. -7. měsícem života dítěte.
Mléčné výrobky z kravského mléka. Do jídelníčku kojence patří jogurty, sýry a mléčné kojenecké nápoje. Tvaroh ve větší míře je vhodné podávat až po 1 roce.
Ořechy. I pro snížení rizika alergie na arašídy a další ořechy je důležité období tzv. imunitního okna. Ořechy však musí být rozmixované najemno (do kašičky), aby je dítě nevdechlo.
Při podezření na potravinovou alergii navštivte svého pediatra, který může doporučit vyšetření alergologem. Léčba existuje jediná: v jídelníčku striktně vynechat spouštěč. Například v případě zjištění alergie na lepek jde o celoživotní onemocnění, a tedy i vyloučení lepku navždy. V případě alergie na mléko, která je u malých dětí poměrně častá, je to pozitivnější. S postupujícím věkem alergie vymizí, nebo se alespoň zmírní.
