Přejít k hlavnímu obsahu
jícen
Pohled lékaře Od hlavy k patě

Jícen - chytrá trubice

Zkoušeli jste se někdy nadechnout, když u toho polykáte jídlo nebo sliny? Pokud ne, zkuste to. Polykací reflex je skvělou ukázkou složitého mechanismu, kterým dostaneme oblíbené jídlo do žaludku. Na svědomí jej má obyčejná, ale moc chytrá trubice – jícen.

Přiznejme si, slovo jícen není zrovna předmětem vášnivých diskuzí. Nevnímáme jej, nevíme o něm, maximálně tehdy, když polkneme příliš velké sousto nebo nás pálí žáha. 
Jícen je asi 25 až 28 cm dlouhá, mírně elastická trubice, první část trávicí soustavy. Spojuje hltan se žaludkem. Jeho stavba je uzpůsobená tomu, aby se jídlo a nápoje různé hustoty dostaly do žaludku, pokud možno hladce a po jednotlivých soustech. Na konci, před vstupem do žaludku jícen prochází bránicí. Za ní je obzvlášť silná svalovina, horní žaludeční svěrač, za kterým již přebírá funkci žaludek.

Jak polykáme? 

Po zpracování v dutině ústní (kde se pokouše a promíchá se slinami) se jídlo musí zformovat do sousta, úhledného oválku přibližně velikosti čajové lžičky. To se děje v oblasti těsně před rozdvojením na dvě trubice, dýchací a trávicí. Trávicí trubice sama o sobě pak za pomocí nervů a mnoha vrstev začne potravu posouvat jedním směrem odshora dolů, směrem k žaludku. Uvnitř jícnu je sliznice složená z odolných buněk plochého tvaru. Tak jako kůže se i tyto buňky postupně obnovují a povrchové vrstvy jsou vyloučeny z těla ven. Pokud nejíme nebo nepijeme, stěny jícnu jsou sliznicí přiložené k sobě.
Pokud jíme a pijeme, ještě nad jícnem se uzavře těsná záklopka, která zabrání úniku potravy a tekutin do dýchací soustavy. Pak již následuje kombinace posuvného a stahovacího pohybu. 

Proč zvracíme? 

Jednosměrný pohyb polykání by nás neochránil před případným požitím nebezpečné látky nebo něčím, co náš organismus netoleruje. Proto se ve výjimečných případech dokáže tento pohyb obrátit na sebeobranný reflex dávivý, tedy zvracení. Proces zvracení bývá spouštěn receptory, které zaznamenají, že tělu se potravina nelíbí, nebo může být tento reflex vyvolán i léky, případně na úrovni mozku nebo míchy. Své o tom ví každý, kdo to někdy přehnal s alkoholem. 

Proč škytáme? 

Opět i zde existuje mnoho vysvětlení, ale často velké sousto nebo naplněný žaludek podráždí bránici, která odpoví reflexním škytáním. Škytavka ale může mít i mnoho jiných příčin, většinou na úrovni nervového systému. 

Bolí vás jícen? 

Tento štíhlý pracant je stavěný na práci a obvykle k ní nemá žádné připomínky. V praxi jej tedy necítíme. Pokud ale dojde k poškození vnitřní sliznice, k rozleptání nebo popálení příliš kyselou potravinou, dokáže nás i jícen pořádně zabolet. Obrovská bolest se vyskytne tehdy, když se vlivem mnoha příčin, zejména poruch trávení a problémů s játry ve starším věku, vytváří cévní varixy na jícnu. Výdutě cév můžou prasknout a krvácet a kromě bolesti podobné infarktu a poklesu krevního tlaku dochází i ke kolapsu a ztrátě vědomí. 

Co je žáha? 

Jícen může být poškozován i únikem kyselého žaludečního obsahu, tedy žaludečních trávicích šťáv směrem nahoru. Jde zde o stav nazývaný gastrický reflux. Nejde jen o mechanický únik, svou roli v něm hraje i povolení horního svěrače. Dalšími faktory podporujícími únik kyselé trávicí šťávy jsou i nadbytečná produkce trávicích šťáv při stresu, užívání některých léčiv, nadměrná konzumací kolových nápojů a kávy nebo silně slazených nápojů. Kromě tohoto typu refluxu může docházet i k refluxu dolnímu, duodenálnímu.

Nemáte duodenální reflux? 

U tohoto typu poruchy trávicího systému dochází k úniku žlučových kyselin a pankreatických šťáv přes horní i dolní svěrač žaludku. Jde o duodenální reflux, který se projevuje navenek také pálením a bolestí v oblasti hrudi, ale vzniká nejčastěji po operacích na trávicím traktu, například po žlučníkových operacích nebo operacích střeva a žaludku. Tato trávicí šťáva je na rozdíl od žaludeční šťávy silně zásaditá, dokáže tedy rozložit sliznici. Pokud máme ve zvyku spát na boku nebo na břiše, ve stavu spánku můžou oba svěrače jícnu povolit, jícen pak posunuje tuto šťávu směrem k dýchací trubici. Pálivá bolest nás vzbudí ze spánku. Při posazení zateče refluxní tekutina do dýchací trubice. Výsledkem je silná bolest na hrudi a potíže s dýcháním. Ještě pár dnů poté se budeme potýkat s kašlem. 

Rakovina jícnu

Toto vážné onemocnění vzniká sice méně často, než je tomu u jiných nádorů, svůj díl viny však má na něm mechanické nebo chemické dráždění jícnu po delší dobu. Po čase se buňky naštvou a selžou regulační mechanismy, které množení buněk regulují. Stav chronicky drážděného jícnu, který vyústí do nádorového bujení, se také nazývá Barretův jícen. 

Tip lékaře: 

 

Poznejte své potíže

Všimněte si, kdy a za jakých okolností vás tzv. „pálí žáha“. Je to nalačno, nebo po jídle? Je to po kávě, nebo po mastném jídle? Pokud si dáte do souvislosti potíže a dietní chybu, pokuste se v budoucnu vyhnout dráždivé potravině nebo ji alespoň proložte sklenicí vody a zajezte vysokovlákninovým jídlem. Pozor: Na dolní, duodenální reflux nefungují pastilky proti kyselému žaludečnímu obsahu, různé šumáky ani jedlá soda . Naopak, antacida zvýší zásaditost obsahu a můžou vaše potíže ještě zhoršit. 
 

Dobrý kamarád, pracant a spojenec. Tak v našem těle funguje jícen. Nestěžuje si zbytečně, proto pokud se hlásí o pozornost pálením a bolestí, vaši pomoc jistě potřebuje. Jakékoli opakované potíže je moudré probrat s ošetřujícím lékařem a postavit se jim čelem. 

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti

Aktuálně