Kojenci a spánek
Chtít po miminku, aby usnulo v požadovanou dobu, je nemožné. Novorozenci a kojenci mají spánkový režim nepravidelný a teprve se „učí spát“. V prvních týdnech života prospí skoro celý den (16 hodin a více) a svůj cyklus spánku a bdění si řídí podle toho nejdůležitějšího, co v tomto období potřebují – a to podle hladu. Málokteré miminko vydrží spát celou noc, většina z nich se budí v 3-4 hodinových intervalech, a to bez ohledu na to, zda je den či noc.
Spánek se začíná ustalovat až zhruba kolem 6. měsíce věku, kdy se dítě začne přizpůsobovat tzv. cirkadiánnímu rytmu, který je podobný jako u dospělých. Do 1 roku pak potřeba spánku klesá asi na 14 hodin denně a děti už spí převážně v noci. Podle odborníků asi 70 % dětí přechází od prvního cyklu k tomu druhému bez potíží. Zbývající část dětí potřebuje k tomu, aby usnuly a dobře spaly, jednoduché podněty z okolního prostředí, které jim pomohou jejich vnitřní hodiny „natáhnout“. Mezi tyto podněty patří kromě střídání světla (dne) a tmy (noci) také hluk a ticho a spánkové rituály.
Proč jsou důležité spánkové rituály
Nejčastější chybou je porucha z naučených asociací při usínání: velmi často maminky navykají své děti usínat při kojení či krmení z lahve, případně při houpání v náruči. Dítě tak usne, ale když se v noci vzbudí, nedaří se mu usnout, dokud mu nevytvoříte stejné podmínky. Jednotlivé činnosti by tak měly jít každý den po sobě stejně, tedy například večeře, hra, koupání, večerní mléko, čištění zubů, ukolébavka nebo čtená pohádka, zhasnutí světla a usínání. Budete-li činnosti měnit, spěchat při nich, narušíte rituál a tím i usínání dítěte.
