Přejít k hlavnímu obsahu
skok do vody
23. 7. 2021
Pohled lékaře Jak na přírodní živly

Tonutí

Tonutí patří k velmi častým nehodám a tragickým událostem zejména v letní sezoně. Jezera, lomy, řeky a vodní nádrže jsou vítaným zdrojem osvěžení. Ne vždy u nich najdeme záchranáře a plavčíky, proto se hodí několik základních rad.

Tonutí je stav, kdy postižený člověk z mnoha důvodů, například při svalové křeči, leknutí, vysílení nebo pádem z plavidla, nedokáže udržet své dýchací cesty nad hladinou. 

Tonoucí se na různě dlouhou dobu zanoří pod hladinu. Může jej přelít vlna. Do dýchacích cest se mu dostane voda. Tím se omezí jeho schopnost nadechnout se. Část plic je zalitá vodou. Klesá celková dýchací kapacita. Přidává se úlek a nekoordinované pohyby. Brzy pak tonoucímu dojdou síly.  
 

Nebezpečný mýtus

Velmi populárním mýtem je, že tonoucí si dokáže přivolat pomoc. Není tomu tak, tonoucí nedokáže křičet, někdy ani nedokáže kvůli bolesti mávat rukama. Někdy jen tiše klesne pod hladinu. Velký pozor se proto musí dávat zejména na děti, i pokud jsou zdatnějšími plavci.
 

SKOKY DO VODY

Ještě vážnější situace nastává v případě, kdy po skoku do vody plavec narazí na dno či skálu a poraní si končetiny nebo páteř. Při tvrdém dopadu tonoucí prakticky okamžitě ztrácí vědomí a není schopen nijak si pomoci. Jedinou šancí na záchranu je pomoc od kamarádů a očitých svědků této události. Obzvlášť nebezpečné je koupání v noci, kdy často nelze určit přibližné místo pádu.    

Kapitolu samu o sobě představují úrazy vodácké a pády do tekoucí vody nebo stržení bouřlivou vodou. U vodáckých týmů lze čekat zdatnější plavce. Pokud však sami nejste trénovaní vodní záchranáři, pamatujte, že přednost má vždy vaše vlastní osobní bezpečnost. Přivolejte profesionály. 

JAK POSTUPOVAT PO VYTAŽENÍ TONOUCÍHO Z VODY

  1. Po vytažení na břeh nejdříve zkontrolujte životní funkce postiženého. Dýchá? Cítíte tep? 
  2. Přivolejte pomoc, požádejte o volání na tísňovou linku nebo odeslání výzvy v aplikaci Záchranka. Telefon dejte na hlasitý odposlech.
  3. Pokud vytažený nedýchá, nadzvedněte bradu a zatlačte na čelo. Pootevřete dutinu ústní a 5× vdýchněte obsah svých plic do postiženého. 
  4. Pokračujte 30 stlačeními hrudníku a dalšími vdechy v poměru 30 : 2. Pokračujte do nabytí vědomí, kdy s vámi postižený vědomě naváže oční kontakt. 
  5. První nádech postiženého může být lapavý. Ujistěte se, že opravdu začal dýchat. Lapavé nádechy jsou sice dobrým znamením, ale vyhráno zdaleka není. 
  6. Krátce po nadechnutí bývá tendence ke zvracení vody nebo žaludečního obsahu. Hlídejte průchodnost dýchacích cest, aby nedošlo k ucpání zvratky. 
  7. Pokud se postižený již zotavil a nabral dech, postarejte se o zakrytí teplou přikrývkou. Pokud je to jen trochu možné a zotavený již plně nabyl vědomí, ideální je převléci jej do suchého oděvu. 
  8. Vždy vyčkejte s postiženým do příchodu profesionálních záchranářů. Každého tonoucího by měli vidět a vyšetřit záchranáři. 

Vždy, i u tonutí, platí, že je důležité udělat pro záchranu života vše, co je v našich silách. Ale jen pokud to v našich silách opravdu je. Zachraňujte bez váhání, ale s rozumem a rozvahou. Aby nemusel nikdo zachraňovat vás.

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti

Aktuálně