Letní koupání v rybníku, jezeře nebo moři má své kouzlo, ale zároveň i svá rizika. Jak poznat, že je voda bezpečná? Kdy se nekoupat a jaké pomůcky zvyšují bezpečnost?
Kvalita vody: Sledujte aktuální informace
Kvalitu vody na přírodních koupalištích v České republice pravidelně sledují hygienici. Informace o výskytu sinic, zákalu nebo jiném znečištění najdete na webu krajských hygienických stanic nebo na portálu koupacivody.cz. Všímejte si také cedulí u vody – pokud je na místě zákaz koupání, nepodceňujte ho.
Co jsou sinice?
Sinice (cyanobakterie) jsou mikroskopické organismy, které se při vhodných podmínkách (vysoké teploty a živiny ve vodě) přemnožují. Vzniká takzvaný „vodní květ“, kdy je hladina vody zakalená, zelená nebo připomíná hráškovou polévku. Koupání v takové vodě může způsobit podráždění kůže a očí, vyrážky, žaludeční nevolnost, u citlivějších jedinců i alergickou reakci. Pokud voda zapáchá, má zelený povlak a po ponoření těla zůstává na kůži film, raději do vody nechoďte.
Když moře vykvete
„Vykvetlé moře“ je nepříjemným zážitkem při letní dovolené. Jedná se o přírodní jev, ke kterému může dojít za určitých povětrnostních podmínek spojených se změnami teploty moře a zvýšení obsahu živných solí v moři, kdy se začnou množit mikroskopické řasy. Moře má pak zakalený, zelený nádech, na hladině se může tvořit povlak nebo „sliz“. Obecně není takové moře nebezpečné, ale u citlivějších osob může dojít k alergickým reakcím (svědění kůže, podráždění očí) nebo zažívacím potížím, pokud vodu nechtěně polknou.
Teplota vody: Ne každý zvládne otužování
V horkém létě může být lákavé skočit rovnou do studeného jezera. Ale pozor – prudké ochlazení může způsobit šok pro organismus. Zvlášť rizikové je to pro děti, seniory a osoby s vysokým krevním tlakem nebo srdečními obtížemi. Proto se doporučuje vcházet do studené vody postupně. Pokud je voda chladná pod 20 °C, zvažte délku pobytu. V moři oceníte také neopren – i když je na sluníčku přes třicet, ve vodě může dojít k podchlazení.
Plavání v moři: Bezpečnost na prvním místě
Otevřené moře je krásné, ale může být zrádné. Plavejte vždy raději podél pobřeží než od pláže směrem do otevřeného moře. Nepodceňujte chlad vody (čím dále jste od břehu, tím je voda zpravidla chladnější) a dehydrataci (i když jste ve vodě, tělo ztrácí tekutiny potem a dýcháním). Pokud holdujete rekreačnímu dálkovému plavání, pořiďte si plaveckou bezpečnostní bójku (tzv. swim buoy), která se připíná kolem pasu a plave za vámi po hladině. Je to chytrý a velmi praktický pomocník, který dokáže zachránit život. Neomezuje v plavání a v případě únavy se na něm můžete přidržet. Zároveň slouží jako signalizační prvek pro lodě nebo ostatní plavce.
Na co si dát pozor při plavání v moři
Neplavte nikdy sami na odlehlých místech – může vás přehlédnout skútr nebo loď.
Sledujte sílu a směr proudu – zejména při přílivu a odlivu.
Dejte si pozor na rip current (zpětný proud) – silný proud táhnoucí plavce od břehu. Pokud se do něj dostanete, neplavte proti němu, ale kolmo k proudu a pak zpět ke břehu.
Děti u vody: Dohlížet znamená dívat se
Děti by měly být u vody vždy pod dozorem. Nespoléhejte na nafukovací rukávky nebo kruh, které rozhodně nejsou zárukou bezpečí. Malé děti se mohou utopit tiše a během několika vteřin. Děti nikdy nenechávejte u vody bez dohledu – ani na chvíli. Naučte je pravidlům chování u vody, základům záchrany při nečekaném pádu do bazénu a buďte jim sami příkladem – nepřeceňujte své síly a respektujte přírodu.
Autor: Petra Škeříková, šéfredaktorka portálu Zdraví jako vášeň
