Mgr. David Leszkow je zkušený fyzioterapeut z Kliniky celostní terapie a sportu Vo2max.
V rozhovoru detailně popisuje, pro koho je hydroterapie vhodná, jak funguje a čemu se při cvičení ve vodě raději vyhnout.
- V čem je pohyb ve vodě specifický z hlediska fyzioterapie a proč se doporučuje pacientům?
V rámci fyzioterapie doporučujeme pohyb ve vodě z několika důvodů: Snižuje zátěž na klouby a páteř, umožňuje šetrné a bezpečné posilování, má pozitivní účinky na oběhový, dýchací a svalový systém a také zlepšuje pohyblivost, rovnováhu i psychický stav pacienta. Jde tedy o šetrný a účinný prostředek prevence, ale i následné rehabilitace.
Rehabilitace plaváním
- Odlehčení kloubů
Věděli jste, že vztlakový efekt vody snižuje tělesnou hmotnost až o 80–90 % v závislosti na hloubce ponoření těla. Díky tomu je pohyb ve vodě mnohem snazší a mnohem méně bolestivý. Umožňuje tedy pacientům provádět i cvičení, která by jim byla „na souši“, např. po operaci, zakázána. Princip odlehčení kloubů uplatňujeme především u artróz, poúrazových stavů, revmatologických onemocnění či po ortopedických operacích. - Odpor vody
Voda v tomto případě klade přirozený a hlavně rovnoměrný odpor, který je větší než odpor vzduchu. Zároveň je odpor progresivní, tudíž záleží pouze na schopnostech a stavu pacienta, jak velký bude – záleží na rychlosti pohybu (pokud se člověk pohybuje rychleji, odpor roste). Odporu vody využíváme k posilování svalstva bez nutnosti jakéhokoliv závaží. Zátěž je zde na všechny struktury rozložena rovnoměrně.
Zvýšený odpor veškeré pohyby ve vodě zpomaluje, lze ho tedy využít i k nácviku kontroly a koordinace, např. chůze se sníženým rizikem úrazu. - Tepelný efekt (termoterapie)
Voda o teplotě 32–34 °C má relaxační a analgetický účinek, zlepšuje prokrvení a zvyšuje elasticitu měkkých tkání. Teplé prostředí snižuje svalové napětí, čehož lze využít například u pacientů se spasticitou. Zlepšenou elasticitou měkkých tkání lze také dosáhnout zlepšení rozsahu pohybu v kloubech těla. - Hydrostatický tlak
Tlak působící na povrch těla zlepšuje cirkulaci krve a lymfy, čímž pomáhá snižovat otoky a zlepšuje kardiovaskulární činnost. Stimuluje funkci dýchacích svalů, reguluje tak dýchání a pomáhá posílit respirační systém. - Bezpečné prostředí
Voda je bezpečným prostředím, kde je mnohem nižší riziko pádů a úrazů než při cvičení např. v tělocvičně. S bezpečností prostředí se také pojí psychologický efekt, kdy strach z pohybu mizí a nastupuje celková relaxace člověka. - Všestrannost cvičení
Ve vodě je možné provádět velice široké spektrum cvičení od pasivních pohybů až po koordinační cvičení. Hydroterapie je tedy vhodná pro široké spektrum diagnóz.
- Které diagnózy nebo potíže nejčastěji vodní rehabilitací řešíte? A naopak – existují stavy, kdy je plavání spíše nevhodné?
Hydroterapie je vhodná pro mnoho diagnóz, protože je efektivní, jak u chronických, tak i akutních stavů. Mezi nejčastější diagnózy řadíme:
● ortopedické – stavy po plánovaných operacích (např. endoprotézy), stavy po zlomeninách a úrazech či chronické obtíže typu artrózy
● neurologické – cévní mozková příhoda, Parkinsonova choroba, periferní parézy aj.
● revmatologické a autoimunitní choroby – Bechtěrevova nemoc, fibromyalgie, revmatoidní artritida
● interní diagnózy – kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus, chronická žilní nedostatečnost
● dýchací obtíže – CHOPN, asthma bronchiale
● psychické poruchy
● gynekologie – těhotenství či následná poporodní rehabilitace
● vadné držení těla, skoliózy, poruchy motorického vývoje apod. u dětských a adolescentních pacientů
Ale ani plavání, potažmo hydroterapie, nejsou vhodné pro každého. U některých diagnóz je přímo kontraindikace této terapie. Důležité je se vždy poradit se svým lékařem.
Jaké jsou kontraindikace pro hydroterapii?
Absolutní: akutní infekční onemocnění (angína, horečka, chřipka, zánět, …), otevřené rány a kožní infekce (plísně, ekzémy, …), akutní srdeční selhání, nekontrolovaná epilepsie, těžké poruchy rovnováhy a vědomí, těžká inkontinence stolice, alergie na chlor a další bazénovou chemii (v těžké formě)
Relativní (je zde vyžadován souhlas lékaře a dozor): chronická srdeční a plicní onemocnění, dermatologická onemocnění (lze pouze v neaktivním stádiu) – psoriáza, ekzém; rizikové těhotenství, přítomnost katétru, stomie či drenu; mentální poruchy (pouze s asistencí) – těžká demence, agresivita, závažná klaustrofobie nebo panické ataky
- Je rozdíl mezi klasickým plaváním a cílenou hydroterapií? Co by měl pacient vědět, než se do vody vydá?
Mezi klasickým plaváním a cílenou hydroterapií je významný rozdíl. Je důležité chápat, v čem se obě formy pohybu ve vodě liší. Klasické plavání je sportovní nebo rekreační aktivita, která je zaměřená na zlepšování celkové kondice a výkonnosti či na relaxaci v rámci kompenzace předešlé rozdílné aktivity. Po většinu času je prováděno samostatně nebo pod dohledem trenéra plavání. Někdy ale může docházet až k nadměrnému zatěžování kloubů a svalů kloubů, obzvlášť při špatné technice.
Oproti tomu hydroterapie je specifická léčebná metoda (terapeutický proces), která využívá vlastností vody pro podporu zdraví či rekonvalescence po úrazech a operacích. Hydroterapie je vedena fyzioterapeutem nebo jiným odborníkem na danou problematiku a nikdy by nemělo dojít k výraznému přetížení jednotlivých struktur těla, jako je tomu u plavání.
Pacient by si měl být určitě vědom svých vlastních limitů a měl by vždy před vstupem do vody konzultovat svůj aktuální stav s doktorem nebo jiným odborníkem. Důležité je vždy dbát bezpečnostních pokynů.
- Jaké styly plavání nebo druhy vodního cvičení doporučujete lidem s bolestmi zad, artrózou nebo po úrazech?
Každá diagnóza má svá specifika i pro pohyb ve vodě. Nikdy by však plavání ani hydroterapie neměly akcentovat obtíže, se kterými daný člověk přichází. U bolestí zad lze aplikovat styly kraul, znak a částečně i motýlové vlnění pro zlepšení mobility páteře. Vhodné je i využití plaveckých pomůcek jako plavecká deska, plavecký piškot aj. Naopak často nevhodná je volba plaveckého způsobu prsa s hlavou nad vodou. Plavecký styl prsa samotný je náročnější na správné provedení, pokud plavec plave bez ponoření hlavy, dochází zde k přetěžování krční páteře a nadměrnému prohnutí v oblasti beder.
U artróz má jakýkoliv pohyb ve vodě pozitivní efekt. Je tedy zcela na pacientovi, zda si zvolí pohybovou formu aqua aerobicu, obyčejnou chůzi ve vodě (může být ponořen až po hrudník) nebo kondiční plavání. U kondičního plavání je potřeba brát ohled na místo artrotických změn. Například plavecký styl motýl není zcela vhodný v případech, kdy se artróza vyskytuje v oblasti ramenních pletenců z důvodu vysoké náročnosti záběrů horními končetinami.
Po úrazech a operacích je vždy lepší začít některou z forem hydroterapie, ať už v podobě lázní, nebo v rámci denních stacionářů. Začíná se zde od nejjednodušších pohybových cvičení. Je důležité dbát doporučení odborníka a být si vědom svých vlastních limitů.
- Jaké nejčastější chyby lidé při vodní rehabilitaci dělají – a jak se jim vyhnout?
Nejčastějšími chybami je podceňování specifických cvičení a přeceňování vlastních schopností. Každá rekonvalescence probíhá v časové ose, na které je potřeba dosáhnout jednotlivých úrovní pro postup o úroveň výše.
Chybou při pohybu ve vodě je:
- cvičení bez odborného dozoru (ale i bez individuálního plánu)
- příliš vysoké tempo nebo intenzita
- špatné držení těla ve vodě / špatná technika provedení
- nedostatečné rozcvičení/zahřátí
- nevhodné prostředí/pomůcky (pozor na rozdílnou doporučenou teplotu vody: pro plavání je cca 26̫–28 °C a pro hydroterapii 32–34 °C)
- cvičení navzdory bolesti
- nepravidelnost cvičení
- Máte nějaké doporučení nebo vzkaz pro lidi, kteří zvažují plavání jako součást léčby nebo prevence?
Plavání může být výborným prevenčním, regeneračním, ale i kondičním sportem. Nejsou zde téměř žádná rizika úrazů. Pokud s plaváním teprve začínáte, je vhodné se nejprve poradit s plaveckým trenérem a ideálně několikrát plavat pod dohledem, abyste se správně naučili techniku. Stejně jako u všech sportů, koníčků a pohybových aktivit, ani plavání nemusí vyhovovat každému. Je však důležité ho alespoň zkusit, protože pozitivní účinky převažují.
Autor: Štěpánka Trnková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň, Mgr. David Leszkow, fyzioterapeut
