Přejít k hlavnímu obsahu
Co se děje v těle, když je nám zima?
Nemoci Podzimní vášeň pro imunitu

Co se děje v těle, když je nám zima?

Otužování v posledních letech nabírá na popularitě. Ledové sprchy, plavání v zimním rybníce, sudy s ledovou vodou na balkoně… Jaký vliv to má na náš krevní tlak a cévy?

Otužování zvýší tlak i bdělost

Tělo vnímá chlad jako stresor. A stresory, ať už je to váš šéf, nebo studená voda, spouštějí stejné mechanismy. Aktivuje se nervový systém a výsledkem je zvýšení srdeční frekvence, zúžení cév (vazokonstrikce) i krátkodobé zvýšení krevního tlaku. Je to normální reakce – tělo se snaží udržet teplo v jádru. Následuje hormonální odpověď: vylučuje se adrenalin, noradrenalin a částečně kortizol. Tyto hormony pak zvyšují bdělost, podporují metabolismus (tělo spálí více energie) a podílejí se na zmíněném zvýšení tlaku. U dlouhodobě otužovaných lidí se však tato reakce postupně tlumí, protože se tělo adaptuje.

Cévy dostávají „trénink“

Endotel (vnitřní výstelka cév) je citlivý na změny teploty. Během chladu se cévy stahují, po zahřátí opět rozšiřují (vazodilatace). Tento rytmus trénuje jejich pružnost. Pravidelné otužování proto může zlepšit funkci endotelu a podpořit tvorbu oxidu dusnatého, který cévy uvolňuje. To je důležité, protože dobrá funkce endotelu = zdravější cévy = lepší regulace tlaku.

A co krevní tlak? 

Při otužování jde krevní tlak krátkodobě nahoru. Je to reakce na náhlou vazokonstrikci (zúžení cév) – tělo chrání životně důležité orgány. Studie ukazují, že u lidí, kteří se otužují pravidelně a správně, dochází k:

  • snížení klidového krevního tlaku,
  • zlepšení variability srdeční frekvence,
  • větší schopnosti těla vyrovnávat se se stresem.

Jinými slovy: co tě nezabije, to tě opravdu posílí – pokud to nepřeháníte. Otužování má pozitivní vliv i na imunitní systém. Tělo se učí lépe reagovat na zátěž a rychleji se vrací do rovnováhy. Neznamená to, že už nikdy nebudete nemocní, jen vaše obranyschopnost reaguje pružněji.

Otužování a termoregulace: Proč se méně potíme?

Když se budete otužovat pravidelně, vaše tělo začne produkovat více brown fat (hnědého tuku) – ten umí pálit energii na teplo, zlepší se průtok krve kůží a adaptuje se prahová hodnota pro pocení. Výsledkem je, že otužilí lidé lépe snášejí chlad, ale také lépe tolerují teplo, a při běžné námaze se potí méně nebo později. Náš „termostat“ v mozku se jednoduše stane chytřejším a odolnějším.

I obyčejná procházka v chladu je otužování


Nemusíte hned skákat do zamrzlého rybníka, abyste tělu dopřáli benefity otužování. I pravidelné procházky venku v chladnějším počasí fungují jako jemný, ale účinný trénink. 

  • Tělo si postupně zvyká a chlad začnete vnímat méně intenzivně.
  • Organismus se učí rychleji přepínat mezi teplotami a efektivněji hospodařit s teplem.
  • Otužilí lidé se při běžné zátěži potí méně, protože jejich „vnitřní termostat“ pracuje úsporněji.
  • Kratší dávky chladu mírně aktivují obranné mechanismy těla.
  • Chladný vzduch, pohyb a okysličení přirozeně zvyšují hladinu endorfinů.

Kdy si dát pozor?

Otužování není pro každého. Zvýšenou opatrnost by měli mít lidé s nekontrolovaným vysokým krevním tlakem. Největší riziko pro ně přináší náhlé ponoření do studené vody. Bezpečné může být postupné, mírné otužování, nejlépe po konzultaci s lékařem. U dobře léčených hypertoniků může mít pravidelné otužování dokonce pozitivní efekt na tlak i cévy.

S otužováním by měli být opatrní i pacienti s ischemickou chorobou srdeční, s poruchami štítné žlázy (hlavně hypotyreóza) a s Raynaudovým syndromem. V jejich případě může studená voda způsobit prudký nárůst tlaku či spasmy cév.


Autor: Petra Škeříková, šéfredaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně