Přejít k hlavnímu obsahu
Běžecké strasti: únavová zlomenina
Nemoci Letní vášeň pro zdravý pohyb

Běžecké strasti: únavová zlomenina, zánět achilovky i černé nehty

Běh je krásný, jednoduchý a svobodný sport. Jenže jakmile se nadšení spojí s přehnanými ambicemi, nedostatkem regenerace či špatným vybavením, tělo si rychle řekne o slovo. A někdy dost bolestivě.

Únavovou zlomeninu nemusíte poznat

Únavová zlomenina je drobná prasklina v kosti, která vzniká z opakovaného přetížení a nedostatku regenerace – typicky u běžců, kteří rychle navyšují objemy nebo běhají často na tvrdém povrchu. Nejde o jednorázový úraz, ale o „přesčasovou práci“ kosti, která už nestíhá opravovat mikroskopická poškození. Běžec sám ji hned nemusí poznat. Mezi příznaky patří bolest při zátěži (nejdřív jen při běhu, později i při chůzi), která je lokalizovaná, tedy přesná – člověk dokáže ukázat prstem na jedno místo, které bolí. Zároveň je citlivé na dotek, objevit se může otok nebo mírné zarudnutí. Ani rentgen ji v prvních dnech nemusí ukázat, někdy je potřeba magnetická rezonance. Proto je důležité brát bolest vážně a dát si pauzu – běh přes únavovou zlomeninu ji jen zhorší.

Jak se léčí? Především klidem bez běhání! Často několik týdnů až měsíců pauza, někdy i ortéza. Prevencí únavové zlomeniny je mírné, postupné navyšování tréninku, kvalitní obuv, dostatek vápníku a vitamínu D a občasné zařazení i jiných sportů (kolo, plavání apod.).

Zánět achilovky jako noční můra běžců

Přetížení, špatná běžecká technika, příliš tvrdé boty nebo běhání po betonu mohou vést k bolestem nebo i zánětu Achillovy šlachy. Nejlepší prevencí je důsledné protažení lýtek před výběhem a strečink po tréninku. Dále posilování svalů kolem kotníků a volba bot s dobrou tlumicí vrstvou. Při bolestech achilovky je třeba snížit zátěž, ledovat, navštívit fyzioterapeuta, případně nosit ortopedické vložky dle doporučení. 

Dlouhodobě neléčený zánět může znamenat, že vlákna šlachy jsou opakovaně drážděná a oslabovaná. Pokud se bolest ignoruje a člověk běhá dál, mohou se ve šlaše tvořit drobné trhlinky a degenerativní změny. A to je přesně půda pro částečné nebo úplné přetržení achilovky – úraz, který končí sádrou, operací a měsíci bez běhání. Proto zde platí pravidlo: bolest achilovky = signál zpomalit a řešit, ne ji přebíhat. 

Záhada běžeckých „černých nehtů“

Možná i vy patříte mezi sportovce, jejichž nohy „zdobí“ černé stínky, tedy modřiny pod nehty. A stále se vracejí a ne a ne se jich zbavit. Vznikají opakovaným narážením prstů do špičky boty. Typické jsou pro běžce na dlouhých tratích nebo po závodech, ale potýkají se s nimi i další sportovci, například basketbalisté nebo volejbalisté. Obecně platí, že boty by měly být alespoň o půl čísla větší, jejich špička správně tvarována, tak aby prsty měly prostor, tkaničky správně utaženy a záleží také na ponožkách. Ponožky by měly být kvalitní, které odvádějí vlhkost, bez velkých švů ve špičce, neklouzavé, aby se v botě nehrnuly, ne příliš tenké.

Jak se černé nehty léčí? 

Většinou nijak – chce to čas, než nehet odroste (což bývá až půl roku), odpadne a vyroste nový. Pokud je však pod ním velký otok a bolest, která znemožňuje další pohyb, nebo známky infekce (zarudnutí, hnis, nepříjemný zápach), je lepší vyhledat lékaře. Pokud se tento problém opakuje (nehty, které již byly zraněné, oslabené, mají deformaci, mohou být náchylnější k opakovaným problémům), je na místě zkoušet různé boty a ponožky. Někdy pomůže i jiné zavazování tkaniček - technikou „heel lockdown“ či smyčky pro patu, aby pata nesklouzávala dopředu v botě. Doporučuje se také udržovat nehty krátké a rovné (ne zaoblené hrany), aby se nehýbal kontakt nehtu s vrcholem boty. Pokud je to možné, vybírejte měkčí povrchy, nebo aspoň jeden běh týdně na měkčím podkladu, aby nohy měly odlehčení.

Rýma a kašel? Pamatujte pravidlo „nad krkem“

Běháte při nemoci či nachlazení? Pokud jsou příznaky jen v oblasti hlavy – typicky rýma, kýchání, mírné škrábání v krku – a cítíte se jinak v pořádku, lehký běh v nízké intenzitě nebývá problém. Naopak může uvolnit dutiny a zlepšit náladu. Jakmile ale nemoc zasahuje pod krk – bolest na hrudi, kašel, únava celého těla, zvýšená teplota nebo horečka – je běh přísně zakázán. Zvyšuje riziko komplikací, včetně zánětu srdečního svalu.

Jeden špatný krok a je tu výron

Spousta sportovců to dobře zná. Stačí jeden špatný došlap, skok přes potok nebo nečekaná změna povrchu, naše stabilizační svaly nezareagují a je tu výron kotníku. Prevencí je posilování kotníků a rovnovážná cvičení (např. na bosu), pozornost a běh v přehledném terénu. Pokud už k tomu dojde, je třeba pauza od běhání, ledování, klid a jen postupné rozhýbávání. Při větším poškození je třeba ortéza nebo rehabilitace.

Běh je radost, ale tělo není stroj. Když ho budeme poslouchat, pravidelně ho protáhneme a dopřejeme mu potřebný odpočinek, vrátí nám to spoustou kilometrů bez bolesti.

Vbočený palec, zarostlý nehet či patní ostruha


Jaké další zdravotní neduhy trápí sportovce? Přečtěte si ZDE.


Autor: Petra Škeříková, šéfredaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně