- Jaká je souvislost mezi otužováním a kognitivním zdravím?
Pobyt ve studené vodě pomáhá relaxovat, zlepšit soustředění, být odolnější, dodává pocity úspěchu a seberealizace. Kultura otužování a komunity otužilců mohou přinášet pocity společenského začlenění a sounáležitosti. Otužování v přírodě a pobyt v blízkosti vodní plochy mají také pozitivní dopad na mentální zdraví a kognitivní funkce. Přesný mechanismus není znám, ale uvažuje se o vlivu několika mediátorových systémů v mozku, bloudivého nervu, autonomního nervového systému a rovněž o mechanismu, kdy otužování snižuje zánětlivé změny v organismu. Mnohé studie rovněž poukazují na snížení vnímaného stresu, symptomů deprese a úzkosti.
- Co se vlastně děje v našem těle při ponoření do studené vody?
Po ponoření do studené vody se aktivují chladové termoreceptory v kůži, které vyšlou signál neuronům v mozku. Neurony potom aktivují iontové kanálky, které jsou klíčové pro regulaci tělesné teploty. Následuje stresová reakce, která má za cíl udržet teplo ve středu těla. Zatnou se svaly, zvýší se produkce glukózy (zdroj energie), zrychlí se tepová frekvence a vzroste krevní tlak. Toto prvotní zrychlení metabolismu samo o sobě generuje teplo. Sníží se také celkový průtok krve mozkem, ve snaze udržet jeho teplotu.
- Je to ten „správný“ stres pro tělo?
Stresová reakce v těle je regulována hormony. Jejich účelem je připravit tělo na stresovou situaci vyplavováním hormonů, jako je například adrenalin, noradrenalin, dopamin, ale i endorfiny. Tyto hormony ovlivňují nejen výše zmíněné reakce, ale i imunitní systém a mentální zdraví. Potom, co stresová situace ustane, aktivují se v těle mechanismy, které vyplavování těchto hormonů regulují a rovněž se aktivují protizánětlivé mechanismy. Při některých neurodegenerativních onemocněních nebo depresi dochází k hormonální nerovnováze. Ta se projevuje například sníženou hladinou noradrenalinu, ale také nízkou aktivitou imunitního systému, což zvyšuje náchylnost k nemocem a chronickým zánětům. Vědci se domnívají, že krátkodobá aktivace hormonální osy pozitivním stresorem, jako je studená voda, pomáhá tuto rovnováhu narovnat.
- Existují vědecké výzkumy potvrzující, že pravidelné vystavování chladu může snižovat riziko Alzheimerovy choroby?
V případě Alzheimerovy nemoci je zánětlivá teorie v popředí výzkumu prevence a vývoje léků. Tvorba bílkoviny beta-amyloidu poškozuje nervové buňky, ale tento vliv je rychlejší a výraznější u nemocných se zánětlivou složkou a u nositelů genu pro apolipoprotein E4 (ApoE4). Omezení zánětlivých změn stravou, životním stylem, ale i otužováním proto pomáhá jednak v prevenci, ale i ve zmírnění průběhu onemocnění, pokud již vypuklo. Mimochodem, kolegyně Mgr. Veronika Hošková zpracovala na toto téma mnohé studie, které jsou k přečtení na stránkách naší aplikace Terrapino.
- Co poradit seniorům, kteří mají třeba počínající potíže s pamětí – jak začít s otužováním?
Způsobů, jak se otužovat, je mnoho. Někdo má radši studenou sprchu, jiní studenou vanu nebo sud a další se rádi otužují s přáteli v rybníce nebo v moři. Každý z těchto přístupů má svá pro a proti. Pro mentální zdraví je nejlepší otužovat se s přáteli nebo místní skupinou otužilců někde v přírodě. Člověk takto získá benefity nejen ze studené vody, ale i ze sociální interakce a posílení vztahu s přírodou. Je důležité snižovat teplotu vody postupně, aby se tělo mohlo aklimatizovat (např. začít s otužováním venku už koncem léta). Nejen senioři by si měli dát pozor na zvýšení tepové frekvence a krevního tlaku. Otužování také zvyšuje inzulinovou senzitivitu, proto může být nebezpečné pro diabetiky.
prof. MUDr. Jakub Hort, M.D., Ph.D., FEAN
