Kromě motorického rozvoje probíhá od narození i senzorický rozvoj, tedy poporodní rozvoj jednotlivých smyslů, jakými jsou čich, chuť, sluch, hmat a zrak. Spolu s rozvojem senzorických dovedností se vyvíjí i paměťové stopy spojené s jednotlivými vjemy. Dítě postupně po narození začíná reagovat na podněty z okolí, které vnímá svými smysly. V souvislosti se smyslovými podněty se pak rychle rozvíjí i řečové dovednosti, jemná motorika a následně i sociální dovednosti. I zde platí, že každé miminko je jiné a nelze jej srovnávat.
Sluch
Sluch je od narození dobře vyvinutý. Novorozenec na hluk reaguje úlekovým trhnutím, na obličeji lze také pozorovat reflexní mrknutí. Velmi brzy se vyvine vědomá reakce na sluchové podněty, zpozornění i zklidnění se při zvukových podnětech od maminky. Po několika týdnech, zhruba ve druhém měsíci, se již vyvíjí i reakce obličeje na zvukový podnět. Harmonické zvukové podněty uklidňují novorozence, hlučné podněty vyvolávají úlek a pláč.
Čich
Čich je jeden ze smyslů, který je výborně vyvinutý již od narození. Novorozenec dokáže zareagovat na silné vůně i zápachy a vyjádřit libost nebo nelibost s nimi. Čich se dále zdokonaluje společně s chutí, jak miminko poznává nové vůně potravin, které jsou mu podávány postupně v příkrmech.
Chuť
Od narození má miminko také poměrně dobře rozvinuté vnímání chuti. Samozřejmě ještě se nepotkalo s komplexnějšími chutěmi, jaké obsahují jídla pro dospělé, proto je jeho základní preferencí sladká chuť. Zajímavým faktem je, že chuťová paměť je velmi silně budovaná v prvních rocích života a ovlivňuje pak celý život. V dospělosti a ve stáří má člověk tendenci vracet se k sladkým a nekomplikovaným chuťovým podnětům, které má z dětství.
Zrak
Novorozenec potřebuje na rozvoj zrakových schopností ještě nějakou dobu. Vývoj zraku tedy příroda záměrně ponechává na dobu raného dětství. Zpočátku se nám může zdát, že miminko šilhá. Je to velmi běžný a zcela normální jev. Jde o tzv. divergentní strabismus, který se do několika týdnů upraví. Novorozenec zpočátku nedokáže akomodovat, tedy zaostřit na předměty v okolí. Oči se pohybují zpočátku jen v rovině.
Předměty v zorném poli sleduje miminko pouze krátce. Zhruba do měsíce již dokáže fixovat pohled na výrazný a velký předmět v jeho zorném poli. Při pohybu předmětu se hlavička také spontánně otáčí. Zhruba od třetího měsíce se u miminka objeví optikofaciální reflex, kdy zaostří na předmět a dokáže očima pohybovat nahoru a dolů.
Hmat
Rozvoj hmatu je vlastně rozvojem propriorecepce, tedy komplexního vjemu mnoha tlakových a polohových čidel, nezřídka doprovázené i vjemem čichovým a chuťovým. Miminko má v prvních měsících života tendenci všechno ochutnávat. Teprve časem se k němu přidá i jemná motorika, úchopy a držení předmětů. Rozvíjí se součinnost oka, úst a rukou. Zhruba ve čtvrtém měsíci již pozorujeme vědomé přidržování předmětů. Pokud by miminko výrazně preferovalo jednu ruku, mohlo by to být varovným příznakem opožděného vývoje nebo jiné poruchy.
Rozvoj řečových dovedností
Pod rozvojem řečových dovedností rozhodně nemyslíme pláč, kterého si každá maminka užije do sytosti. Rozvoj řečových dovedností navazuje na rozvoj jemné motoriky, tedy koordinovaných pohybů jazyka, nosohltanu a hlasivkových vazů, vše na podněty z mozku. Nekoordinované hlasové projevy jsou patrné již od prvních týdnů života. Samohlásky lze odlišit zhruba ve druhém měsíci, následuje broukání si, odlišná reakce na různé hlasy z okolí, žvatlání jednotlivých slabik a jejich opakování následuje zhruba v šestém měsíci. I zde platí, že k řeči musí být miminko stimulováno hlasovými podněty. Dítě se učí napodobováním mluvy. Zhruba do deseti měsíců již vyslovuje jednotlivá jednoduchá slovní spojení.
