Expedice Nanga Parbat, Rupálská stěna

Expedice Nanga Parbat, Rupálská stěna

Vrchol deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat ležící ve výšce 8 126 metrů je cílem opavského rodáka Tomáše Petrečka a jeho kamaráda a horolezce Marka Holečka. Dobrodružství a extrémy má 39letý Petreček, civilním zaměstnáním profesionální hasič, evidentně v genech, protože i jejich výstup na nejvyšší horu Pákistánu, jejíž název v překladu znamená Nahá hora, bude unikátní. Oba horolezci se na vrchol vydají prvovýstupem proslulou a obávanou Rupálskou stěnou, která je s převýšením 4 600 metrů nejvyšší stěnou světa. Navíc tzv. alpským stylem, tedy bez cizí pomoci, bez použití kyslíku a předem připravených fixních lan.

Příchod do základního tábora

Dne 25. července přilétáme z Prahy do Islámábádu, hlavního města Pákistánu. Do „země mužů“, jak tomuto místu s jistou nadsázkou říkáme. Ženu zde totiž potkáte jen minimálně. A když, tak hlavně na polích. Zahalenou…

Z Islámábádu vyrážíme malým autobusem s veškerým naším vybavením, cestou necestou přes sedlo Barbusar Pass, ležící ve výšce 4 200 m n. m. Zde dostáváme policejní ochranu, muže se samopalem, a pokračujeme dolů do Chilasu. Projíždíme územím, ve kterém jsou časté nepokoje, proto ta bezpečnostní opatření. Vůbec všude v Pákistánu jsou zbraně viditelné na každém kroku, klidně i hotel hlídá ochranka vybavená kulovnicemi…

V Chilasu přespíme a následující den už terénním autem pokračujeme cestami podobajícími se spíše komunikacím pro zásobování někde v lomech. Ty se táhnou převážně hlubokými údolími, do jejichž dna se zařezávají divoké kalné řeky.

Po cestě zažíváme nebezpečné a nekonečně dlouhé nepříjemné okamžiky – s vědomím, že už nejedno auto skončilo na dně místních kaňonů – a člověk si jen přeje, ať jsou rychle pryč. A jen doufá, že doslova nasypané štěrkové cesty vydrží i náš průjezd…

Konečně dorážíme do vesnice Tarasing. Je bez mobilního signálu a elektřiny, ta je zde dostupná pouze od devatenácti do třiadvaceti hodin.

Zde přespíme, ráno najmeme nosiče a muly, kteří nám pomůžou s veškerým vybavením, a pokračujeme překrásnou krajinou plnou říček a zakrslých cedrů do základního tábora.

Cesta utíká poměrně rychle, výška okolo 3 000 metrů je znát, člověk se docela zadýchává. Občas vykoukne naše hora, Nanga Parbat, a její obrovská jižní stěna. Máme štěstí, vysoká oblačnost ji zčásti zahaluje. Proto ji zatím nevidíme v její plné velikosti a kráse. A to je nejspíš dobře, protože i tak to pro podráždění našich nervových zakončení zatím stačí.

 

Konečně jsme v bejzu (v základním táboře). Máme postavené stany, kuchyň, jídelnu a nejdůležitější z nejdůležitějších – „záchody“. Všude kolem běhají divocí koně a všudypřítomní svišti hájí svá teritoria.

Je tady krásně! Snad jen tento základní tábor nestojí jako většina ostatních na ledovci, v místě bez života… Na jednu stranu je to veliká výhoda, na druhou však jistota, že lezení v Rupálské stěně bude velmi dlouhé a tím pádem i náročné. Ten 4 600 metrů obrovský gigant je právem označován za nejvyšší stěnu světa!

Autor: Tomáš Petreček

Přečtěte si také

Jak zdravě vařit pro děti? Grilujte a pečte zdravěji, smažení raději vynechte

Jak zdravě vařit pro děti? Grilujte a pečte zdravěji, smažení raději vynechte

Při přípravě dětských pokrmů dávejte přednost vaření, dušení a vaření v páře. Pokud se rozhodnete péci nebo grilovat, volte zdravější alternativy. Smažené pokrmy jsou nejméně vhodné, a proto je zařazujte do dětského jídelníčku jen výjimečně.

Dovolená na chalupě: Lékárnička na pobyty v přírodě

Dovolená na chalupě: Lékárnička na pobyty v přírodě

Ne nadarmo se říká, že jsme národem chalupářů. Proto již mnozí pomalu balíme kufry, čtení, rybářské potřeby, hrnce, zavařovací sklenice a často nezbyde čas na důkladnou revizi léčiv a zdravotních potřeb.