Pro naprosté začátečníky jsou lepší rovinky. Klidně tahejte dítě za hůlky a trénujte si s ním základní klouzání a držení rovnováhy. Teprve pak se vydejte na svah. Nemusíte rovnou do skiareálu. K prvnímu seznámení s lyžemi dobře poslouží i malý kopeček nad domem. První dny na sjezdovce se vyhněte vlekům, ze kterých mají děti většinou strach. Vyberte pozvolný úsek a do kopce šlapejte pěšky. Připravte se na časté pády a pomáhejte dítěti na nohy, aby se častým vstáváním ze země předčasně neunavilo.
Při tréninku mějte na paměti tři základní pravidla:
- Do kolen. Učte děti, že si mají „sedat do kolen“, aby měly těžiště dole. Pomohou jim v tom ručičky položené na kolenou, protože je nutí do skrčené polohy. Lyže by měly být do pluhu. Teprve po zvládnutí základního plužení se můžete pustit do výuky přenášení váhy.
- Velké oblouky. Natrénujte velké, široké oblouky ze strany na stranu svahu. V začátcích je vhodnější oblouk šikmo ke svahu, protože se tak dítě samo naučí zastavit a bude se cítit na lyžích bezpečněji.
- Spadni! Malý lyžař by si měl osvojit pravidlo, že je vždy lepší spadnout na zadek, než se nekontrolovaně řítit do neznáma. Vysvětlete mu, že padat není ostuda, a nacvičte si s ním pokyn „Spadni!“.
Svěřte dítě do rukou profesionálů
Necítíte se v roli lyžařského instruktora pohodlně? Zkuste lyžařskou školku. Instruktoři vědí, jak na to, a díky tomu dítě zvládne techniku snáze a rychleji. Dítě, které je již sociálně zdatné, většinou přijme pokyny cizího člověka lépe než ty od rodičů. Lyžařské školičky bývají vybavené prvky, které děti baví a motivují k větším výkonům, jako jsou tyče s obrázky zvířátek, branky a terénní překážky nebo volanty. Výhodou je vlastní provazový vlek nebo pohyblivý koberec, který šetří malým lyžařům síly. Plusem je také to, že děti jezdí s instruktorem v ohraničeném areálu, kde nehrozí kolize s ostatními lyžaři.