Rozhovor: Obezita vede k častějším a delším nemocím

• Máte ze své praxe zkušenost, že obézní lidé jsou častěji nemocní? 

Obezita je nemoc, která má opravdu zásadní vliv i na náš imunitní systém. Jelikož nadměrný tuk v našem těle (nad 20 % tuku u mužů a 30 % tuku u žen) není otázkou „jen“ estetiky, ale je třeba si uvědomit, že tuková tkáň je i metabolicky aktivní. A to může mít spoustu negativních dopadů na naše zdraví, pokud je těchto látek více, než je fyziologický stav. Cest, jakými dokáže zvýšený tuk v těle ovlivnit imunitní systém, je více a i ve své výživové poradně pozoruji následky, které má právě obezita. 

V poradně vnímám častější a zejména delší průběh onemocnění u klientů, kdy je vnitřní tuk již vyšší než optimální hodnoty. A spektrum onemocnění neinfekčního charakteru bývá součástí již osobní anamnézy – inzulinová intolerance, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, poruchy spánku u spánkové apnoe, alergie, ale také např. potíže s otěhotněním či pak v těhotenství. 

Ale ráda bych začala pozitivně: velké části těchto zdravotních problémů se dá preventivně předcházet úpravou životního stylu. I když má člověk nadváhu či již spadá do pásma obezity, už 5-10 % redukce tělesné hmotnosti má významný pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu!

• Můžete jednoduše vysvětlit, co se v těle děje, když nadbytek tuku začne „brzdit“ imunitu? 

Tuková tkáň se chová jako žláza, která vylučuje různé látky, například pro-zánětlivé cytokiny, tzv. adipokiny, které regulují imunitní systém. Při nadbytku vnitřního (viscerálního) tuku poté dochází k aktivaci imunitního systému právě těmito adipokiny a v těle dochází k trvalé aktivaci imunitního systému a chronickému mírnému zánětu. Aneb zánětlivé markery se pak dají i z krve naměřit jako mírně neustále zvýšené, avšak ne tak vysoké hodnoty jako u akutního zánětu. Nebezpečné je to, že nejde o žádnou infekci či alergen zvenčí, kdy je samozřejmě třeba, aby náš imunitní systém reagoval a pracoval na odstranění. Ale tento trvalý zánět způsobený nadměrným množstvím tuku v těle bohužel snižuje schopnost organismu reagovat na nové infekce, protože imunitní systém je „přetížen“ a reaguje méně efektivně. Tím pádem může docházet k častějším dalším onemocněním a zejména samotná léčba pak může být mnohem delší a komplikovanější. A samotná regenerace a hojení bývá také pomalejší. 

• To je tedy důvod, proč mají obézní lidé často těžší průběh infekčních nemocí, třeba chřipky nebo covidu? 

Ano, jak jsem zmínila, při zvýšeném množství tuku v těle je imunitní systém „přetížený“ a samotné imunitní buňky mohou mít tedy sníženou schopnost ničit cizorodé látky a patogeny, ale také se pomaleji tvoří protilátky např. při očkování, a to vše má pak vliv na vyšší náchylnost k infekcím, ale také pomalejší odpověď imunitního systému. A tím pádem se pak nemoc protahuje, ale může se i zhoršit přidružením dalších potíží. Také například dochází ke zhoršené ventilace plic, a tedy nižší kapacitě dýchání. A rozhodně ne v neposlední řadě má vliv na snížení obranyschopnosti samotný střevní mikrobiom, kde je koncentrováno až 70 % veškerých imunitních buněk. Právě u obézních lidí je často mikrobiom pozměněn následkem porušení střevní bariéry. Zjednodušeně řečeno, patogenní mikroorganismy převažují nad těmi prospěšnými a dochází k bakteriální nerovnováze. 

• Které chyby ve stravování byste vyzdvihla?

Nadměrná konzumace jednoduchého cukru – zejména ve formě přidaného cukru do nápojů, sladkostí, sladkého pečiva, a také slazených mléčných výrobků, ale často je přidaný cukr i tam, kde bychom ho na první pohled nečekali, je proto třeba číst etikety. Jde často o „prázdnou“ a zbytečnou energii. Častá konzumace ultra-zpracovaných potravin (kupované sušenky, fast food, hranolky, pečivo s náplní, čokoládové tyčinky), kdy jde o kombinaci jednoduchého cukru, bílé mouky, nejčastěji nasyceného či méně kvalitního tuku (případně zahřívaného na vysoké teploty) a soli, znamená obrovskou dodávku energie, ale tělu nedodají nic prospěšného. Jsou to tzv. nutričně chudé potraviny. Navíc nemají schopnost dlouhodobě zasytit, tím pádem je brzy opět hlad. 

• Čemu se dále vyvarovat?

Dále je to nedostatečné množství vlákniny ve stravě, převaha bílého pečiva, konzumace právě ultra-zpracovaných potravin zbavených vlákniny, nedostatečná konzumace zeleniny a ovoce denně, minimum luštěnin, natural ořechů v jídelníčku. Nedostatečné množství bílkovin – jakožto stavební jednotka celého našeho těla, ale i právě imunitního systému jsou bílkoviny velmi zásadní a nepostradatelné na všech úrovních. 

• A co alkohol?

Nadměrná konzumace alkoholu je obrovský, prázdný zdroj energie, který se podílí na vzniku nadváhy a obezity, ale obecně jde o toxickou látku, která má negativní vliv nejen na střevní mikrobiom, ale na celý organismus. K tomu se váže celkově nevhodný životní styl – zejména dnešní neustálý stres a spěch, protože to vše vede k pocitu, že nestíháme. Volíme pak často ne zcela vhodné potraviny, ale spíše pohotové varianty, které jsou nutričně chudé, ale energeticky bohaté. Není čas na pohyb a i spánek je nedostatečný. Tím pádem přichází únava, vyčerpání, potřeba rychlé energie a kolotoč se opakuje a vede právě k hromadění zásobní energie ve formě tuku. 

• Jaké tři kroky byste v první řadě doporučila?

1. Omezit ultra-zpracované potraviny na minimum. Snažit se nakupovat základní potraviny a většinu jídel si připravovat sami – cílem je vědět, co jíme.
2. Omezit přidaný jednoduchý cukr – zejména v nápojích a sladkostech, slazených mléčných výrobcích, ale také sladkém pečivu.
3. Zvýšit množství vlákniny jakožto potravy pro náš mikrobiom. Denně sníst 400 g zeleniny a 200 g ovoce (což je v praxi jedno rajče, ⅓ okurky, zeleninový salát + 1 větší jablko denně), dále celozrnné produkty, ořechy, luštěniny a jako bonus myslet na méně tučné pestré zdroje bílkovin.

• Jak si nastavit realistické stravovací návyky, které nám vydrží déle než měsíc? 

Cíl by neměl být jen „zhubnout“, ale mělo by jít o rozhodnutí, které myslíme vážně a vidíme v něm smysl. Nemá to být stres ani závod. Zásadní je nepřepálit start a nechtít vše najednou hned. Jen tak změna návyků může být udržitelná. Změna stravovacích návyků chce konzistenci a trpělivost – každý malý krok se počítá. 

• Kdy má smysl vyhledat nutričního terapeuta? 

Ve chvíli, kdy si začnete uvědomovat, že se necítíte ve svém těle dobře. Ale také například pokud máte intoleranci na nějakou složku ve stravě či přímo alergii na určité potraviny. Nebo když si chcete ověřit, zda vašemu jídelníčku něco nechybí či nepřebývá. 
Rozhodně doporučuji vyhledat odborného nutričního terapeuta. Ten udělá na počátku nejen kompletní analýzu složení těla, např. na InBody, a zjistí, jaké je procento tuku v těle (jelikož hmotnost není rozhodně vždy vypovídající faktor), tedy poměr aktivní (svalové tkáně) a tukové tkáně. Jaká je přibližná hodnota bazálního metabolismu, což je důležitý parametr pro nastavení budoucího energetického příjmu na den dle cílů, ale také právě hodnotu a případnou rizikovost vnitřního tuku. Společně si projdeme osobní anamnézu, ale také již samotný obvyklý jídelníček a režim ve stravování. Nejlepší je vidět přesný záznam jídelníčku za poslední aspoň týden (zapsaný popravdě, už tím začneme vnímat, co jíme). A následně se potom doporučí individuální cesta, na co se zaměřit a proč. 

• Jaká je výhoda v tom hubnout s pomocí odborníka?

Výhoda pomoci nutričního terapeuta je vedení a efektivní spolupráce, kdy se klient učí nutriční gramotnosti, která je stále velmi nedostatečná – informace jsou roztříštěné a lidé mají v hlavě zejména samé mýty, diety a extrémní výživové směry. A nadšený odborník, který vystudoval obor nutričního terapeuta, postupně učí klienta zorientovat se na trhu potravin, číst etikety a zejména sestavit si vyvážený jídelníček vzhledem k cílům a případným specifikům. Díky pravidelným kontrolám je klient motivován nejen přeměřením, ale postupně se mohou přidávat další a další kroky a změny, až se z úprav stávají dlouhodobé návyky. Často stačí drobné změny, které však vedou ke zlepšení pocitu, nálady, ale právě i zdravotního stavu, jako je odstranění únavy, pálení žáhy, zácpy… 

Nutriční terapeut může eliminovat několikaleté neefektivní snahy, které často berou elán a spíše si člověk více a více nevěří a motá se v tzv. začarovaném kruhu diet a následného přibírání. Tak jako máme svého praktika a zubního lékaře, ke kterým chodíme na pravidelné preventivní prohlídky, stejně tak bychom měli mít i nutričního terapeuta a sledovat naše složení těla v různých etapách života a zejména neodbývat stravování. Přece jen je to, co jíme, je nástroj, který máme ve svých rukou. Můžeme tak své zdraví do značné míry řídit. A byla by škoda tuto možnost nevyužít.

Autor: Petra Škeříková, šéfredaktorka portálu Zdraví jako vášeň