Nedostatečná výživa seniorů vede k únavě i slabosti

• Proč mají senioři tendenci jíst málo, jednotvárně nebo studené jídlo?

V praxi často vidím, že se v životě seniora přístup ke stravování mění. Mění se jeho představa o tom, co je „dostatečné“ jídlo, od výběru surovin až po jejich úpravu. Často přijdou o partnera, pro kterého vařili, nebo už nemají důvod „se snažit“. Vaření pro jednoho je nebaví a někdy ani necítí potřebu či chuť vařit. Přidávají se potíže s pohybem, někdy bolí ruce, nohy a hůře se jim stojí u sporáku. Teplé jídlo znamená nákup, přípravu i mytí nádobí, což může být pro staršího člověka velká zátěž. Snížená chuť k jídlu, horší čich, smutek, samota i finanční stránka pak často rozhodují o tom, co skončí na talíři.

• Jaké živiny seniorům nejčastěji chybí a jak se to projeví?

Často se setkávám s celkově nízkým energetickým příjmem. Někdy senior vynechává celé porce jídla, například svačiny nebo večeře, jindy se „šidí“ na kvalitě potravin. Jídelníček seniorů pak stojí hlavně na pečivu, tavených sýrech, uzeninách a sladkých nápojích. Nejčastěji chybí bílkoviny, vitamín D, vápník, železo, zinek a vláknina. V praxi se to projeví slabostí, rychlejší únavou, úbytkem svalů a horší stabilitou, což zvyšuje riziko pádů. Slabší je také imunita, rány se hůře hojí a kolísá nálada. Častá věta „já přece jím, hlad nemám“ neznamená, že tělo dostává vše, co potřebuje.

• Jaké jsou varovné signály nedostatečné výživy?

Váha je jen špičkou ledovce, a navíc tento údaj může být zavádějící. U některých seniorů zůstává jejich váha dlouhodobě stejná, nebo dokonce mírně stoupá. Často je to ale dáno tím, že ubývá svalová hmota a je nahrazována tukovou tkání, což není na první pohled vidět. Právě proto má smysl sledovat celkový fyzický stav, jako je síla, stabilita, chůze nebo to, jak snadno se unaví. Varovné je, když senior slábne, méně chodí ven, je výrazně unavenější, spavý nebo naopak podrážděný. Rodiny si často všimnou i horší paměti, apatie, změn nálady nebo častější nemocnosti. Typické je také to, že má plnou lednici, ale „nějak nemá chuť“. Pokud zaznívá „mně to stačí“ nebo „už to nemá cenu“, je dobré zbystřit, protože výživa úzce souvisí s fyzickou i psychickou kondicí.

• Jak se s věkem mění chutě, trávení a potřeby?

S věkem se snižuje chuť k jídlu, zhoršuje se čich i chuť a trávení bývá citlivější. Problémy se zuby nebo zubní protézou vedou k vynechávání masa, zeleniny či tvrdších potravin. Léky mohou ovlivňovat chuť, způsobovat nevolnost nebo pocit plnosti. Metabolismus se sice zpomaluje, ale potřeba bílkovin paradoxně roste. Velkou roli hraje i samota. Jíst sám není totéž jako jíst s někým. Opomenout nelze ani pitný režim, který je pro seniory velmi důležitý.

• Co vzkázat pečujícím, kteří seniora nechtějí poučovat ani kontrolovat?

Nezačínejte výčitkami. Mnohem lépe funguje zájem a společné hledání řešení. Pomoci s nákupem, vařit spolu nebo přinést hotové jídlo „jen tak na ochutnání“. Místo kontroly zkuste sdílení: „Mně by se líbilo, kdybychom spolu občas obědvali.“ Respekt je klíčový a náš senior potřebuje cítit, že má ještě situaci pod kontrolou. I malé změny, jako je přidání jogurtu, vajíčka nebo polévky, mají často větší efekt než tlak na dokonalý jídelníček.

Autor: Štěpánka Trnková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň