Naše tělo v zimě pracuje jinak než v létě a stravou podpoříme, nebo naopak vyhodíme z rovnováhy naši schopnost si teplo udržet. Takže když se venku ochladí, často si myslíme, že stačí šálek vroucího čaje a tělo má o teplo postaráno. Pravda ale není takhle přímočará.
Horký nápoj krátkodobě skutečně zahřeje ústa, krk a žaludek, ale celková tělesná teplota se zvýší jen minimálně. Příliš horký nápoj může vyvolat opačný extrém, protože paradoxně spustí pocení, které má naše tělo připravené jako nástroj k rychlému ochlazení. Dlouhodobý efekt v termoregulaci se dostavuje hlavně díky zlepšení prokrvení a pocitu psychického komfortu.
Alkohol zahřeje jen na oko
Snad nejrozšířenější zimní mýtus je, že alkohol vyrobí teplo, rozšíří cévy, a tak se teplo začne rychle dostávat k povrchu těla. Jenže právě to vede k jeho úniku, takže ve výsledku dochází k rychlejšímu prochladnutí. Proto není alkohol vhodný před pobytem v chladu ani po něm.
Kořeněné jídlo: vyšší odolnost proti zimě?
Pálivá jídla zahřejí okamžitě, protože kapsaicin stimuluje receptory a tělo začne krátkodobě produkovat více tepla. To ale neznamená, že člověk získá „vyšší odolnost“ vůči chladu. Je to jen přechodná reakce a krátkodobé řešení. Kořeněná jídla jsou v zimě skvělá pro podporu trávení, ale nahrazovat jimi kabát nebo systémovou odolnost opravdu nelze.
Ledové pití po sauně: ano, nebo ne?
Po sauně pracuje tělo ve výrazně zvýšené teplotě. Vypít nárazově studený nápoj může vyvolat prudké stažení cév, což může být pro některé osoby velmi nepříjemné, nebo dokonce zatěžující. Mnohem bezpečnější je vlažný nebo mírně chladný nápoj, nikoli ledový.
Organismus se díky tomu harmonizuje postupně a nezatíží se dalším náhlým teplotním šokem.
Co skutečně pomáhá tělu zahřát se zevnitř?
- Pravidelné a výživné jídlo, protože hlad = chlad
- Zdravé tuky podporující stabilní energii
- Teplé polévky a vývary
- Koření podporující cirkulaci: zázvor, skořice, hřebíček, kardamom
- Dostatek tekutin, protože i mírná dehydratace zhoršuje termoregulaci
- Vyvážený obsah bílkovin
