Co pro člověka znamená stres a co můžeme udělat, abychom se cítili lépe?
Pokud se dostaneme do stresu, vychýlí se rovnováha organismu na úrovni tělesné i psychické. Jestliže tato nerovnováha trvá delší dobu, má to své škodlivé důsledky. Tělo ve stresu přetěžuje některé orgány, například svaly a srdce jedou na plný výkon, ale jinde je nutné ubrat. Nejčastěji pak trpí imunita a trávicí systém.
Jak poznáte, že jste ve stresu?
Někdo to pozná okamžitě. Ale mnoho lidí jede dlouhé roky na plný výkon, a tak si vlastně ani neuvědomí, že už se dávno dostali za zdravou hranici. Signály, které nám dává přetížené tělo, jsou na fyzické úrovni nejčastěji spojené se zatuhnutím šíje, bolestmi hlavy, problémy se žaludkem a se spánkem. Na mentální úrovni lze v době stresu zaznamenat poruchy soustředění, roztěkanost a opakující se myšlenky, které se stále dokola točí kolem toho, co nás tíží.
Vezměme si například mladého člověka, který chce vše stihnout, všude být, je plný energie a všechno ho baví. Náhle však začne trpět bolestmi břicha, ale lékaři nezjistí žádnou odchylku, všechny rozbory krve a další vyšetření ukazují, že daný člověk je zdravý. Časem se ale příznaky mohou zhoršovat až do vzniku reálného onemocnění, v našem případě třeba žaludečních vředů.
Nasloucháte tělu?
Psychologové používají metaforu, že lidské tělo na úrovni psychické a fyzické funguje jako rozhovor dvou lidí. Je to, jako když jste s přítelem a snažíte se mu něco říct, ale on vás neposlouchá. Tak se mu to snažíte říct důrazněji. A ještě důrazněji. Naše tělo to dělá také tak, až nakonec začne dávat opravdu bolestivé podněty, aby bylo vyslyšeno.
Problém je, že někteří lidé jsou natolik „nedoslýchaví“, že si nevšimnou ani hromadících se symptomů a k lékaři se dostanou až tehdy, kdy už důsledky mohou být fatální.
V tomto případě vám mohou být velmi nápomocni vaši bližní. Ti si totiž často všimnou mnohem dřív, že s vámi není něco v pořádku, že jste jiní než dřív. Neodbývejte to mávnutím ruky, většinou mají pravdu.
Psychoneuroimunologie
Tento poněkud komplikovaný název označuje v medicíně obor, který se zabývá právě tím, jak něco nehmotného, jako je stres, může způsobovat problémy a nemoci na hmotné úrovni našeho těla.
Jinými slovy, jde o problém propojení těla a mysli. Když něco negativního dlouhodobě prožíváme na úrovni pocitů a emocí, začneme se dostávat do celkové nerovnováhy organismu. Mozek začne tělo připravovat na reakci typu „boj nebo útěk“, tedy na aktivní reakci, ke které ovšem nedojde. Vylučované stresové hormony se neodplaví a začnou se v těle hromadit a škodit.
Takzvaný „neřešitelný stres“
Když vás například stresuje partner, můžete se s ním rozejít. Pokud máte problémy s nadřízeným, můžete změnit zaměstnání.
V našem životě ovšem mohou nastat i situace, kdy příčinu stresu odstranit nemůžeme. Když vás například postihne vážné onemocnění nebo čelíte po rozvodu s partnerem nutnosti starat se sám/sama o děti, lze situaci pouze vzdorovat, snažit se s ní postupně smířit a naučit se s ní žít.
Covid je jedním z příkladů neřešitelného stresu, protože příčinu odstranit nemůžeme a víme, že ani v blízké budoucnosti se to hned tak nepodaří. Co pro sebe v tuto dobu můžeme udělat, abychom se cítili co nejlépe?
Prvním doporučením je začít ventilovat emoce. Pokud emoci nemůžete nebo nechcete ventilovat, spotřebujete dvakrát tolik energie na její udržení v sobě. Proto je lepší o svém problému mluvit, vypsat se z něj do deníku nebo bušit pěstí do polštáře.
pravidelnost
