Přejít k hlavnímu obsahu
imunitu podporujte hlavou
22. 12. 2020

Imunitu podporujte hlavou

Nálada a postoj mají nezanedbatelný dopad na náš imunitní systém. Když jsme šťastní a optimističtí, poskytujeme naší imunitě dobrý základ pro správné fungování. Vystresovaní, negativní a úzkostní jí naopak podkopáváme nohy a není pro ni snadné udržovat nás ve zdravém módu.

Nezapomínejte, že imunitu ovlivňuje i psychická nepohoda

Kondice imunitního systému je kromě genetické dispozice ovlivněna i takovými faktory, jako jsou stravovací návyky a životní styl, a v nezanedbatelné míře emočním stavem. Je proto potřeba přemýšlet nad svým přístupem k životu a k jeho jednotlivým oblastem. Napíše se to snadno, ale je jasné, že se jedná o rozsáhlou komplexní záležitost. Kde začít? Prvním důležitým a relativně jednoduchým krokem je nezapomínat na to.

Trochu zapomínáme, jak psychika ovlivňuje naši imunitu

Víme, že v mozku i v jiných orgánech vznikají látky, hormony, které ovlivňují celý náš organismus. 
Ale možná trochu zapomínáme, že sekreci hormonů ovlivňuje právě náš psychický stav. A pokud jsme v psychické nepohodě, produkce hormonů se mění, naše nálada se zhoršuje a následují i nejrůznější fyzické potíže.

Trpí orgány, ale hlavně celý imunitní systém

Trpíte-li dlouhodobě psychickými problémy, stresem, úzkostí či pokleslou náladou, negativně to ovlivní nejen jednotlivé orgány, ale také celý imunitní systém. Je oslabený, začne pracovat nedostatečně a vy se stanete snadným terčem všech možných viróz a dalších onemocnění. 

Jak je to se stresem?

Jistě, stres není virus ani bakterie a sám o sobě nám nachlazení nebo chřipku nepřivodí. Ale oslabí imunitní systém, který se pak není schopen s bacily vypořádat.
Stresová reakce v organismu probíhá následovně. Stres vybudí organismus a připraví ho na reakci typu „boj“ nebo „útěk“. Zvýší se srdeční akce, tep, produkce adrenalinu, kortizolu a dalších látek. Jakmile vnímaná hrozba pomine, hladiny adrenalinu a kortizolu opět poklesnou, srdeční frekvence se zpomalí, krevní tlak se vrátí na výchozí úroveň a další systémy organismu obnoví své pravidelné aktivity.
Nicméně pokud tělo zůstává v napjatém stresovém stavu, připraveno reagovat, stresové hormony se vyplavují neustále. Buňky imunitního systému nejsou schopny reagovat normálně, a tak vzniká vyšší riziko různých onemocnění a náchylnost k zánětům.

Pozor na to, jak reagujeme

Jenže nejde jen o reakci těla. Jsme-li vystaveni stresu, může to ovlivnit i naše následné chování. V reakci na stres máme tendenci uchylovat se k nezdravým strategiím jeho zvládání, jako je například kouření, pití velkého množství kofeinu a alkoholu nebo jedení potravin s vysokým obsahem cukru. Obvykle se naruší také náš spánkový režim, vzdáváme se pohybu na čerstvém vzduchu či jakéhokoli jiného fyzického cvičení i společenských aktivit.
Víme, že je to cesta špatným směrem. Nezapomínat na to, jak psychická ne/pohoda ovlivňuje naše zdraví, je začátkem té dobré cesty.
 

Aktuálně