Určitým stadiem chronické žilní nedostatečnosti trpí až 80 procent dospělé populace. Nejlehčí formou jsou drobné rozšířené žilky (metličky) na dolních končetinách a druhým stadiem jsou křečové žíly (varixy). Ty mohou být vážným medicínským problémem.
- Trombóza zní jako vážný problém, který může přijít nečekaně. Jak ji vlastně poznáme a kdo by si na ni měl dát největší pozor?
Trombóza je vznik krevní sraženiny (trombu) v cévním systému. Mezi lidmi je asi nejznámější trombóza žil v dolních končetinách. Projevuje se nejčastěji otokem, bolestivostí, napnutou a zarudlou kůží. Pokud postihuje hluboký žilní systém, může se tato sraženina v určitých případech uvolnit a krevním proudem „doputovat“ až do plic (tzv. embolie), což už je stav životu nebezpečný. U pacientů, kteří mají křečové žíly, může dojít ke vzniku sraženiny právě zde, v povrchovém žilním systému a někdy může trombóza postupovat až do hlubokých žil a ohrozit pacientův život. Rizikovou skupinou jsou typicky starší lidé, imobilní pacienti, pacienti s malignitou a pacienti s genetickou mutací postihující srážlivost krve.
Mnoho lidí řeší křečové žíly až ve chvíli, kdy je bolí nebo jsou viditelné. Dá se jejich vzniku nějak předejít? A kdy je čas vyhledat lékaře?
Křečové žíly jsou jednou z forem žilní nedostatečnosti a nejde jen o estetický, ale také o zdravotní problém. Na jejich vzniku se podílí zejména genetika, nadváha a obezita, dlouhé stání, ale i sezení, opakované gravidity atd. Každý pacient s křečovými žilami by měl být vyšetřen cévním chirurgem. Standardem je ultrazvukové vyšetření, na jehož základě navrhneme odpovídající léčbu na míru pro daného pacienta.
- Jaké možnosti dnes nabízí medicína, pokud už křečové žíly máme? Jsou operace bolestivé a jak dlouho trvá rekonvalescence?
Desítky let se prováděla (někde se i v současné době ještě provádí) klasická chirurgická léčba. V tomto případě se doopravdy jedná o odstranění postižené žíly. Jde o výkon v celkové anestezii s nutností hospitalizace, kdy se do postižené žíly zavede kovový drát, tzv. stripper a žíla se z těla pacienta odstraní. Tento výkon je zatížen bolestivostí a dlouhou rekonvalescencí. Navíc, jako po každé operaci, může dojít k poruše hojení ran, infekci a dalším komplikacím.
V roce 1999 bylo poprvé provedeno laserové ošetření žil. Od té doby již máme k dispozici další moderní, miniinvazivní metody, kdy postiženou žílu uzavřeme v těle pacienta. Jsou to tzv. endovenózní operace. Všechny moderní metody se provádějí v lokální anestezii, pod ultrazvukovou navigací, kdy výkon trvá přibližně 30 až 45 minut a pacient se ihned po výkonu může vrátit k běžným aktivitám.
U pacientů, kteří mají pouze rozšířené žilky v kůži (metličky) a jinak mají povrchové i hluboké žíly v pořádku, lze provést odstranění těchto žil metodou CLaCS (CryoLaser and Cryo-Sclerotherapy). Jde o nejefektivnější léčbu drobných žil, která po zákroku dokonce nevyžaduje ani nošení kompresních punčoch.