Každý člověk je jedinečný, a proto neexistuje jedna univerzální metoda, která by vyhovovala všem. Klíčové je porozumět různým psychoterapeutickým metodám a přístupům. Díky tomu si dokážete lépe odpovědět na otázku, jaká forma psychoterapie u vás může fungovat nejlépe.
DEFINICE PSYCHOTERAPIE
Ještě předtím, než se dostaneme k jednotlivým druhům, pojďme si vysvětlit význam samotné psychoterapie. Dle Evropské psychoterapeutické asociace (EAP) se psychoterapie definuje jako komplexní, vědomá a plánovaná léčba psychosociálních, psychosomatických a behaviorálních poruch či stavů utrpení pomocí psychoterapeutických vědeckých metod, a to interakcí mezi jednou či více léčenými osobami a jedním nebo více psychoterapeuty s cílem snížit záporný postoj ke změně a umožnit zrání, rozvoj a zdraví léčené osoby. To vyžaduje obecný i specifický výcvik a vzdělání.
Mezi základní psychoterapeutické směry patří:
- hlubinná psychoterapie
- kognitivně-behaviorální terapie
- dialektická behaviorální terapie
- humanistická psychoterapie
HLUBINNÁ PSYCHOTERAPIE
Patří mezi tradiční směr, vychází z hlubinné psychologie, která pracuje s nevědomím a vlivem minulosti na člověka.
V současné době tento termín popisuje řadu přístupů:
- psychoanalýza
- psychoanalytická psychoterapie
- dynamická či psychodynamická psychoterapie
Základním předpokladem hlubinné psychoterapie je uznání faktu, že psychický život a psychické obsahy, lidské motivace, reakce a v konečném důsledku i vztahy všech lidí nejsou ovlivňovány pouze vědomou částí osobnosti, nýbrž také oblastmi psychického ústrojí částečně či zcela nevědomými. Tyto pochody – tedy schopnost cítit, vnímat, rozhodovat se, pracovat, milovat či volně přemýšlet jsou ovlivňovány nevědomou částí osobnosti.
Cílem hloubkové psychoterapie není pouze zlepšení symptomů, ale i odhalování a řešení kořenů osobnosti a problémů člověka. Nezaměřuje se na konkrétní problém nebo záležitost, ale snaží se řešit celou škálu vědomých i nevědomých emocí jedince. Bývá obvykle zdlouhavá a poměrně nákladná.
Hlubinná psychoterapie je vhodná pro jedince, kteří řeší:
- hluboce zakořeněná traumata nebo problémy, kterým plně nerozumí
- úzkosti, deprese
- problémy ve vztazích, sexuální problémy
HUMANISTICKÁ PSYCHOTERAPIE
Jedná se o terapii zaměřenou na klienta, případně rogersovská terapie podle svého zakladatele C. R. Rogerse. Humanisté se zaměřují na individuální povahu člověka a nepředpokládají, že skupiny lidí s podobnými charakteristikami mají stejné problémy. Jejich terapie je nedirektivní – terapeut klienta vlídně podporuje, nechává mu mnoho prostoru, zajímá se o situaci „tady a teď“ a nepátrá po minulosti.
Patří sem tyto přístupy:
- tvarový přístup (Gestalt)
- personcentrický (PCA) přístup
- experienciální a existenciální přístup
- preterapie a logoterapie
Terapeut klienta nehodnotí. Je empatický – vžívá se do prožívání klienta a často také shrnuje, co slyšel, a táže se klienta, jestli tomu dobře rozumí. Humanistická psychoterapie je (tak jako psychoanalýza) vhodná pro spíše povídavé klienty.
Humanistická psychoterapie je vhodná pro ty, kdo řeší:
- problémy se závislostí
- úzkosti, deprese
- poruchy osobnosti
DIALEKTICKÁ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE
DBT je typem psychoterapie, která vychází z kognitivně-behaviorální terapie, ale je speciálně upravena pro lidi, kteří mají potíže se zvládáním a regulací svých emocí.
„Dialektický“ znamená snažit se pochopit, jak je možné, že dvě věci, které se zdají být protikladné, mohou být obě pravdivé. Například přijetí sebe sama a změna svého chování se mohou zdát protichůdné. DBT však učí, že je možné dosáhnout obou těchto cílů společně.
Dialektická behaviorální terapie je vhodná pro řešení těchto potíží:
- hraniční porucha osobnosti (BPD)
- sebepoškozování a sebevražedné chování
- posttraumatická stresová porucha (PTSD)
- poruchy způsobené užíváním návykových látek
- deprese
KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je forma psychoterapie, která pomáhá lidem naučit se identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce, které mají špatný vliv na jejich chování a emoce. KBT terapie kombinuje kognitivní terapii s behaviorální terapií tím, že identifikuje maladaptivní vzorce myšlení, emočních reakcí nebo chování a nahrazuje je těmi zdravějšími a prospěšnějšími. Zaměřuje se na změnu automatických negativních myšlenek, které mohou přispívat k duševním potížím a zhoršovat je.
KBT byla prokázána v mnoha výzkumech jako jedna z nejefektivnějších psychoterapeutických metod používaných při léčbě psychických potíží, jako jsou úzkost a deprese, a bývá nazývána zlatým standardem psychoterapie. KBT terapeut učí klienty různým technikám, které si postupně osvojí a poté mohou využívat v každodenním životě, a to i po ukončení terapie.
Psychoterapeutická práce touto metodou je obvykle relativně krátká a strukturovaná. Díky tomu lze KBT provozovat i v digitální podobě složené z jednotlivých částí, tzv. modulů, s tím, že její účinnost zůstane zachována. KBT techniky jsou zaměřeny na cíl a věnují se řešení současných problémů. Součástí této terapie je aktivní spolupráce s psychoterapeutem a plnění dohodnutých úkolů.
Kognitivně-behaviorální terapie je vhodná pro řešení:
- úzkosti, úzkostné poruchy a fobie
- deprese
- stresu
- problémů se závislostí
- poruchy příjmu potravy
