Nejběžnější v zimní sezoně je infekce horních cest dýchacích. Toto respirační onemocnění způsobují většinou viry, které se šíří vzduchem a chladné počasí jim vyloženě svědčí. Často pak způsobují záněty vedlejších dutin nosních, záněty nosní sliznice, záněty nosohltanu, ale také záněty středouší – bolavé ouško potrápí nejedno dítě v předškolním věku. Rozšířit se mohou i na další časti těla a způsobit například opar nebo zánět spojivek.
Jak rozeznat chřipku od nachlazení?
Běžné nachlazení bývá zaměňováno za závažnější chřipku. Nachlazení často začíná škrábáním v krku, přidá se ucpaný nos nebo rýma, po pár dnech přijde kašel, přičemž může být suchý, dráždivý, ale i takzvaně produktivní, kdy vykašláváme hleny, které mohou být bílé i zabarvené. Kašel obvykle trvá dva týdny (ale i déle). Dalšími příznaky je bolest hlavy, celková slabost a únava, zvýšená teplota, bolest na hrudi. Nachlazení mívá pomalejší nástup a většinou během pár dní odezní i bez léčby.
Oproti tomu chřipka má rychlejší nástup, většinou ji doprovází horečka nad 38 °C (někdy i zimnice a třesavka), silný kašel a mimoplicní příznaky, jako bolest kloubů a svalů, velká únava a případně i zažívací potíže, zvracení, nechuť k jídlu. Chřipka může mít i závažnější důsledky, a tak zvlášť u starších lidí či chronicky nemocných nelze brát na lehkou váhu a doporučuje se proti ní očkovat. Chřipka by se neměla „přecházet“, je třeba nasadit léčbu a klidový režim, aby se nerozvinula například v zápal plic či zánět srdečního svalu.
