Přejít k hlavnímu obsahu
zdravotní pojištění
Na zdraví se musí chytře

Kdo platí zdravotní pojištění?

Máte někdy pocit, že vyznat se ve zdravotním pojištění je složité? Není divu, když se snaží komplexně pokrýt tak rozsáhlou oblast, jakou péče o zdraví bezesporu je. Pojďme si to podstatné o tom, jak funguje naše pojištění, trochu osvěžit.

Systém našeho veřejného zdravotního pojištění zahrnuje nespočet složitostí a různých procesů, jejichž detaily je pro laika složité pochopit. Nicméně základní principy tohoto systému zdravotního pojištění bychom měli znát všichni. 

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JE V ČESKÉ REPUBLICE ZE ZÁKONA POVINNÉ

Zákonem jsou stanoveny 3 skupiny plátců zdravotního pojištění:

  • stát
  • zaměstnavatel
  • pojištěnec

Pojištěnec si hradí zdravotní pojištění sám, pokud je osobou výdělečně činnou (OSVČ) nebo osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). 
OSVČ má zpravidla výdělečnou činnost vázanou na živnostenský list, ovšem může také provádět činnost na základě jiného povolení. 
OBZP je osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc.
Zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění za své zaměstnance, k čemuž se musí zdravotní pojišťovně přihlásit. Zaměstnavatel pak po dobu trvání pracovního vztahu hlásí zdravotní pojišťovně změny, jako například odchod ženy na mateřskou/rodičovskou dovolenou.

Stát hradí zdravotní pojištění za osoby, které nejsou plně výdělečně činné. Jedná se například o tyto skupiny pojištěnců:

  • nezaopatřené děti
  • poživatelé důchodu
  • osoby starší 26 let studující poprvé v doktorském studiu
  • ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené
  • osoby pobírající dávky v nouzi
  • uchazeči o zaměstnání
  • osoby ve vazbě či ve výkonu trestu
  • osoby ve 3. stupni invalidního důchodu
  • a další skupiny

U některých osob může docházet i ke kombinacím ve zdravotním pojištění. Například když jste zaměstnaní na plný úvazek a k tomu si ještě jako OSVČ přivyděláváte na vedlejší činnost.

Každou změnu pro hrazení zdravotního pojištění je nezbytné do 8 dnů nahlásit pojišťovně, a to i kdyby tento stav trval třeba jen jeden den.

 

Příklad:
Osoba ukončí u zaměstnavatele pracovní vztah k 20. dubnu a od 1. května bude nastupovat do nové práce. A protože má domluvený nástup u nového zaměstnavatele, nebude se hlásit na úřad práce. V termínu 21.–30. 4. je tedy osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). Tuto změnu musí nahlásit zdravotní pojišťovně, ovšem v tomto případě bez povinnosti hradit za tyto dny zdravotní pojištění. Povinnost hradit zdravotní pojištění v tomto případě nastává až ve chvíli, kdy daný stav trvá celý kalendářní měsíc.

Pokud jste dočetli až sem, můžete si být jisti, že máte všechny nezbytné informace pro to, abyste měli své zdravotní pojištění v nejlepším pořádku. Všichni si přejeme prožívat naše dny ve zdraví, ale kdyby se přece jen něco stalo, náš systém zdravotního pojištění nikoho nenechá na holičkách.


Autor: Věra Danielová, hlavní metodička Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra; Štěpánka Trnková redaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně