Každé dítě má svůj vlastní individuální postup rozvoje, který je neopakovatelný a jedinečný a jako k takovému je třeba k němu přistupovat. Bylo by velkou chybou očekávat najednou dokonalost ve všech oblastech. Daleko rozumnější je soustředit se na podporu rozvoje těchto dovedností.
Naprostým základem musí být časté a pokud možno zřetelné komunikování s dítětem, klidně i ve dvou jazycích, ale s odlišením toho, jaký rodič a v jakém jazyce komunikuje.
Pro rozvoj komunikačních dovedností, správného užívání hlasu a rytmizace je zpěv dětských melodií a písní velice vhodný. Společné čtení rodičů s dětmi podporuje rozvoj slovní zásoby, gramatickou stránku řeči, porozumění stavbě vět a vytváření návyků souvislého vyprávění. Stejnou funkci plní společné prozpěvování říkanek a popěvků a zpívání dětských nebo lidových písniček. Kromě komunikačních dovedností zde posilujeme i kulturní a národní identitu a formujeme estetické cítění dítěte.
PŘÍČINY PORUCH ŘEČI
K nejčastějším poruchám vývoje řečových schopností patří poruchy, na kterých se může podílet mnoho faktorů: dědičnost, nezralost centrální nervové soustavy, postižení vývoje kognitivních funkcí vlivem pre-, peri- a postnatálního poškození mozku. Velkou část problémů způsobí různé poruchy sluchového orgánu nebo vnímání sluchových podnětů. Další příčinou může být změněné vnímání a zpracování řeči. Nelze pak nakonec nevzpomenout ani problémy s dýcháním, polykáním a překážky plynulé mluvy na straně stomatologické. Dnes je naprostá většina poruch řeči léčitelná a zvládnutelná edukací.
DRUHY PORUCH ŘEČI
K nejčastějším poruchám řeči u dětí patří:
Opožděný vývoj řeči – za opožděný vývoj řeči se pokládá nedostatečná slovní zásoba kolem třetího roku věku dítěte. Vliv na dostatečný rozvoj řeči dítěte mohou mít především genetické předpoklady – dědičnost, individuální schopnosti dítěte, poškození CNS, opožděné vyzrávání CNS a dále pak sociální prostředí dítěte.
Palatolálie – porucha artikulace, která je způsobena na základě rozštěpu patra. Hlavními příznaky v řeči jsou především změny v rezonanci a artikulaci. Z etiologického hlediska se může jednat o rozštěp rtu, čelisti a patra. Tato vývojová vada vzniká mezi 8. a 12. týdnem vývoje embrya. Dnes je díky kvalitní diagnostice méně častá, ale i po operačním dořešení dané vývojové vady je nutná komplexní terapie a spolupráce mnoha specialistů na vybudování správných řečových návyků.
Breptavost – rovněž také tumultus sermonis – symptomatologickým příznakem je nadměrně zrychlené tempo řeči, řeč je hůře srozumitelná až nesrozumitelná. Hlavními příznaky v mluvené řeči jsou zrychlení, opakování a vynechávání slabik, porušená artikulace, narušené dýchání a porucha intenzity hlasu.
Vývojová dysfázie – je ztížená schopnost nebo neschopnost verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou dostatečné. Z foniatrického pohledu je vývojová dysfázie řazena do řečových poruch na základě poruchy percepce řeči. Jedná se o následek poruchy centrálního zpracování řeči.
Dyslalie – rovněž také patlavost, v běžné řeči vnímána jako neschopnost tvořit jednotlivé hlásky na správném artikulačním místě. Chybná výslovnost se může vyskytnout u jedné či více hlásek současně. Častěji se projevuje u chlapců. Nejčastějšími příčinami bývají dědičnost, pohlaví dítěte, poruchy sluchu a zraku, poruchy CNS, riziková těhotenství, komplikované porody a vliv okolního prostředí.
Koktavost – jedna z nejtěžších a nejnápadnějších poruch řeči, kdy je těžce narušena fluence řeči. Hlavními příznaky v řeči jsou záškuby, křeče svalů a mluvidel. Již přes sto let se touto problematikou zaobírají lékařské i nelékařské obory. Koktavost vnímáme jako syndrom komplexního narušení koordinace orgánů, které se podílejí na mluvené řeči.
KDY K LOGOPEDOVI
V dětském věku se může kolem třetího a čtvrtého roku objevit vývojová neplynulost, která je přirozená a může se sama spontánně upravit, pokud dítě není stresováno okolím nebo neustále kritizováno a opravováno.
Má-li rodina pocit, že se u dítěte při rozvoji řeči objevily obtíže, je vhodné vyhledat odbornou podporu co nejdříve. U dítěte, které kolem tří let věku mluví málo nebo vůbec, je vhodné vyhledat pomoc logopeda již v tomto věku.
Naopak pokud rodiče vyčkávají do předškolního věku dítěte a až poté vyhledají odbornou logopedickou pomoc, bývá již zpravidla pozdě. Zejména v případech, kdy dítě neříká nebo vadně tvoří například polovinu hlásek českého jazyka.
Na podporu rozvoje řečových dovedností u zdravého dítěte nepotřebujeme složité přístupy, ani velkou vědu. Měli bychom mít na zřeteli, že dítě se učí především vzorem. Pokud přesto pozorujeme nějakou odchylku, je na nás, abychom vyhledali odborníky. Na vyšetření logopedem a následnou terapii vám naše pojišťovna ráda přispěje.
