Mezinárodní den boje proti popáleninám byl vyhlášen, abychom si všichni připomněli, jak důležité je jim hlavně předcházet a chránit děti před úrazy, při nichž se mohou popálit. K tomu nejdůležitějšímu, co musíme mít neustále na zřeteli, patří například správné zacházení s pyrotechnikou, opatrnost při manipulaci s horkým olejem, blízkost rozžhavených kamen a podobně.
Popáleniny patří mezi vůbec nejhorší úrazy
Popáleniny ohrožují naše zdraví, a dokonce i náš život. Navíc jde o velmi bolestivé poranění, jehož léčba, obzvláště u hlubokých a rozsáhlých případů, může být i celoživotní. Boj proti popáleninám je více či méně úspěšný, ale díky působení WHO se problémy nahlas pojmenovávají a do boje se zapojuje stále více států a organizací.
Popáleniny jako historická i současná hrozba
Osmého října si také připomínáme válečné úrazy s následkem popálení, které jsou i dnes způsobovány nejrůznějšími zbraněmi, zbraněmi hromadného ničení, ničivými chemickými látkami nebo výbuchy. Snímek popáleného dítěte z Hirošimy obletěl celý svět a dodnes je mementem pro celé lidstvo.
Popáleninové úrazy hrozí také u dopravních nehod, kterých kvůli houstnoucí dopravní infrastruktuře neustále přibývá. Neopatrnost, nedodržování předpisů, stres nebo touha po rychlosti a adrenalinu mohou způsobit doživotní trauma a velmi bolestivé léčení s nejistým výsledkem.
Stojí za to připomenout i ty, kterým takové úrazy bezprostředně hrozí při jejich práci nebo záchraně lidských životů. Své životy dávají všanc ohni a jeho ničivé síle dobrovolní i profesionální hasiči, záchranáři i policisté.
Léčba popálenin je těžká, dlouhodobá a nákladná
Určitě nesmíme zapomínat ani na ty, kdo se s důsledky takových stavů potýkají. Jsou to především plastičtí chirurgové. Ostatně už samotný vznik toho lékařského oboru ovlivnily nejvíce popáleninové úrazy z 1. světové války. Zasáhly také Novozélanďana sira Harolda Gilliese, který je považován za zakladatele oboru plastické chirurgie, i když některé zákroky se prováděly již mnohem dříve.
Zkušenosti tohoto veterána a skvělého lékaře přilákaly do oboru celou řadu následovníků a vedly k tomu, že jeden z jeho žáků založil organizaci Guinea Pig Club, což je sdružení pacientů, kteří za druhé světové války podstoupili plastický zákrok.
