Podstata jo-jo efektu
Naprostá většina diet je postavená buď na omezení příjmu kalorií, nebo na zásadní změně jídelníčku. Základní princip je přitom jasný: Dostat do těla pokud možno méně kalorií, než tělo spotřebuje na své fungování a na běžný okruh činností, které přes den vykonáváme. Naše tělo je na jistý příjem kalorií formou jídel zvyklé, proto zároveň s hubnutím vyhlásí samo pro sebe „stav nouze“.
V tomto stavu tělo sice využívá část svých zásob na energetické procesy uvnitř, zároveň ale začne velmi dobře využívat jakoukoli složku stravy, kterou dostane, a nakonec si zvykne hospodařit s menším energetickým příjmem. Problém nastane, když dietování skončí a my si do stravy přidáme pár set kalorií navíc. Tělo je uloží „do zásob“ ve formě tukové tkáně. Hmotnost pomalu stoupne a příště budeme shazovat více tuku než před první dietou.
Proč vzniká jo-jo efekt?
Z biologické podstaty nejde o nic jiného než o statisíce let starý mechanismus přežití. Zásoby energie v těle jsou zárukou přežití za jakékoli nepříznivé situace, hladu (čerpání ze svých zásob) nebo chladu (tuk izoluje a dá se z něj vyrobit tělesné teplo) i přípravou na útěk před nebezpečím (energie pro pohyb).
Dnešní doba nahrává snaze být štíhlý, a tím projevovat sebekázeň a aktivní přístup k životu. Proto každý dříve nebo později podlehne tlaku okolí a zkusí nějakou dietu. Populární jsou rychlé diety, nejlépe s okamžitým úbytkem hmotnosti do maximálně 10–14 dnů. Ano, není nic povzbudivějšího než klesající ručička na osobní váze. Potíž je v tom, že krátkodobé diety jsou pro organismus tak velkou změnou, že tělo zcela automaticky zapíná nouzové tlačítko a metabolismus se zpomaluje.
Kdy nastupuje jo-jo efekt
Především si poctivě musíme říct, že čím drastičtější a restriktivnější dieta, tím větší riziko rychlého návratu k původní hmotnosti, a dokonce nabytí ještě větší hmotnosti, zde je. Naopak pomalý přístup ke změně, nejdřív například jen odbourání zbytečných „mlsek“, sladkých nápojů a jiných prázdných kalorií, umožní tělu i mysli adaptovat se na zdravější potraviny. Téměř žádná dieta nebude fungovat bez navýšení pohybových aktivit, protože tělo nebude mít možnost přirozeným způsobem spalovat přijatou energii.
Panika z jo-jo efektu
Dietování začíná v hlavě. Stejně tak to platí i o jo-jo efektu, protože hned po počátečních fázích různých diet dochází k adaptaci těla a zpomalení procesu hubnutí. Toto je přirozený jev a musí se s ním počítat. U žen je navíc zcela běžné, že tělo mění hmotnost v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Pokud intenzivně cvičíme a posilujeme, je úplně přirozené, že nabytí svalové hmoty vede ke vzrůstu tělesné hmotnosti. Při zastavení hubnutí nastává u mnoha žen fáze paniky, obav z nedodržení často nerealistického cíle, která často vede k úzkostné kontrole hmotnosti nebo ještě přísnější redukci kalorií z potravy. Panika navíc spouští stresovou reakci těla se všemi důsledky, od přemíry adrenalinu v krevním oběhu až po kortizolovou reakci snižující odolnost těla. Nesmírně často dochází i k poklesu hladiny serotoninu a výkyvům nálad, které pak vedou k pocitu viny, selhání a následné rezignaci na dietu.
Paradox dietování
Selhání u diety je často doprovázené rezignací. Máme pocit odměny, protože jsme si dopřáli po dlouhé době odpíranou lahůdku, ale zároveň máme pocit prohry a selhání sebekontroly. Tento vnitřní konflikt způsobuje neklid a zaměstnává mysl, čímž odvádí naší pozornost od stravování, a tak se stává jednodušším zase si dát odměnu. Naše mysl velmi rychle omluví dietní chybu znovu, ale konflikt se zvětší. Řešením je zbavit se vnitřní tenze, pochopitelně nejdostupnější odměnou – jídlem.
Bludný kruh většinou končí rezignací a rychlým návratem k běžným „berličkám“ našeho stravování. Psychika jásá, tělo ale zůstalo v režimu úspor, maximálního využívání energie z jídla a ukládání zásob do budoucna. Všechno, co nyní přijmeme, jde přímo do tukových zásob.
Jak předcházet jo-jo efektu?
Pokud by existovala univerzální odpověď, asi by za ni někdo dostal Nobelovou cenu. Cenná rada ale zní: Jo-jo efektu předcházíme již ve fázi, kdy si vybíráme způsob hubnutí nebo diety. Pokud jsme zvolili příliš radikální postup, pak v jisté fázi tělo zpomalí celý proces hubnutí a začne se s novou situací vyrovnávat po svém. Dopřát tělu čas zvyknout si je to nejrozumnější, co pro sebe můžeme udělat.
Klíčová otázka
Pokud se proces hubnutí zastaví a kila začnou přibývat, položme si jednu zásadní otázku: Proč se mi hubnutí zastavilo? Upřímná odpověď na ni může nejen pomoci opravit dietní chyby, ale i opět rozpohybovat zpomalený metabolismus. Po fázi brutální upřímnosti je skvělou volbou neváhat a vyhledat odbornou pomoc, odhalit skryté příčiny selhání, například vitaminový nebo bílkovinný deficit, zkontrolovat krevní obraz a důležité parametry metabolismu, ale i zpětně zrevidovat jídelníček. Zde platí: Nezmatkujte, hledejte pomalá a trvalejší řešení. Budujte si vztah k pohybu jako přirozenému způsobu spalování energie. Nechte si kontrolovat laboratorní parametry a poraďte se s odborníky. Pozor dejte na zkratkovité a komerčně orientované nabídky.
Autorka
